Julie, ty jsi kouzelná přehled
William Somerset Maugham
Román, milostný a také humorný z divadelního prostředí. S obrazovou přílohou ze stejnojmenného filmu.
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 1970 , OrbisOriginální název:
Theatre, 1937
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Julie, ty jsi kouzelná. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (8)
Kniha , jak je napsáno, popisuje manželský trojúhelník, kdy stárnoucí , obdivovaná herečka má mladého milence. Kdysi se u nás říkalo, že ženská chytá poslední vagon ujíždějícího vlaku. Dnes - věk je jen číslo. Ano Julie je nadaná herečka, která ale své divadelní umění přenáší i do běžného života. Má hezký vztah ke svému synovi . Zaujalo mě, když popisuje své zjištění a hlavně pro sebe ujišění, že opravdu jedná správně. Např. když určí manželovi oddělenou ložnici nebo se snaží ovlivnit život druhých. Ač je sice dobrá herečka, je tu hodně dalších a mladších. Má milence ve věku svého syna, pomůže jí k pocitu mládí? Hezky jsou napsány její vnitřní repliky, kdy své činy hodnotí.
" Jsem já to ale potvora" a mnoho dalších.
Maminčina nejoblíbenější, a já ji mám také moc rád v knižní, filmové i divadelní verzi.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Julie, ty jsi kouzelná v seznamech
v Přečtených | 64x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 40x |
v Chystám se číst | 26x |
v Chci si koupit | 4x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
zfilmováno anglická literatura divadlo herečky stárnutí milostný trojúhelník milenci věkový rozdíl partnerů (age gap)
Autorovy další knížky
2017 | Barevný závoj |
1964 | O údělu člověka |
2006 | Julie, ty jsi kouzelná |
1975 | Veselice aneb Kostlivec ve skříni |
1974 | Na ostří nože |
(SPOILER) Z anotace jsem nabyla dojmu, že těžištěm knihy bude manželský trojúhelník v divadelních kulisách, což mě ani po příjemných zkušenostech s autorem nijak zvlášť nelákalo. Ale o milostný trojúhelník příliš nejde, v prvé řadě jde o titulní postavu, jde o ženu a o herečku a o hraní.
V této souvislosti vyčnívá postava Rogera, jak o tom ve svém komentáři píše Madluska. Narozdíl od ní si nemyslím, že by mu prospělo více prostoru. Podle mě je dobře, že téma je v závěru pouze (a nečekaně) otevřeno - odpovídá to Juliině příběhové linii, která nám nenabízí dramatickou životní proměnu, ale ukazuje ženu opírající se o své mistrovství. Vyrušení je nečekané a na okamžik. Trhlina do světa, který nepřijímá její pravidla, který ji pozoruje a soudí.