6493 komentáře u knih

Další pohádka na triku JKR. První, Ickabog (Ikabog?), byl rozhodně příběh, který stojí za pozornost, ale uspokojí spíš rodiče, než předepsanou věkovou kategrii.
Vánoční prasáto, oproti tomu, hraje na struny všech dětských fantazií; kdo si někdy nepřál, aby jeho hračky byly živé? Jelikož je to pohádka, nechci vůbec zmiňovat logiku příběhu, propracovanost postav a jazykovou stránku.
Je to prostě krásný příběh plný poučení a silných emocí, který rozhodně jednou přečtu svým dětem. Mínus jedna hvězdička za to že, i když nechci hodnotit knihu příliš přísně, jsem, jakožto rýpavý čtenář před třicítkou občas kroutila hlavou nad tím, jak to vlastně nedává smysl. Pardon

3 12.05.2022

Nuže, trilogie Griša dospěla ke svému (zdárnému?) konci a já si tak dovolím ještě poslední hodnocení.
Prvním dvěma dílů jsem docela naložila a doufala jsem, že přes průměrný začátek a ubíjející prostředek dostaneme závěr, jaký si zasloužíme. Jelikož jsem četla duologii Šest vran, tak jsem dostala tak trochu sneak peek, jak by to mohlo skončit a jak se zpečetí osudy našich hrdinů. S vizí z Vran jsem se opravdu těšila a držela se stébla naděje, že mi trojka poskytne to, co jsem hledala; zvraty, vzrušení, emoce a po vzoru Vran, žádné tuctové závěry alias všichni žili štastně až do smrti.
A bohužel, opět jsem byla z Griši zklamaná, protože to, co jsem dostala, byl přeslazený tucťák šmrncnutý road movie, kde místy logika haprovala asi jako když se Putin snaží odůvodnit vpád na Ukrajinu.
O ždibec lepší než dvojka, srovnatelně průměrné jako jednička.
Co hodnotím kladně jso anglická vydání trilogie. Nevím, zda se jedná pouze o vlastnost knih v rámci trojboxu, každopádně každý z dílů v tomhle vydání má na konci bonusové materiály. V prvním díle je to Malův dopis pro Alinu, který nikdy nepřišel, ve dvojce kresba Nikolaje a rozhovor s Bardugo, ve trojce pak prequelová kapitola o Temném, plus ochutnávka Šesti vran. Hlavně bonus kapitola o Temném byla bonbónek, takže pokud plánujete číst v originále, zkuste najít trojbox s bonusy.

2 12.05.2022

Neskutečné, jak někdo dokáže napsat skoro 400, kde se absolutně nic neděje. U prvního dílu jsem si postěžovala, že kniha dějově trpí malým počtem stránek. U tohohle dílu si říkám jen díky bohu!
Z kraje jsem byla poměrně spokojená, těšila jsem se na vývoj psotav v jiném a neznámém prostředí, ale až neskutečně brzo jsem se zase odtěšila. Postavy zůstaly ploché, nesympatické a veskrze pitomé - Alina stále hledá svojí identitu a má solidní trust issues, Mal stále hledá svojí identitu a má solidní trust issues, a Temný, překvapivě, stále hledá Fantastická zvířata (a způsob, jak se dostat Alině pod sukni) a má až neuvěřitelně málo trust issues (vážně, přelstít tohohle chlapa je jako vzít miminu lízátko).
Potkáváme i pár nových postav a za ně patří téhle knize jedna ze dvou hvězdiček.
Ta druhá je za zapojení náboženské tématiky a rozvinutí "Sankta Alina", tohle mi na celém tom příběhu přijde nejreánější a dělá pěkný oslí můstek mězi všemi třemi díly.
Víc už to komentovat nechci, stále mám na jazyku nepříjemnou pachuť promarněného potenciálu a nudy.

4 04.05.2022

Do Griši jsem se pustila aý po přečtení série Šest vran. A jsem za to opravdu ráda. Člověk nemusí být litérátem, aby hned dokázal říct hlavní rozdíl mezi těmito sériemi. Zatímco Vrány jsou skrz naskrz prohnilé, surové a nepříjemně reálné, Griša je taková milá, romantická procházka, kterých už bylo vydáno spoustu. Myslím, že začít Grišou, k Vránám bych se horko těžko dokopala. Griša mi tak do půlky připadala poměrně nudná a chyběl mi tam jakýkoliv wow moment, pak jsme se přehoupli dál a už to bylo o mnoho lepší, o trochu míň předvídatelné a celkově jsem se začala těšit na díl 2 a 3.
ALE,
a to je velké ale, není to nic převratně originálního, co bych si chtěla nechat v knihovně. Myšenka Gryšů, jako takových, je bezva, líbí se mi jejich dělení, rozumím jejich hierarchii. Zbytek už je ale něco, co jsem četla stokrát předtím, protkané snad každým klišé, co vás jen napadne. Přemýšlím nad tím, zda originalita nepokulhává kvůli malému počtu stran - být to obsáhlejší, možná by Bardugo věnovala více práce jednotlivým postavám, scéně i dialogům, celé to bylo prostě moc uspěchané.
Na žačátku jsem psala, jak jsem ráda, že jsem jako první seznámení s Grisha Verse měla právě Šest vran. Tohle je ten důvod proč. Číst to opačně, pravděpodobně bych byla ke Griše shovívavější a dala o hvězdu navíc, ale když vím, jak dokonale dokáže Bardugo psát, je to jenom za 3*

2 27.04.2022

Skvělé zakončení příběhu Kaze a jeho party. Obsahově se Prohnilé město značně liší od předchozího dílu, kde byla ústředním tématem dobrodružná výprava a něco jako "útěk z vězení" vibe. Ve dvojce se posouváme od standalone dobrodružství ke komplexnějším intrikám, spekulacím na trhu (v YA dost neobvyklé téma, nicméně potěšilo), vydírání, zákonům, industriální špionáži a vůbec dostaneme ochutnat toho, co to znamená být grázlem v zemi řízené obchodem a penězi. Je to zase úplně jiný příběh a svým způsobem poskytuje mnohem více zvratů, wtf momentů a rozmanitosti, než čeho jsme se dočkali v prvním díle.
Ráda bych na závěr vyzdvihla jednu velkou přednost této knihy. V YA žánru se dost často autor na závěr uchyluje ke klasickému "odcváláme spolu do Slunce západu" klišé, které, ač může být příjemné, je zcela jistě těžce nereálné a bolí z něj zuby. Bardugo dokázala napsat zakončení, kterému jsem dokázala uvěřit. Její svět a předvším Ketterdam samotný, jsou ohromně dark places a každý, kdo tam vyrůstá, musí být notně poškozeným jedincem. A vzhledem k tomu, že na konci knihy je svět a Ketterdam stejně dark jako na začátku, pro "šťastně aý do smrti" tu logicky není místo - každá postava musí bojovat nejen se světem kolem sebe, ale hlavně s démony, co si nosí uvnitř. A tak, i když to vlastně dobře dopadlo, víte, že to nikdy nebude stoprocentně OK, a to je v pořádku.

4 27.04.2022

(SPOILER) (SPOILER až v posledním odstavci)
Šest vran bylo mým prvním seznámením s prací Leigh Bardugo. Dlouho jsem přemýšlela, jestli se do toho pustit bez kontextu trilogie Griša a nakonec jsem ráda, že jsem si Šest vran (a Prohnilé město) přečetla jako první.
Celý svět, který Bardugo vytvořila, má v sobě tolik podobností s naším světem a s historickými událostmi 20. století, že mi to až bralo dech. Díky tomu se mi do série velmi lehce začetlo a nebýt teen halvních postav, vůbec bych neměla pocit, že čtu YA literaturu.
Celkové zpracování postav, jejich příběhy a cesta, kterou si prošly zvlášť, i dohromady, fungovalo naprosto skvěle a, i když jsem občas byla na pochybách, že někdo může takový stratég jako Kaz, každá postava ze šestky byla nesmírně reálná a uvěřitelná. Celkový dojem z postav byl podržený i strukturou knihy, kdy jsou jednotlivé kapitoly vyprávěné z PoV jednoho ze "Šestky".

SPOILER
Jediné, co mě vrátilo z možné reality do smyšleného YA světa byl fakt, že celou tu šílenou a veskrze sebevražednou výpravu do Fjerdy všichni přežili bez úhony. Sice by bylo loučení ze "Šestkou" smutné, nicméně za mě vhodnější vzhledem k povaze výpravy, plus "Pětka" je taky hezké číslo.

2 27.04.2022

Už je to pár měsíců, co jsem četla Tetéra z Osvětimi. Kniha mě natolik zklamala a vlastně i znechutila, že jsem dlouho váhala, zda si od, dle méhe názoru, přeceňované autorky, ještě vůbec kdy něco přečtu. Nicméně jsem Cilce neodolala; částečně mě k přečtení přesvědčilo mnoho střízlivých a kvalitních recenzí bez "růžových brýlí".
Z prvu jsem byla nadšená! Tak zhruba prvních 150 stránek jsem četla s velkou chutí a radovala jsem z toho, že se autorka konečně naučila psát věty o více než pěti slovech, a které dokonce i dokázaly vyvolat emoce! Pak ale ouvej, Cilka zapadla do rutiny gulagu a dalších 100 stránek se vrátilo do nepříjemných kolejí Tatéra. O závěru se mi psát ani nechce, ten mohu s klidným svědomím zařadit do šuplíčku "zbytečné/hloupé/uspěchané/wtf?!".
Slavnostně přísahám, že od této autorky bych nečetla ani nákupní seznam, natožpak se nechat opětovně přesvědčit k přečtení knihy.

4 09.02.2022

Zastávám názor, že téma Holokaustu, antisemitismu a tragických událostí z 20. století se musí přípomínat a přibližovat generaci, která si minulé hrůzy umí jen těžko představit.
Nicméně, a tady přichází velké ALE, je důležité správně zvolit styl, jakým dané události vyložím. Musím si zde zavzpomínat na brilantní a mrazivý kousek Smrt je mým řemeslem, který by měl být vzorem toho, jak s touto tématikou naložit. Tatér z Osvětimi má se zmíněným dílem společnou nezůčastněnost ve stylu, s jakým autor píše. Rozdíl je ale v tom, že zatímco nezůčastněnost v Smrt je mým řemeslem pramení z narušené a pokřivené mysli hlavního hrdiny a je tak přesným obrazem nacistické povahy, v Tatérovi musím nezůčastněnost přisoudit autorce samotné. To je za mě no-go.
Zároveň, a zde budu porovnávat s jakoukoli knihou pro děti do 6ti let, je celý text psán tak, jako by byl psán pro téměr negramotné čtenáře, případně pologramotným spisovatelem. Věty jsou prosté, neinvenční, situace ploché jak žehlicí prkno a tomu celému vévodí celková hloubka příběhu, kterou by lehce překonala i louže na pražském chodníku.
Otázka je, zda je vše výše uvedené záměrem. Jedná se o způsob, jak "odlehčeně" přiblížit těžké téma neznalé generaci? Vzhledem k celosvětovým prodejům a obecné oblíbenosti knihy by člověk mohl odpovědět ano. Pokud je však odpověď ne, jaký jiný důvod má autorka k banalizaci osudů osvětimských vězňů?

15 01.02.2022

Ach...
Nemohu než porovnávat s prvním dílem, který mi doslova vyrazil dech a recenze na něj se psala sama. Už uplynul nějaký ten pátek od doby, kdy jsem tohle pokračování dočetla a nějak si nemůžu vybavit většinu děje (narozdíl od jedničky). Z toho, co si pamatuji, jsou Praví bastardi slušné pokračování, a to je tak všechno. Do knihy se těžko začítalo, to můžu přisoudit změně hlavního hrdiny na hrdinku. Rozhodně není špatně, že se do popředí dostává žena (poloorkyně), ze závěru jedničky to bylo ostatně logické a jasné, nicméně na mě Nádherná působila vždy jako nemastná neslaná fifina, která radši drží pusu a krok. V prvním díle to procházelo v pohodě, jelikož jsme měli k dispozici mnohem charismatičtější postavy, ať už hrdiny, nebo zloduchy. Ale tady to bohužel nefunguje. K dějové lince s elfy a matkou (bez spoileru) se vyjádřím jen tak, že jsem se modlila, aby to už skončilo.
Autorovou snahou zde bylo bezpochyby ukázat, že Souzené nejsou tak snadné - poloorci proti orkům, ale že je tam ještě "něco" dalšího, co hýbe dějem a míchá osudy. To "něco" je však uspěchané a těžko uchopitelné a doufám, že se autorovi podaří, v rámci dalšího pokračovaní, utřídit si myšlenky a opět najít cestu ke kouzlu, které vyčaroval v prvním díle.

4 01.02.2022

Vypalte oslavné salvy, bouchněte bublinky!
Konečně jsme se dočkali fantasy světa, kde se neřeší jen to, jak má který Edward sexy vlasy, a jak se kdejaké Feyre lesknou oči vzrušením. Ne, že by na tom bylo něco špatného, asi každý si rád, čas od času, přečte o atraktivních lidech/upírech/vlkodlacích/vílách, kteří najdou osudovou lásku i přes všechny nástrahy lidí/upírů/vlkodlaků/víl.
Tady dostáváme naservírované kafe bez mléka a bez cukru, surový pohled na to, jak může fantasy svět vypadat, když spotlight není na hezkých věcech. Autor vykresuje nehostinný svět, po kterém se prohánějí šerední poloorci na ještě šerednějších prasatech, kteří bojují o svůj šeredný svět s ještě šerednějšími orky. Dočkáme se tu intrik, zrady, plot twistů jak prase a děje tak nabitého akcí, že vás nutí číst pořád dál.
Obrovským plus a nejoriginálnější částí celé knihy je však jazyk, vulgarismy se tu hází jak lopatou, slang a žargon se vám dostanou pod kůži tak, že hrozí nebezpečí, že kohokoli, kdo vás vyruší ze čtení, nazvete bez skrupulí koňomrdem.
Tuhle knihu buď budete milovat, nebo ji necháte v prachu pod mazlovými kopyty.

9 01.02.2022

Kdo by nemiloval příběhy o upírech! Čím víc knih se napíše a filmů natočí, tím víc druhů upírů dostáváme. Třpytivé víly ze Stmívání, děsivé přízraky se zahnutými pařáty z Nosferatu, nebo třeba sexy upíry z Van Helsinga, pokud zrovna nelítají v podobě Batmana po bouračce.
Black nám představuje nový druh upírů, který je vlastně směskou všech dobře známých; jsou to uhrančivě přitažliví "neživí" se silným instinktem zabít co se pohne, averzí vůči slunci a možností, že pokud budou dřevěným kolíkům utíkát dost dlouho, zatočí se jim nehty.
V čem ovšem autorka přináší novátorský přístup, je, v první částí knihy, poměrně bizární road trip nesourodé pětky, v druhé části pak zajímavý vhled do psychiky člověka, který má šanci tak pade na pade, že se stane jedním z "nich". Prožíváme tak na stránkách knihy rozporuplné pocity, myšlenky a názory, které se jen velice vzdáleně přibližují smrtelnickým seznamům "pro a proti".
Ačkoli se mi velice líbí až témřeř fylozofické pojetí upírů a závěr, který se vymyká z klasických love story fantasy (tleskám), nemohu dát víc než 3*. Mnohé situace jsou zmatečné a prvoplánové, některé postavy postrádají dimenzi a celý ten svět je tak trochu nahlavu. Pochopitelně nevíme, jak by dopadla naše drahá Země, pokud by se někdy vyplnily katastrofické předpovědi o konci světa, ale proboha, modlím se, aby to nebylo takhle trapný a vysílaný live na YouTube.

01.02.2022

Roztomilé, úsměvné, a to je tak všechno. Zde se nic nemůže vyrovnat filmovému zpracování.

2 31.01.2022

Ufff. Mám to za sebou, díky Bohu.
Tohle bylo jedno z nejnáročnějších čtení, do jakých jsem se kdy pustila. Nebylo to zapříčiněno jazykem, jak se často u takto starých knih stává. Husí kůže po celém těle mi běhala z toho, jak chladně, odtažitě a bez citu byly popsány bezkonkurečně nejtemnější události novodobé historie. Jelikož je hlavní postava, z jejíhož pohledu se příběh vypráví, naprostý psychopat, sociopat, manik a kat, ta chladná odtažitost je naprosto žádoucí a právě díky ní se tahle kniha řadí mezi naprosté vrcholy literatury.
Je to děsivé, nechutné a na zvracení, ale to je ostatně každý vhled do choré mysli fanatika.

14 31.01.2022

Překvapení, jaké jsem rozhodně nečekala! Knihu jsem si koupila zcela náhodou (za 39 Kč, no neber to) a byla jsem si dost jistá, že to bude "konina". Ne ani tak kvůli tématu, ale kvůli kolektivu autorů. Nestává se často, aby knha psaná více lidmi, byla tak povedená!
Rychle to ubíhá, postavy jsou líbivé i naprosto nenávidění-hodné a občas byste je nejraději profackovali. Překvapivě skvěle tu funguje zasazení fantasy do tudorovské Anglie a vlastně je to zasazené tak povedeně, že by leckdo mohl uvěřit, že to tak opravdu mohlo být.

6 31.01.2022

Jedna z nejoriginálnějších fantasy, jaké jsem kdy vzala do ruky. Z kraje (cca prvních 120 stran) se mi nedařilo do knihy začíst. Rozhodně nemám problém se sledováním více dějových linek a osudů kupy postav, nicméně tam bylo něco, co mě lehce nudilo a štvalo. Nedokážu to přesně pojmenovat, ale určitě v tom hrála roli nesnesitelnost většiny postav a fakt, že se, především Západ, řídil až neskutečně zpátečnicky a otřesně náboženstvím. Tohle pochopitelně nemusí vadit každému, mně osobně však slepý fanatismu vždycky pije krev.
Čím dál do knížky se dostanete, tím to bude lepší. Téměř až dechberoucím způsobem se osudy celé té kupy postav propojí a ejhle! Dává to dokonalý a čistý smysl.
Samotný závěr byl možná trochu málo propracovaný, ale jen z hlediska porovnání se zbytkem knihy. Rozhodně doporučuji, jelikož takové knihy se neobjevují každý den.

3 31.01.2022