Adina77 komentáře u knih
Kniha se zabírá výchovou děvčat už od narození. Ze začátku hodně všeobecná – rozdíly mezi chlapci a děvčaty. Tím, že už mám 10. letou dceru, mě kniha hlouběji zaujala až od poslední třetiny. Spousta věci, postřehu a rad, které nám určitě pomohou v jednání s pubertálními dcerami. Abychom jim lépe rozuměli, lépe je chápali. Při čtení této knihy si pak řekneme, že to přece víme jak s nimi jednat. Ale je dobré si to občas připomenout.
Některé příběhy moc krásné, nerozesmály mě, uronila jsem slzu, měla knedlík v krku, dojaly mě. Některé jsem jenom přečetla bez jakéhokoliv zamyšlení. Některé mi přišli, jak by je někdo tahal až z paty – takové typicky americké. Mám radši příběhy, které někdo zažil, víc věrohodné, jako byly v Slepičí polévce pro ženskou duši 2. porce. V knize je i adresa, kam posílat vlastní příběhy. Tak podle mě, co další díl, to lepší příběhy, protože je z čeho čerpat a nikdo je nemusí vymýšlet. Určitě sáhnu po dalším díle.
Je pravda, že jsem se u knihy i zasmála, ale podruhé už bych si ji nepřečetla.
Krásné příběhy, člověk ani nevěří... Nerozesmály mě, uronila jsem slzu, měla knedlík v krku, dojaly mě. Kdo čet jednu z knih Slepičí polévka, a dočetl ji, sáhne po dalším dílu. Podle mě je to čtení na delší dobu, krásné věci se mají dávkovat po kouscích, abychom je dokonale vychutnaly.
V patnácti jsem ji četla poprvé a na dlouhou dobu byla moje nejoblíbenější. Vypsala jsem si z ní hodně pěkných myšlenek. Před půl rokem jsem ji četla znovu, plná očekávání a nadšení. Pohltila mě však až od nějaké 50-té stránky, pak jsem ji ale přečetla jedním dechem. Zůstává i nadále jednou z mých srdcových záležitostí.
Knihy od Haliny mám ráda, táto mě však zatím zaujala nejmíň. A přesto jsem si jednu povídku okopírovala.
Když jsem ji poprvé otevřela, problesklo mi hlavou – některé modely trochu nemoderní. Ale to je tím, že kniha je už nějaký ten rok stará. Jsou tam ale i kresby, které jsou dost výstižné. Kniha je rozdělená do kapitol, podle určitého typu postavy, respektive problémové partie. Módu jsem studovala a tak celkem vím, co mi sluší a jak zakrýt nedostatky, ale přesto je táto kniha pro mě jako magnet a moc ráda v ní listuji.
Opravdu dobré recepty, nejsou složité na přípravu, vyzkoušené a hlavně ze surovin, které běžně seženete. Velké plus dávám za obrázek ke každému receptu. Ani tento díl mě nezklamal.
Opravdu dobré recepty, nejsou složité na přípravu, vyzkoušené a hlavně ze surovin, které běžně seženete. Velké plus dávám za obrázek ke každému receptu. U některých je i fotopostup. I v tomto díle jsem si našla oblíbené recepty.
Opravdu dobré recepty, nejsou složité na přípravu, vyzkoušené a hlavně ze surovin, které běžně seženete. Velké plus dávám za obrázek ke každému receptu. U některých je i fotopostup.
Moc krásná kniha. Jedna z mých nejoblíbenějších. Při studiích mě kdysi inspirovala a použila jsem ji jako předlohu při projektu Návrh divadelního kostýmu. Šaty pro vesnickou dívku, honosné šaty ke dvoru, a šaty které si Ambra vymyslela – obepnuté, díky nim byla středem pozornosti. Asi mě na té knize bavilo to, že se děj neodehrával tak jak bych chtěla já – to očekávání, zklamání a znovu překvapení… Doporučuji. Já jsem ji četla na střední škole, ale opět se na ní chystám.
Kniha se čte sama, lehké zajímavé čtení. Nemohla jsem se od ní utrhnout. Je v ní špetka humoru, pěkná myšlenka a líbí se mi, že je psaná v 1. osobě.