6493 komentáře u knih

RECENZE NA DÍL OBSIDIO
Veledílo budiž dokonáno!
Zcela upřímně jsem se bála, zda si na sebe autor neušil pěkně velký bič, jelikož laťka z předchozích dvou dílů byla nastavena v závratných výšinách, a kdyby mu měl dojít dech před cílovou čárou, byla by to katastrofa. U spousty serií se spisovatelé dopouští různých chyb a nelogičností v rámci provázání jednotlivých dílů, a u většiny serií to nemusí ani tolik vadit.
Ale jelikož jsou Akta Illuminae psaná jako tři svazky jednoho díla, přešlapy by zde byly fatální.
Díky všem bohům, že Obsidio udrželo laťku a nesnížilo ji ani o milimetr! Tentokrát se hlavní dějová linka dělí mezi Kerenzu (čerstvá várka nových hrdinů) a loď Mao (dobře známá partička).
Nejvíc jsem si užívala chvíle, kdy postavy z Illuminae interagovaly s postavami z Gemina, to byla opravdu parádička. A asi se budu opakovat, ale opakování je matka moudrosti; emoce, vtip, logičnost, zvraty!
Opravdu skvělé zakončení celé série.
*****
RECENZE NA CELOU TRILOGII
Jay Kristoff je literární bůh. Ať už jste od něj něco četli, nebo jsou akta Illuminae vaší kristoffovskou prvotinou, vítám vás do fanklubu.
V trilogii Akta Illuminae se dostáváme do sci-fi světa z daleké budoucnosti, kde jsou planetární kolonie, červí díry, vesmíré atomovky a space chřipky na denním pořádku.
Máme tu bad guys, good guys, shady guys a jednoho Hala 9000 v2.0, a to všechno protkané časoprostorovou romantikou. V rámci třech dílů postupně sledujeme příběh jedné planety, jedné meziplanetární stanice, čtyř vesmírných lodí, třech mileneckých párů, několika desítek Vetřelec-stajl slizáků, haldy zombík-stajl lidí a plus mínus milionu kilometrů ventilací.
Když si odmyslím grafickou úpravu knihy, díky které Akta Illuminae na první pohled vyčnívají z řady sci-fi knih, dostanu komplexní, propracovaný, uvěřitelný a originální příběh, který má spád, hloubku, pobaví, srší emocemi a nebudete se od něj chtít odtrhnout. Kdybste se v průběhu čtení náhodou začali nudit, do víru děje vás rychle vtáhne grafická stránka knih, která je zábavná, novátorská a čtení díky ní rychle odsípá. Děkuji autorovi za skvělou práci, Akta Illuminae se lehce řadí mezi moje oblíbené série a těším se, až se k nim za čas opět vrátím.

2 15.09.2022

RECENZE NA DÍL GEMINA
Vesmírná jízda pokračuje! Nebezpečí zombie viru je zažehnáno, ale ejhle! S novými hrdiny přichází nové problémy a tentokrát to bude boj jak s Vetřelcem, tak i Predátorem naráz.
Děj se tentokrát odehrává převážně na skokové stanici Heimdal, nicméně se starými hrdiny z jedničky se rozhodně neloučíme, jen potkáme pár dalších. Stejně jako v jedničce, i tady jsou postavy prostě top top top, celková zápletka možná ještě o kousek napínavější a hlavně si tu autor troufl i na teorii multiverza, která je teď tolik v módě.
Vtip a emoce jsou opět na denním pořádku a já musím jen smeknout! Napsat druhý díl trilogie je často 50 na 50; často to dopadne nevalně a syndrom druhých dílů udělá své. Gemina je ale pyšným pokračováním v krasojízdě a nenechá vás na pochybách, že Kristoff je jedním z nejlepších a nejoriginálnějších autorů s vé doby.
*****
RECENZE NA CELOU TRILOGII
Jay Kristoff je literární bůh. Ať už jste od něj něco četli, nebo jsou akta Illuminae vaší kristoffovskou prvotinou, vítám vás do fanklubu.
V trilogii Akta Illuminae se dostáváme do sci-fi světa z daleké budoucnosti, kde jsou planetární kolonie, červí díry, vesmíré atomovky a space chřipky na denním pořádku.
Máme tu bad guys, good guys, shady guys a jednoho Hala 9000 v2.0, a to všechno protkané časoprostorovou romantikou. V rámci třech dílů postupně sledujeme příběh jedné planety, jedné meziplanetární stanice, čtyř vesmírných lodí, třech mileneckých párů, několika desítek Vetřelec-stajl slizáků, haldy zombík-stajl lidí a plus mínus milionu kilometrů ventilací.
Když si odmyslím grafickou úpravu knihy, díky které Akta Illuminae na první pohled vyčnívají z řady sci-fi knih, dostanu komplexní, propracovaný, uvěřitelný a originální příběh, který má spád, hloubku, pobaví, srší emocemi a nebudete se od něj chtít odtrhnout. Kdybste se v průběhu čtení náhodou začali nudit, do víru děje vás rychle vtáhne grafická stránka knih, která je zábavná, novátorská a čtení díky ní rychle odsípá. Děkuji autorovi za skvělou práci, Akta Illuminae se lehce řadí mezi moje oblíbené série a těším se, až se k nim za čas opět vrátím.

3 15.09.2022

RECENZE NA DÍL ILLUMINAE
Po velmi dlouhé době jsem sáhla po žánru sci-fi a jsem nad míru spokojená! Ze začátku můžete být trochu zmatení, jelikož kniha nemá klasický narativ a je místo toho složená ze spousty různých materiálů, jako jsou emaily, přepisy kamerových záznamů, chatových konverzací, deníkových zápisů a dalších. Po pár stránkách si ale snadno zvyknete a příběh vás jednoduše vtáhne do děje a už nepustí.
Díky sledování několika hrdinů dostaneme i několik úhlů pohledu, které se dohromady skládájí jako puzzle a společně tvoří smršť akcí, emocí a zápletek.
Hrdinové jsou velmi dobře napsaní a rozhodně ne podle nějaké otřepané šablony, každá postava je originální a jedinečná a jejich vzájemné vazby a interakce poutavé a přirozené.
Célé to prostě funguje na výbornou, takže pokud se chcete o víkendu zabavit, tahle kniha je to pravé ořechové.
*****
RECENZE NA CELOU TRILOGII
Jay Kristoff je literární bůh. Ať už jste od něj něco četli, nebo jsou akta Illuminae vaší kristoffovskou prvotinou, vítám vás do fanklubu.
V trilogii Akta Illuminae se dostáváme do sci-fi světa z daleké budoucnosti, kde jsou planetární kolonie, červí díry, vesmíré atomovky a space chřipky na denním pořádku.
Máme tu bad guys, good guys, shady guys a jednoho Hala 9000 v2.0, a to všechno protkané časoprostorovou romantikou. V rámci třech dílů postupně sledujeme příběh jedné planety, jedné meziplanetární stanice, čtyř vesmírných lodí, třech mileneckých párů, několika desítek Vetřelec-stajl slizáků, haldy zombík-stajl lidí a plus mínus milionu kilometrů ventilací.
Když si odmyslím grafickou úpravu knihy, díky které Akta Illuminae na první pohled vyčnívají z řady sci-fi knih, dostanu komplexní, propracovaný, uvěřitelný a originální příběh, který má spád, hloubku, pobaví, srší emocemi a nebudete se od něj chtít odtrhnout. Kdybste se v průběhu čtení náhodou začali nudit, do víru děje vás rychle vtáhne grafická stránka knih, která je zábavná, novátorská a čtení díky ní rychle odsípá. Děkuji autorovi za skvělou práci, Akta Illuminae se lehce řadí mezi moje oblíbené série a těším se, až se k nim za čas opět vrátím.

2 15.09.2022

Je to vlastně takový rip-off Prokletého roku. Ženy ve společnosti zastávají asi tak stejnou roli, jako koza ve chlévě, ale koza se aspoň nemusí tolik bát, že ji někdo upálí/utopí/znásilní/rozčtvrtí/setne/ukamenuje, pokud se náhodou neodlišuje od definice normálu.
Téma je dobré, ale už jsme ho viděli mockrát: teen holčičí hrdinka se vypraví za dobrodružstvím, po cestě potká nej kámošku, partu skoro nej kámošek a pěknýho týpka, zjistí, že je dost speciální a zachrání svět. Jo a během toho ještě dostane zvířecího mazlíčka, co je taky dost speciální. Konec.
Kdyby mi bylo 13, milovala bych to a baštila každou větu, ale po přečtení si přijdu těžce nespokojená a při čtení jsem byla místy až frustrovaná z nešikovných obratů, pitomých přídavných jmen, vztahů jak z Bravíčka a totální absence hlubšího poznání světa. Ten svět by mohl být fajn, asi, ale jakmile i autorka vytvoří nové druhy zvířat, například, a jejich názvy vytvoří zkomolením jmen zvířat z reálného světa, očekávám, že alespoň dostanu nějký detailní popis. Co jsme dostali bylo zhruba tohle: "Tohle je zarizard, táhne kočár." "Equus napravo měl bílou hřívou a širokou hruď." Nebo další pecka:"Má tmavou pleť, takže je z jihu." "Má světlou pleť, takže je ze severu."
Nevím jak vám, ale mně to nestačí.
Závěr byl tak neskutečně směšný a uspěchaný, jako by to autorka chtěla co nejdřív zabalit, nebo prostě neuměla nic lepšího. Klidně by to mohla být standalone kniha, ale čekají nás ještě další dva díly a vzhledem k dosavadnímu hodnocení dvojky (v originále z března 2022) to nebude lepší...

2 31.08.2022

Bizární jízda pokračuje, naštěstí už další pokračování nehrozí.
Druhý a závěrečný díl nenabízí nic extra, svět je stále zvláštně iritující, postavy jsou ploché a zároveň až neskutečně geniální a odborníci více méně na všechno, asi jako Láďa Hruška.
Začátek je ok, nějaká ta zajímavá akce se naskytne, prostředek je nedopečený a uspěchaný, konec je jednoduše hrozný a naivní.
Znova bych si to už nepřečetla.

3 15.08.2022

Jsme ve světě, kde se koně rodí z popela, influencers sbírají lajčíky na svůj pseudo instáč, božstva mění top technologii za krvavé oběti a otroctví a oprese je naprosto v pohodě.
Celé dohromady je to jako kdyby se v Hunger Games vraždili vzájemně pouze Židé s afroameričany, vítězi by poblahopřál Hades, který přijel v Tesle a celé by se to živě vysílalo na Hulu.
Nejde to dohromady.
A nejenom kvůli tomu světu, ale postavy jsou tak trochu nudné, moc vám na nich nezáleží a vlastně jsou vám jedno jejich motivy a jak to s nimi celé dopadne.
Tak, teď si asi říkáte, proč jsem se vůbec namáhala s těma třema hvězdičkama.
1. I když je ten svět bizár nad bizár, je to vlastně až fascinující a s každou otočenou stranou jste zvědaví, co tam autor zase plácne. Třeba se z nebe snese Thor!
2. Autor má velice dobrý styl psaní, takže i když čtěte blbost, je to moc a moc dobře napsané.
A za 3., některé části jsou opravdu zajímavé, plné validních témat a úvah.
Takže mám z toho celého v hlavě jeden velký nepořádek. Nikdy jsem asi nečetla knihu, která by mě tolik iritovala a zároveň ji nechtěla odložit. Přečteno za 3 hodiny, ehm ehm.

5 15.08.2022

Bylo to dobré, ne tak dobré jako Kouzla rodu Thornů, ale stačilo to na 4*.
Svět je moc bezva, duchové, kněžky, tajemno, zo všechno bylo na jedničku. Hlavní hrdinka je absolutně mimo jakýkoliv stereotyp, což je zase na jedničku. Vedlejší postavy dávají smysl, jsou zábavné, šokující a komplexní.
Problém mám ale s tím, že vlastně vůbec nerozumím motivaci hlavní hrdinky. Ta má propracovanou back story, nicméně její postup v rámci příběhu je pro mě nepochopitelný a matoucí. Abych se vyhla spoilerům a navádění, nechám to otevřené, třeba to při druhém čtení pochopím lépe.
Těším se na další díl!

15.08.2022

Tahle kniha je prostě mokrým snem každého fanouška YA fantasy! Z tohohle žánru si můžeme s přehledem vybírat ze spousty kvalitních kousků, nicméně standalone kniha, která je opravdu kvalitní, je tak trochu jednorožec.
Krásný příběh, který nemá klasickou strukturu jedné záhady a zápletky za druhou a šokující odhalení v posledních třiceti stranách - tady odhalíte padoucha velmi brzy a pak sledujete téměř až detektivní akční story, kde hrdinka shání spojence, důkazy, intrikuje, dostává se z různých fakt blbých situací a k tomu zvládne i nějakou tu romantiku.
Dostanete tak příběh, který dokážete plus minus předvídat, ale jeho spád a vývoj vás bude neskutečně bavit. Zásluhu na tom má i hlavní hrdinka, která rozhodně není žádná Mary Sue a je, podržte si klobouky, o hlavu vyšší než normální chlapi. Konečně někdo napsal hrdinku, se kterou se můžeme ztotožnit i my vysoké dámy.
Mám pár nedostatků, kterých jsem si všimla, nicméně jsou maličkosti a na hodnocení rozhodně nemůžou mít vliv. Jediný větší problém jsem měla s vnímáním žen společností. Autorka napsala svět, kde ženy zastávají obrovsky důležité funkce a těší se velkému respektu i u mužů, nicméně jsou ve vteřině právě takovou ženu označit za magora s diagnózou hysterie. Nevím, zda to byla zamýšlená narážka na současný svět, nebo jen jakási berlička pro děj, ale nějak mi to nesedělo.
Děkuji autorce za skvělé čtení a těším se na Vespertinu!

2 15.08.2022

Pokud byste patřili k těm lidem, co neviděli Netflix adaptaci, asi by vás kniha zaujala trochu víc než mě. Seriál měl takovou atmosféru, že jsem měla husinu každou minutu každého dílu. Doufala jsem, že se toho dočkám i v knižní předloze, ale nestalo se. Kromě jedné krátké kapitoly, kdy jsem byla po hororové stránce alespoň trochu spoko, zbytek knihy byla jedna velká vyšumělá nuda.
Postavy byly až neuvěřitelně hloupé, dětinské, bez jakéhokoliv příběhu a obecně non-relatable. Dokonce i důvod, za kterým se tahle awkward parta potkala v Hill House, byl tak maximálně na pozvednutí obočí.
Taky nedostatek vysvětlení záhady Hill House mi chyběl a celou dobu jsem si připadala, jako bych se koukala na druhořadý sitcom.
2 hvězdy za paní domácí a tu jednu fajn hororovou pasáž.

1 15.08.2022

Přečteno v originále a teda chtěla bych vidět tu překladatelskou hitparádu! Vsadila bych se, že u toho duo překladatelek muselo být celou dobu na plech a královsky se bavit.
*****
Mistr Kristoff zase boduje a tentokrát za sebou v haldě prachu a zapomenutí nechává veškerý upírský fantasy, co kdy vyšlo. A možná i spoustu tematicky jiných fantasy, když nad tím tak přemýšlím. Snažím si vzpomenout, které fantasy si opravdu pamatuji, a které ve mně zanechaly nesmazatelnou stopu a takhle spatra bych je spočítala na jedný ruce (HP, TOG, ACOTAR, CC, Nikdynoc). Kristoff je bezesporu stylem psaní naprosto originální, jeho schopnost tvořit fiktivní světy a postavy bezkonkurenční a hlavně se toho prostě nebojí. Z jeho knih mám pokaždé pocit, jako kdyby mu bylo totálně volný, co si kdo bude myslet, haters gonna hate a on se jen bude smát a ukazovat jim prostředníček. Takže máte na výběr dvě možnosti: za (a), milovat to, a za (b), vzít si radši do ruky Stmívání protože Kristoff je na vás too mch.
*****
Říše upíra je totální vykrádačka a opět je to Kristoffovi úplně volný a královsky se nad tím baví. Každou chvíli si tu budete říkat: "Ty jo, tohle odněkud znám." A škrábat se u toho na bradě a snažit si vybavit, který dílo to Kristoff právě rabuje. Snažila jsem se dělat si seznam toho, co jsem tam našla já a schválně pro zábavu to zkuste taky!
----- Bible (easy find), Nikdynoc (vykrádačka sebe sama, možný crossover?), Interview s upírem, The Last of Us (jedna a dva), Zaklínač, Star Wars. Vsadím boty, že při druhém čtení toho najdu ještě víc.
Geniální na tom je, že i tak je Říše upíra originální a dokonale novátorský majstrštik, který nastavuje laťku žánru fantasy hodně vysoko.
*****
Nevím, jak to po jazykové stránce vyznívá v českém překladu, ale v originálu Kristoff mistrně pracuje s jazykem. Představuje různá nářečí a dialekty, což v psané formě, kdy logicky neslyšíte přízvuk, je fakt obtížný. Taky dokázal jazykově odlišit stáří postav, hlavně to uvidíte při čtení dialogů highborn upírů a jiných postav. Geniální, i když jsem občas musela tu starou angličtinu číst třikrát.
Co tady hodně vyčnívá, a zase musím smeknout před překladatelským duem, jsou nadávky, kletby, urážky a prostě veškerý dirty language, kterého tu je jako máku. Útlocitnějším povahám se po třetím fu*k v jedné větě můžou trochu klepat kolena, ale to ke Kristoffovi zkrátka patří, jako jizva pod ofinu Harryho Pottera. Takže se připravte na pořádně sprostou jízdu, přátelé. Vlastně by se z toho dala udělat další hra, čárku za každou sprosťárnu, a jen tak odhadem začárkujete minimálně 5 áčtyřek (oboustranně).
*****
Hlavní postava je až neskutečně dobře napsaná a totálně uvěřitelná a reálná. Gabrielovi v příbehu sekunduje opravdu velké množství vedlejších postav, opět, všechny jsou dotažené do posledního písmenka a dokonale se vyvažují a doplňují. Záporáci, a že jich tu je, vám budou obracet žaludek a posílat husinu do celého těla. Samozřejmě nechybí ani spousta zvratů, a to jak v ději, tak i v postavách samotných - z dobráka se vyklube totální magor a z vraždícího monstra klaďas. Bude tedy často překvapeni a kroutit hlavou, místy znechuceně zavírat oči, ale rozhodně tu knihu nebudete chtít odložit.
*****
Poslední věc, kterou bych zmínila, je trend LGBTQ+ postav, které se poslední dobou objevují všude možně. Dost často to působí na sílu natlačené, ale Kristoff to zvládl s přehledem - dějově to funguje, charakterově taky a nebýt toho, že sex je v téhle knize hříchem a gay sex důvodem k upálení, bylo by to všechno zalité sluncem. Jenže není a příběh tím získává dalaší hloubku, která vás bude rozhodně bavit!

8 14.07.2022

Další originální fantasy do sbírky. Severská mytologie je v poslední době dost populární, stejně jako ta řecká a římská, když frčely filmy s Asterixem. Ódinovo dítě je bezpochyby jednou z nejzajímavějších knih, které jsem za poslední dobu četla. Styl autorky je dost neobvyklý a bude vám chvíli trvat se do toho začíst, ale bude to stát za to.
Začnu nejdřív s minusy, abych recenzi zakončila na příjemnější notě.
- prvních 100 stran budete tápat, a to dost. Navalí se na vás halda termínů, jmen, názvů řek, měst, hor. Všechno s často nevyslovitelným šmrncem, jaký umí jen severské jazyky.
- kniha je místy hodně abstraktní a trochu psychadelická, takže se může stát, že budete trochu tápat a snažit se vysvětlit pojmy jako Síla nebo přimknutí, což se vám stopro nepovede, je to čirá abstrakce. Tohle je zároveň i kladem knihy, nemusíme vždycky všechno dostat naservírované na talíři, občas je fajn trochu zapojit mozek a fantasii a vykládat si věci po svém.
- i přes to, že příběh má mnoho vrstev, dějových linek a celkově je velmi rozmanitý, občas byl předvídatelný, což je něco, co jsem nečekala vzhledem k tomu, jak bylo občas složité udržet nit.
A teď klady:
- kratší kapitoly, takže i přes komplikovaný začátek má děj svoji dynamiku a hezky vám ubíhá
- nádherně originální fantasy svět, ačkoli mapka uvnitř knihy je vám úplně k ničemu
- postavy, které jsou všechny krásně rozpracované a každá o sobě originálem
- jako poslední chci vyzvednout tajemno, které celou knihu obestírá. Tím, jak je všechno vlastně abstraktní, přináší to s sebou i dávku mystery, která je velmi příjemná a unikátní.

17.06.2022

Hned po dočtení jsem ohodnotila 5*. Teď s odstupem pár dní musím dát o jednu hvězdu méně.
Celá kniha se veze na vlně jednoho velkého reunion všech možných postav z Griša verse. To je bezva a jako celek to působí jako taková pěkná party na rozloučenou s celým tímhle fantasy světem. Ovšem je pravda, že oproti jedničce tu potkáváme až moc hluchých míst, která prostě jen vycpávájí celý dej, který je jinak v pořádku. Sledujeme Nikolaje, Zoju, Ninu, Temnyje, postavy ze Šuhanu a tak opět dostáváme rozmanitou nálož PoVs a příběhů. Dohromady je pěkně učesané a nic mi tam neschází, snad jen právě místy přebývají hluchá místa, kde se děj vleče jako já ráno z postele.
Překvapivě, ačkoli je kniha delší než první díl, některé závěry, vyústění a rozuzlení mi připadala až moc rychlá a přehnaně optimistická. A v neposlední řadě, taky poměrně předvídatelná. Což je škoda, jelikož jsem si u Nikolaje, stejně jako u Kaze, zvykla nic nepředvídat a pak se jen divit a být překvapená.
Solidní příběh a pokud už nikdy nic z Griša verse do ruky nedostaneme, tak i velmi solidní sbohem celému univerzu.

1 13.06.2022

Nevím, jestli znátu tu šeptandu okolo JKR, že pozdější díly HP nepsala ona, nebo na ně měla minimálně pomocníka. Pravděbodobně je to blábol, ale hned jsem si na tuhle pomluvu vzpomněla, jakmile jsem dočetla Zjizveného krále.
Od Bardugo mám za sebou trilogii Griša, kterou jsem si dovolila dost ostře komentovat, duologii Šest vran, kterou naprosto zbožňuju, Lives of Saints a Trnitou řeč, obě knížky příběhů byly skvělé. Nevím čím to je, ale když porovnám trilogii Griša se zbytkem, je to jak kdyby Bardugo měla nějaký výpadek trvající celé tři díly a pak se zase dostala do formy na zbytek své tvorby. Naštěstí mě (více méně) tragická Griša neodradila a Zjizvený král tak pokračuje v krasojízdě neskutečně kvalitní literatury.
Kniha má stejné členění jako Šest vran, kapitoly na přeskáčku sledují osudy a PoV Nikolaje, Zoji a dalších (nechci nic prozradit), takže kniha krásně ubíhá, nenudíte se a vždycky se těšíte na další úhel pohledu a dramata.
Přemýšlela jsem, čím to, že mě Zjizvený král tolik chytnul. Myslím, že abyste mohli napsat opravdu úspěšnou knihu, potřebujete silného hlavního hrdinu, kterým Nikolaj bezpochyby je. Je zábavný, pohledný, mazaný jak liška, dokáže se vypořádat s každou situací a zároveň má i kupu problémů a sem tam nějakou tu chybičku. Ideální kombinace. Kdo z vás četl Šest vran, jistě mi dá za pravdu, že Kaz je úplně stejnou ideální kombinací (až na tu krásu asi) jako Nikolaj, a že i právě díky tomu Šest vran funguje. Stejně jako Zjizvený král.
Asi jsem se právě dostala do bodu uvědomění si, proč mi Griša tak vadila - nedostala jsem svoji ideální kombinaci (Temnyj by šel, ale genocida byla trochu přes čáru).
Takže pokud hledáte skvělé čtení na dvě odpoledne a máte přečtenou duologii Šest vran a trilogii Griša (bez toho to stopro nepůjde), tak si vemte do ruky tuhle knihu, určitě nebudete litovat!

1 06.06.2022

Skvělá fantasy s neotřelým tématem! Ve slovanské mytologii, přiznávám, se vůbec neorientuju. Nemůžu tedy posoudit případné nesrovnalosti, to přenechám vzdělanějším.
Co ale posoudit můžu je krása celého příběhu. Hlavní hrdinky jsou dokonale propracované, každá má svoje klady a zápory, vzájemná synergie je přímo pohádková, doplněna úžasnými vedlejšími postavami. Děj ubíhá rychle, pohybuje se plynule mezi dvama časovými údobími, aniž by to čtenáře jakkoliv mátlo. Dozvídáme se tak pozadí celého příběhu Vesny a Morany, stejně tak sledujeme i jejich aktuální linku a celé rozuzlení, které je zasazeno až do 21. století.
Od českých a slovenských autorů se občas dočkáme nějaké té lahůdky, v rámci fantasy žánru si ale myslím, že ještě nejsme ani zdaleka tak pokročilí, jako v případě zahraničních spisovatelů. Proto jsem vždy nadšená, když objevím něco tak krásného a tak blízko domovu.
Pět hvězd bez debat!

3 06.06.2022

Jedním slovem divné. Přečtla jsem to na jeden zátah, protože, ačkoli to bylo většinu času divný a tak nějak nepochopitelný, nemohla jsem toho nechat.
Dům soli a smutku vychází z klasické německé pohádky, ale má s ní společného jen velmi málo. Kdo z vás četl třeba Dvůr trnů a růží, tak je na reteling už zvyklý a zhruba tak nějak podobně autorka pojala i pohádku od Grimmů.
Většina postav je pěkně napsaná, pár z nich je zas tak nějak navíc, a další pár zas úplně na přesdrž**. Atmosféra je temná a plná tajemství, příběh nemá vyloženě hluchá místa a prostě se vůbec nenudíte.
Mohla bych asi vysvětlit, proč mi to přišlo divné. Autorka se snažila skloubit dohromady hned několik žánrů od klasické YA (království, teen hrdinka) přes fantasy (božstva, kouzla, kletby) - pořád běžná kombinace až na to, že dál přidává - horror (a to docela dost mrazivý), thriller (celková atmoška) a krimi (vyšetřování podezřelých úmrtí a vyslíchání svědků). Byl to zcela upřímně trochu maglajz a já místy nevěděla, co to vlastně čtu a přemýšlela nad tím, jak je bezva, že nedělám v knihovně, protože bych za boha nevěděla, do jaké sekce knihu uklidit.
Ve finále, i přes občasné zmatky a přesunu žánru jedna do žánru tři, pak na dva a zpátky na jedna, to bylo nesmírně zajímavé, poutavé, s haldou nečekaných zvratů a rozuzlení (znáte to, good guy je najednou bad guy a pak zase good guy a tak dokola).
Jsem si poměrně jistá, že ke knize se už nikdy nevrátí (ušetřím si starost, kam ji do knihovny dát), ale všem ji mohu vřele doporučit. Pokud k ní budete přistupovat jako k hodně multižánrové záležitosti, stoprocentně v ní najdete kus spisovatelského umění a rozhodně se nebudete ani na chvíli nudit.
Jednu hvězdu strhávám za trochu neelegantní odůvodnění hlavní zápletky.

2 01.06.2022

Už dlouho se mi nestalo, že bych nějakou knihu přečetla na jeden zátah. Tady jsem si ale nemohla pomoct a celá hladová a žíznivá jsem četla a nic kolem mě neexistovalo.
Mornštajnová se tímto zapisuje mezi těch pár vyjímečných geniálních autorů, kteří dokážou vzít stokrát omleté a neskutečně náročné téma a udělat z toho zlatou třešničku na zlatém dortu. Genialita Hany nespočívá jen ve stylu psaní a ději, ale spíš úhlu pohledu, který je neotřepaný a svěží. Nechte mě to vysvětlit.
Když řeknu kniha s tématikou holokaustu a druhé světové války, každý si představí deresivní a emočně zdrcující vyprávění osvětimského vězně, ideálně v ich formě, který, i přes brutální realitu koncentráku, najde lásku, pomůže komu bude moct a přežije. Případně můžeme dostat autentický příběh někoho, kdo si koncentračním táborem skutečně prošel, o všechno a o všechny přišel a přežil, aby vyprávěl svůj příběh.
Tohle všechno je v pořádku, je potřeba takové knihy číst.
Čím se tedy Hana tak dramaticky liší? Je to halvně tím, že kniha neapeluje na líčení hrůz koncentračních táborů a ghet, nýbrž na to, s čím člověk musí žít, jakmile se z toho dostane. Háček je totiž v tom, že se z toho dostat nedá.
Další diametrální rozdíl je doba, ve které se kniha odehrává. Dostaneme tak nádherně zracovaný pohled i na dobu po 2. s.v. a především na to, jak vše vnímali lidé, kteří sami přímo postiženi nebyli. Skvělou dějovou linkou, kterou zaručuju, že si užijete, je to, jak vše vnímá Hanina rodina a blízcí.
Poslední, co musím vyzdvihnout, je dokonalé propojení všech postav v příběhu. K tomu nebudu dál nic prozrazovat, abych zbytečně nespoilerovala, ale bylo to prostě bez chyby.

36 24.05.2022

Hrozně mě baví nápad pohádkových příběhů jako doplněk knižní série, potažmo fantasy světa. Byla jsem nadšená třeba z knihy pohádek ze série Krutý princ a Trnitá řeč byla taky velmi potěšující.
Bavilo mě rozdělení příběhů podle země, ze které pocházejí. Nabídne se nám tak krásné srovnání vprávění z Fjerdy, Ravky i dalších. Ne všechny příběhy zaslouží 5 hvězdiček, nicméně celý svazek je prostě paráda!
Každopádn nedoporučuju číst dětěm, pravděpodobně by je kromě nočních můr čekaly i psychické problémy a deprese :D

1 24.05.2022

Závěr celé trilogie nezklamal. Autorka dokázala udržet vysokou kvalitu napříč všemi třemi knihami a já tak byla navýsost spokojená.
Co musím vyzdvihnout v rámci trilogie je rozmanitost. Každý díl nám představuje nový příběh na nových místech a vy se tak vždycky můžete těšit na něco nového, ale pořád se starými dobrými prvky intrik, nečekaných zvratů a rozuzlení.
Je mi opravdu moc líto, že třetí díl se v ČR nikdy nedostal na světlo a nemůže tak obohatit moji knihovnu, naštěstí jsou anglická vydání designově velice zdařilá, tak se těším, až se k trilogii za čas vrátím v originále.

24.05.2022

S tím, jak skončila jednička, jsem se na dvojku opravdu těšila - poznáme další postavy, které zamíchají dějem, Kestrel se dostane do prostředí, kde její mysl stratéga dostane pořádně zahulit a dočkáme se společenských a politických intrik ve větším měřítku.
A, světe div se, přesně to jsme dostali! Prostřední díly trilogií občas trpí "vycpávkovým" a "přípravných" syndromem - jsou zároveň neposradatalené, ale i tak trochu o ničem. Rutkoski ale dokázala napsat druhý díl tak, že kvalitou se naprosto s přehledem rovná prvnímu a ještě navíc přídává rozsáhlou pletichu, ke keré nám po cestě dává nenápadné indicie.
Celý příběh je tak velice napínavý, i když jde třeba jen o scénu, kde si Kestrel zkouší se švadlenou šaty, nebo hraje na klavír. Je to prostě skvělé čtení a já jsem nadšená.
Jediné, co moje nadšení kazí je fakt, že třetí díl nikdy nespatřil světlo světa vytištěný v češtine, budu tak muset oprášit čtečku a do knihovny si pak opatřit anglické paperbacky. Sice ještě nevím, zda nebudu ze zakončení ve třetím dílu zklamaná, ale zatím to jednozačně aspiruje na serii, ke které bych se kdykoli s chutí v vrátila.

1 16.05.2022

Kletba vítězů je pro mě jedním z největších překvapení. Když jsem si ji koupila, očekávala jsem oddechové čtení v novém fantasy světě, ze kterého si toho mc nevezmu, ale ani mě to nebude moc stát.
I když se mýlím jen velmi nerada, tady s radostí přiznávám porážku. Kniha je skutečeně velmi dobrá a nedala mi ani na chvíli pokoj. Pojďme to vzít popořadě:
Ústřední dvojice je velice dobře napsaná. Ani jeden z nich nepředstavuje žádný ideální model, má svoje klady i výrazné zápory, a to se mi líbí. Postavy a jejich vzájemné interakce jsou tak velmi čtivé, uvěřitelné a ve svých chybách sypatické.
Svět, kde se kniha odehrává, je poměrně jednoduchý, vykazuje historické prvky a neplete nám hlavu přehnanou geografií. Někdo tu již hovořil o otroctví, které jé vlastně základem tohohle světa a ústředním motivem příběhu. Pravdou je, že tahle problematika je tu vyvedena v poměrně dietní formě, sice nikdo z nás otroctví nezažil, ale z různých pramenů asi chápeme, jak to fungovalo a jak příšerně nehumání to bylo. Ačkoli má i zde otroctví dost temnou stránku, není ještě tak dlouho zakořeněno ve společnosti a mnoho otroků se podobá spíše běžným pracovníkům a sloužícím. Tím chci jen říct, že to sice nestojí za nic, ale bavlníkovým plantážím na jihu se to opravdu rovnat nemůže. Zajímavá věc, otroci zde působí i jako vychovatelé dětí - jak si tedy máme představit otroky, kterým jejich pánové věří natolik, že jim svěří svoji budoucnost? Tohle vnímám asi jako jediný kaz na celém tomhle tématu.
Za další je příběh samotný. Ten velice pěkně ubíhal, bez jakýchkoliv hluchých míst a logických karambolů. Hlavní postavy se v něm pěkně rozvíjejí a já osobně neměla tendenci příběh předpovídat, jak se mi to často stává v jednodušších a hluších dějích. Sem tam autorka přihodila i nějaké to překvapení a hlavně spostu detailů, které se, pokud jim věnujete pozornost, časem rozvinou v něco většího a vy si řákáte jenom "aha, dobrý".
Celkově tak dávám 5* absolutně bez výčitek.

16.05.2022