achta9477 komentáře u knih
Dnes jsem zalistovala v knihkupectví v dotisku 1.vydání a začetla se na str. 183, 185. Autor se snaží jít do podrobností, ale podstatné souvislosti vůbec nezná nebo záměrně neuvádí (např. ve zmínce o rubrice Táborový oheň), v textu jsou i chyby (časopis se jmenoval TAM-TAM). Dali, Praha
Publikované reprodukce dokládají výraznou angažovanost autora, jak výběrem témat - hrdinové socialistické práce, demonstrace, že života Klementa Gottwalda - tak zpracováním.
Za mne velké zklamání. Knihu jsem si chtěla koupit, ale po prolistování jsem si nechala zajít chuť. Nejvíc jsem se totiž těšila na fotografie. Ale musím konstatovat, že jsou z valné většiny velmi nekvalitní, vůbec nejde poznat, co na fotografii je, lze jen tušit. Těžko říct, zda je to nekvalitou tisku či převzatého zdroje.
Smutná, velmi smutná událost, a paní Lednické patří můj obdiv a velký dík za to, jakým způsobem ji zpracovala a přiblížila široké veřejnosti.
Jedna z mála knih, při které se mi draly slzy do očí.
Podle mého názoru neprávem zapomenutý fotograf. Jeho černobílé fotografie mají uměleckou i lidskou hloubku.
Ztracený čas! Takovou slátaninu jsem ještě nečetla! Nesrovnalosti v dějové linii, především tam, kde se hlavní postava nacházela venku ve sněhové bouři, na několika místech hrozný překlad, např. když museli "zadělat díry ve střeše". Se nedivím, že tuto knihu u Dobrovského rozdávají zadarmo. Nejlepší na celé knize je ten přebal.
Mezer, máte pravdu, až po přečtení vašeho komentáře jsem si to uvědomila. Ale z těch 4 dílů je právě tento nejhezčí.
Najednou se tahle kniha přečíst nedala. Tu hrůzu jsem si musela dávkovat po částech, abych to mohla nějak vstřebat.
Pamětníci odcházejí a svět pomalu zapomíná. Je dobře, že takové knihy vycházejí a připomínají i tuto část naší historie.
Knihu by měla jako povinnou četbu dostat Merkelová. Její nedávný výrok, že pro odsun Němců po 2.SV nebylo morální ani politické opodstatnění, je ubohý, nepochopitelný a neomluvitelný.
Jako dítě jsem tuto knihu milovala. Zmizela mi ovšem jako mnohé jiné v propadlišti dějin. Vzpomněla jsem si na ni nedávno, když se narodila moje vnučka. "Mé malé zoubky, jsou jako doubky, denně to zjistím, když si je čistím, také jsou jak ovečky, co běží přes kopečky..." Tohle jsem si pamatovala zcela přesně, ale po názvu knihy jsem musela složitě pátrat v internetových diskusích. :)
Lokomotiva a jiné dětské básničky, maximální počet hvězdiček dávám hlavně za ilustrace.