9703 komentáře u knih
Ačkoliv jsem po přečtení Umělohmotného třípokoje a Macochy zlomila nad autorkou hůl, vzpomněla jsem si, že jsem ještě nečetla Stanici Tajgu a koupila si ji. A dobře jsem udělala! To je znovu ta Petra Hůlová, která napsala Paměť mojí babičce. Román je sice ze začátku trochu nepřehledný kvůli vysokému počtu postav a dvojí časové lince, avšak časem vše zapadne. Hlavně na horké letní dny je dílo jako stvořené.
(Možná jsem jen postrádala ukončení dějové linky s Marianne, ale to je pouze detail, který na celkovém hodnocení nemůže nic změnit.)
Jedna z nejvtipnějších dětských knih, které jsem kdy četla. Nabízí se sice srovnání s Malým Mikulášem, ale pro mě to na celé čáře vyhrál britský Jirka (v originále William). Ačkoliv již nejsem ve věkové skupině čtenářů, kterým jsou Jirkovy patálie (!) určeny, určitě znovu ráda po knihách sáhnu, když bude dlouhá chvíle.