23Tobiáš23
komentáře u knih
Vánoční prasátko
J. K. Rowling (p)
Jakmile jsem se dozvěděl, že má tato kniha vyjít, hned jsem věděl, že si jí chci pořídit. Musím podotknout, že mě rozhodně nezklamala a splnila mé očekávání. S touto knihou se vám podaří dostat z reality každodenního života a ocitnout se na chvíli v jiném světě. Ocitnete se ve světě hraček. Autorka krásně vystihla příběh o klukovi Kubovi a jeho nejlepším příteli, kterým je plyšové prasátko Pašík, pro kterého je schopen udělat vše. Pašík se jednoho dne ztratí a tím začíná jejich napínavé dobrodružství. Může to být příběh každého z nás, protože si myslím, že každý z nás měl v dětství svého oblíbeného plyšového kamaráda. Pokaždé jsem se těšil, kdy opět vezmu knihu do rukou a přečtu další stránku. V knize byly veselé, smutné i dojímavé okamžiky. Není zde mnoho ilustrací, ale kniha je autorkou popisována tak, že jsem v ní obrázky nepostrádal a dokonale jsem si vše dokázal představit. Jak napovídá název knihy, odehrává se v čase Vánoc, který je časem, který máme všichni rádi a i to je o důvod navíc, proč si jí přečíst. Je vhodná pro všechny, kdo se chtějí zase na chvíli stát dětmi. Určitě vás chytne za srdce a všem jí moc doporučuji.
Záhada hlavolamu
Jaroslav Foglar
Když se mi tato kniha dostala do rukou, zaujala mě svou vůní i vzhledem. Je po mém dědovi a tudíž je tu s námi již několik generací. Zpočátku jsem se bál, zda se mi bude líbit. Přeci jen je psána již před pár lety a tak jsem si nebyl jist, jestli mě v současné době zaujme. I přes mé počáteční obavy si mě kniha hned získala. Bylo pro mě jako pro kluka úžasné, když mě dokázala vtáhnout do svého děje a já jsem se do tohoto příběhu dokázal okamžitě vžít. Chvílemi jsem si připadal, jako bych byl členem „Rychlých šípů“. Kniha vás dostane do dřívějších časů, kdy se kluci scházeli ve svých klubovnách, vydávali společně časopisy a zažívali spoustu dobrodružství i sporů s ostatními partami. Tento příběh vypráví o dvou partách, každá je z jiné čtvrti, stojí proti sobě, ale oběma jde o stejnou věc. Chtějí získat hlavolam „ježka v kleci“, ve kterém je cosi ukryto. V knize je spousta napínavých situací, které vám nedovolí jí odložit a přestat číst. Z mého pohledu je kniha určena spíše pro kluky, ale samozřejmě jí doporučuji všem čtenářům.
Tatér z Osvětimi
Heather Morris
Tato kniha byla můj první historický román a zpočátku se mi moc číst nechtěla. Nevěděl jsem, co od tohoto žánru knihy očekávat a bál jsem se, že to pro mě nebude zajímavé. Zmýlil jsem se, protože mě naopak zaujala tak moc, že jsem se od ní nemohl odtrhnout. Je z období druhé světové války a odehrává se v koncentračním táboře. Okamžitě mě dokázala vtáhnout do děje a já vše prožíval s hlavním hrdinou, jménem Lale, který byl tatérem v Osvětimi. Jeho úkolem bylo každému vězni vytetovat na předloktí jeho „poznávací číslo“. Snadno jsem se s ním vžil do každé situace a prožíval tak směsici různých pocitů, které ve mně tato kniha vyvolávala - od hrozných, přes smutné, až po šťastné. Nejvíce mě zaujalo, co všechno musel hlavní hrdina udělat a obětovat, aby vůbec přežil. Líbila se mi jeho povaha, protože byl laskavý, ochotný, obětavý, starostlivý, hodný a chytrý. Obdivoval jsem především jeho odhodlání si za každé situace udržet naději a víru zůstat při životě. V knize je popsáno, jak probíhal život v koncentračním táboře, ale zároveň je zde popsán příběh velké lásky, která dává dvěma lidem naději společně vše překonat. Kniha se mi velice líbila a všem ji moc doporučuji. Přiblížila mi hrůzy, které se skutečně v minulosti odehrály a přiměla mě zamyslet se nad tím, jaké štěstí máme, že žijeme v zemi, kde válka není.
Útěk do Tibetu
Heinrich Harrer
Cestopisnou knihu jsem dosud žádnou nečetl. Musím se přiznat, že bych si sám od sebe takový žánr nikdy nevybral a tak jsem měl předem lehké obavy, jestli mě kniha zaujme. Rozdělil bych jí pro sebe do třech částí. První část, kdy se rakouský horolezec Heinrich Harrer při druhé světové válce ocitl v táboře v Indii a pokoušel se o útěk, mě zaujala tak moc, že jsem jí přečetl „jedním dechem“. Druhá část, která pojednává o jeho cestě za svobodou a dovede ho až do Tibetu, mi přišla pro mě chvílemi zdlouhavá a již jsem se těšil, kam se kniha s dějem posune dál. Třetí část, která nás přivádí konečně do vytouženého Tibetu, mě osobně nakonec bavila nejvíce. Zde se můžeme hodně dozvědět o životě, kultuře, umění a zvyklostech zdejších obyvatel. Autor svůj skutečný příběh v knize popisuje velice hezky a přesvědčivě. Jsem rád, že jsem si jako svůj první cestopis vybral zrovna tento. Četl se mi nakonec úplně sám, až mě to samotného ve finále velice překvapilo. Kniha byla zfilmována pod názvem Sedm let v Tibetu, určitě se na tento film pro porovnání rád podívám.
Černý merkurit
Vojtěch Matocha
Vzhledem k tomu, že jsem četl první díl, který se mi moc líbil, byl pro mě druhý díl jasnou volbou a moc jsem se na něj těšil.
Trochu jsem se obával, abych nebyl po nadšení z prvního dílu tentokrát zklamaný, ale mé obavy byly zbytečné. Hned po přečtení, prvních pár stran, jsem byl opět plně vtažen do děje a můj příběh pokračoval.
Hlavními postavami knihy jsou opět Jirka a En, jejichž příběh se bude tentokrát točit kolem černého merkuritu (což je výbušnina), který chtějí zneužít jejich nepřátelé. Mezi nepřáteli je i Jirkův strýc, který chce získat černý merkurit pro částečné zničení Prašiny. Jirka a En si projdou společně těžkými a nebezpečnými zkouškami, které mohou ovlivnit i jejich přátelství. Postupně vypluje na povrch, že mají před sebou navzájem různá tajemství. V tomto díle se objeví mnoho nových postav a zároveň zmizí některé postavy z prvního dílu. Příběh na mě působil temně, byl opět napínavý a chvílemi jsem dokázal s hlavními hrdiny prožívat jejich strach i smutek. Vše končí otevřeně a spousta věcí zůstává nevysvětlena, takže se už moc těším, až si přečtu i třetí díl. Knihu všem určitě moc doporučuji.
