476AD komentáře u knih
Tuto knihu jsem si, díky bohu, pouze vypůjčil z městské knihovny. Musím se přiznat, že již dříve jsem byl obeznámen s tvrzeními egyptologů o nespolehlivostí děl pana Kozáka, chtěl jsem si je ale ověřit sám. V tomto ohledu tedy kniha rozhodně nezklamala. Především se rozhodně nejedná o vědeckou práci, autor balancuje mezi esoterií, vlastními dohady a kusem vědecké pravdy. Mé pocity se v průběhu čtení ze dne na den vyvíjely, místy jsem se nad textem rozčiloval, místy jsem se smál, až mi nakonec autora začalo být líto.
Proč tedy tuto knihu nekupovat:
- dílo neuznává valnou většinu poznatků egyptologie v některých oblastech, zejména pak v oblasti vývoje egyptské civilizace a v egyptském náboženství
- autor nerespektuje ustálený přepis jmen egyptských bohů, boha slunce Re nazývá "Bezbřehou září", Usira Vennefera nazývá pro změnu "Osiridem Dobrébytím"
- autor překládá pojem Ra - setau (mýtické místo v podsvětí, poušť) jako "tunel", aby tak měl čím podložit svou jinak neprokázanou hypotézu o tom, že egyptská kniha mrtvých byla dílem popisujícím prožitek klinické smrti
- autor předkládá své krajně nepravděpodobné hypotézy a dedukce jako všeobecně přijatá vědecká fakta
- úroveň překladu je velmi nízká, autor nezapře, že zastaralého Budgeova anglického překladu využíval v daleko větší míře, než egyptských rukopisných originálů
- celý překlad je záměrně deformován tak, aby zapadal do mozaiky autorových hypotéz
Takto zavádějící publikace pak může být potenciálně nebezpečná, zvláště pokud se dostane do rukou neobeznámenému laikovi. Pro vážné zájemce o nezkreslenou a opravdovou podobu egyptské knihy mrtvých vřele doporučuji překlad našeho předního egyptologa, pana Břetislava Vachaly.
Kvalitní a podrobný úvod do problematiky hieroglyfů, včetně základní gramatiky a čtení původních nápisů. Od druhé poloviny však kniha začíná zmatečně skákat od jednoho tématu k druhému, takže se stává takřka nepoužitelnou. Nicméně pro začátek jistě stačí. Kdo by se chtěl naučit více, doporučuji knihu Václava Loukoty S Theodorem o hieroglyfech.
Tato kniha je užitečnou obrázkovou přílohou ke knize S Theodorem o hieroglyfech stejného autora. Vysvětluje základní reálie staroegyptské kultury a podrobně se věnuje egyptskému umění. Zároveň představuje skutečné hieroglyfické nápisy.
Skvělá kniha. Jedná se o nejobsáhlejší českou knihu na téma hieroglyfů. Gramatiku podává srozumitelnou formou a nevnucuje se.
V zásadě Jordanes pouze shrnuje (někdy dokonce bezmyšlenkovitě opisuje) to, co před ním napsali jiní autoři. Jeho dílo je proto jen jakýmsi vzorkem. Kdyby nenapsal Gótské dějiny (možná jen výpis z nedochovaného díla Cassiodora Senatora), byl by zřejmě považován za zcela bezvýznamného autora. I způsob, jakým nakládá s fakty, je odrazem jeho doby. Je mu jedno, že zcela mylně ztotožňuje (možná ideologicky) Góty s Gety, či že míchá cizí mytologii s reálnými historickými událostmi. Druhá polovina Getik je však poměrně zajímavá a čtivá, stejně tak jako konec Římských dějin, kde popisuje ve zkratce války císaře Justiniána. Celkově shrnuto se jedná o velice rozporuplné dílo, které však jistě zasluhuje pozornost.
Skvělá kniha. Přečteno jedním dechem. Prokopia lze právem označit za největšího historika své doby.
Zajímavý pohled na dějiny popisované zároveň i pohanskými autory (Zosimos). Orosius není moc objektivní a historická fakta si překrucuje dle libosti. V prvních šesti knihách shrnuje světovou a římskou historii od stvoření světa. Tyto knihy nemají pro historiky valný význam. Pak je tu ale sedmá kniha, ve které popisuje dějiny císařství. Z té je nejhodnotnějších cca posledních 30 stran, kde se věnuje plenění Říma a válkám s uzurpátory. Kniha byla, k mému překvapení, docela čtivá, takže za překlad a podrobný popis událostí počátku 5. stol. dávám *****.