Adina77 komentáře u knih
V patnácti jsem ji četla poprvé a na dlouhou dobu byla moje nejoblíbenější. Vypsala jsem si z ní hodně pěkných myšlenek. Před půl rokem jsem ji četla znovu, plná očekávání a nadšení. Pohltila mě však až od nějaké 50-té stránky, pak jsem ji ale přečetla jedním dechem. Zůstává i nadále jednou z mých srdcových záležitostí.
Kniha se čte sama, lehké zajímavé čtení. Nemohla jsem se od ní utrhnout. Je v ní špetka humoru, pěkná myšlenka a líbí se mi, že je psaná v 1. osobě.
Kniha se zabírá výchovou děvčat už od narození. Ze začátku hodně všeobecná – rozdíly mezi chlapci a děvčaty. Tím, že už mám 10. letou dceru, mě kniha hlouběji zaujala až od poslední třetiny. Spousta věci, postřehu a rad, které nám určitě pomohou v jednání s pubertálními dcerami. Abychom jim lépe rozuměli, lépe je chápali. Při čtení této knihy si pak řekneme, že to přece víme jak s nimi jednat. Ale je dobré si to občas připomenout.
Některé příběhy moc krásné, nerozesmály mě, uronila jsem slzu, měla knedlík v krku, dojaly mě. Některé jsem jenom přečetla bez jakéhokoliv zamyšlení. Některé mi přišli, jak by je někdo tahal až z paty – takové typicky americké. Mám radši příběhy, které někdo zažil, víc věrohodné, jako byly v Slepičí polévce pro ženskou duši 2. porce. V knize je i adresa, kam posílat vlastní příběhy. Tak podle mě, co další díl, to lepší příběhy, protože je z čeho čerpat a nikdo je nemusí vymýšlet. Určitě sáhnu po dalším díle.
Je pravda, že jsem se u knihy i zasmála, ale podruhé už bych si ji nepřečetla.
Krásné příběhy, člověk ani nevěří... Nerozesmály mě, uronila jsem slzu, měla knedlík v krku, dojaly mě. Kdo čet jednu z knih Slepičí polévka, a dočetl ji, sáhne po dalším dílu. Podle mě je to čtení na delší dobu, krásné věci se mají dávkovat po kouscích, abychom je dokonale vychutnaly.
Knihy od Haliny mám ráda, táto mě však zatím zaujala nejmíň. A přesto jsem si jednu povídku okopírovala.
Když jsem ji poprvé otevřela, problesklo mi hlavou – některé modely trochu nemoderní. Ale to je tím, že kniha je už nějaký ten rok stará. Jsou tam ale i kresby, které jsou dost výstižné. Kniha je rozdělená do kapitol, podle určitého typu postavy, respektive problémové partie. Módu jsem studovala a tak celkem vím, co mi sluší a jak zakrýt nedostatky, ale přesto je táto kniha pro mě jako magnet a moc ráda v ní listuji.
Opravdu dobré recepty, nejsou složité na přípravu, vyzkoušené a hlavně ze surovin, které běžně seženete. Velké plus dávám za obrázek ke každému receptu. Ani tento díl mě nezklamal.
Opravdu dobré recepty, nejsou složité na přípravu, vyzkoušené a hlavně ze surovin, které běžně seženete. Velké plus dávám za obrázek ke každému receptu. U některých je i fotopostup. I v tomto díle jsem si našla oblíbené recepty.
Opravdu dobré recepty, nejsou složité na přípravu, vyzkoušené a hlavně ze surovin, které běžně seženete. Velké plus dávám za obrázek ke každému receptu. U některých je i fotopostup.
Moc krásná kniha. Jedna z mých nejoblíbenějších. Při studiích mě kdysi inspirovala a použila jsem ji jako předlohu při projektu Návrh divadelního kostýmu. Šaty pro vesnickou dívku, honosné šaty ke dvoru, a šaty které si Ambra vymyslela – obepnuté, díky nim byla středem pozornosti. Asi mě na té knize bavilo to, že se děj neodehrával tak jak bych chtěla já – to očekávání, zklamání a znovu překvapení… Doporučuji. Já jsem ji četla na střední škole, ale opět se na ní chystám.