Aileena komentáře u knih
Rozhodně zajímavá publikace. Pro mě poměrně překvapivé, ovšem zároveň velmi snadno pochopitelné počátky brexitu, včetně zásadního podílu ne zcela objektivních, zato však o to hlasitějších argumentů až po konečný výsledek hlasování.
Fakta zůstávají stejná, jako u každých voleb. Čím větší a viditelnější populistický cirkus, tím lepší výsledek pro danou stranu bez ohledu na objektivitu popisu tehdejší situace a reálnost slibů.
Docela bych uvítala knihu BREXIT č.2 s podrobným popisem všeho, co se na ostrovech po brexitu skutečně dělo, až po současnost, kdy bychom již mohli pochybovat o konečné spokojenosti tamních občanů se všemi důsledky odchodu. Přiznám se, že by mě hodně zajímal průzkum, jak by lidé hlasovali se současnými zkušenostmi podruhé...
Jednalo se o druhou knížku od paní Damijo, takže už jsem věděla, do čeho jdu. Četla se poměrně dobře - krátké kapitoly pomáhají. Jde o nenáročné oddychové rozptýlení, i když některé vtipy jsou podle mého vkusu zbytečně trochu na sílu. Celkově hodnotím poměrně kladně a někdy příště se nejspíš pustím i do dalšího dílu.
Uf... s knihou jsem se prala půl roku a neustále ji odkládala a prokládala jiným čtivem. Vůbec mi nesedla. Ani nevím, jak hodnotit, protože nic tak divného jsem snad ještě nečetla.
Začátek mě navnadil, pak se to zvrtlo do dlouhé nudné pasáže, následovala málo uvěřitelná a fakt divná smrt Ódina (to jako vážně?!), po ní přišel (přiznávám možná mým nesoustředěním) lehký chaos. V druhé půlce se to trochu vylepšilo, aby nastal za mě pochybný a neoslovující konec.
K žádné postavě jsem si za celou dobu nedokázala vytvořit sympatie, což je za mě další problém. Zkrátka pardon, ale příště zůstanu raději u staré dobré severské mytologie nepokažené pochybnými LGBT pseudo-hrdinkami a bohy do jednoho skrz naskrz prolezlé pouze špatnými lidskými vlastnostmi...
Stále slušná úroveň, ačkoliv po nadšení z předchozího dílu mi tento přišel opět trochu pomalejší.
Technická poznámka: Zvláště ze začátku mi přišly některé formulace zvláštní a kostrbaté a nesedělo mi slovo strměly (hory strměly), se kterým jsem se jako se slovesem poprvé setkala dříve v jednom z předchozích dílů, neřeknu přesně ve kterém, protože si tuto sérii půjčuji z knihovny. Při podrobnějším zkoumání jsem zjistila, že na přebalu předchozí knihy Ďábel z Bamberku je uvedena paní Jitka Perglová, nikoli Jana Pecharová. Knihy zřejmě překládaly dvě různé překladatelky, což mnohé vysvětluje a chtělo by to informace upravit. Zřejmě bude, podle výše zmíněného slova stejná chyba i v některém z předchozích dílů... Překlad minulého dílu (Jitka Perglová) mi přišel jednoznačně lepší.
Jinak jde stále, jako u všech předchozích dílů, o pěknou historickou detektivku, kterou příznivcům žánru ráda doporučím.
Bohužel se musím přidat k menšině, kterou tento příběh neoslovil. Nutila jsem se, abych těch pár stran vůbec dočetla, doufajíce, že se z toho třeba ještě něco vyvine, ale pokud ano, ke mně to nedošlo.
Minimální nezáživný děj, ze kterého jsem měla pocit, že jediným a zcela průhledným záměrem je poučit o ideálech a správných přístupech k životu a okolí. Pro mne, bohužel, navíc zcela nezajímavou a podivně odosobněnou formou.
SPOILER: Vážně jsem jediná, která nepadne do kolen poté, co se ukáže, že čarodějky, údajně moudré ženy s milujícím přístupem k lidem, vychovávají dítě bez špetky projevených emocí a citu, aby následně tápaly v čem se stala chyba, když vyrostla dívka bez empatie a minimálního pochopení pro druhé?
Naštěstí, světe div se, tento problém snadno vyřešíme, když necháme děvče postarat se pár měsíců o chudáky hnijící nemocné. Předchozích sedmnáct let je smazáno a napraveno stejně snadno jako zmiňované proměny z šišky do lišky a naopak.
KONEC SPOILERU
Nějak nevěřím, že by knížka mohla zaujmout dnešní děti a mládež zvyklé na akci, napětí a originalitu. Druhou hvězdičku jsem nakonec dala jen za pěkný obal a ilustrace. Třeba se mýlím a příběh si ještě vděčné čtenáře najde, lidé jsou různí. Já si jdu spravit chuť nějakou knihou, která má děj, zápletku, nebo překvapení, zkrátka cokoliv.
Autorka opět nezklamala, jak již bylo zmiňováno, příběh je možná trochu slabší, než Za zavřenými dveřmi a V pasti lží, ale stále řadím do povedených knížek.
Vraha nebylo těžké odhalit, ale jak jsem již někde psala, i když vím, nebo si alespoň myslím, že vím, stejně mě baví sledovat, jak autor příběh buduje a nakonec přidá něco, co mě do konce ani nenapadlo.
Hrdinka sice nebyla z nejsympatičtějších (ve třetině jsem si ji dokonce označila za přecitlivělou sebestřednou hysterku), ale kupodivu mi to nevadilo do té míry, aby mi zkazila zážitek ze čtení. Hvězdičku strhávám za trošku vleký prostředek knihy.
Z autorčiných knih mi zbývá mi už jen Dilema, tam mám vzhledem k recenzím trochu obavy, ale B.A.Paris píše čtivě, takže ono to určitě půjde... ;-)
V podstatě jsem ráda, že jsem brožurku přečetla z jednoho jediného důvodu. Konečně jsem našla národ, o kterém tato "zábavná" okénka do duše národů mluví hůře, než o Češích.
Věřím, že to nebude až takové, jak je popisováno, ale i kdybych negativa a pochybné postoje stáhla na polovinu, stále to bude docela soda.
Důležité je především nic nedělat, ze všeho se vymluvit, všechno obejít, nic neřešit a na nic si nestěžovat. Pokud jste žena, máte ještě navrch "výsadu" pečovat o všechny mužské členy široké rodiny (dědečky, otce, manžela, syny či vnuky) do té míry, že na nic nesáhnou, aby z nich byli ve finále zcela nesamostatní jedinci, kteří se bez vaší pomoci ani neoblečou. Fakt super představa (a to zdaleka nejsem feministka).
Závěr ať si udělá každý sám. Chápu, že jsou jedinci, které tyto kouty země opravdu přitahují, já se jich naopak bez jakékoliv újmy spokojeně vzdám.
Určitě jedna z lepších, opatrnější rozjezd, ale pak už to vše jede jako po másle. Vzhledem k malému počtu stran se knížka přečte sama za chvilku.
Dobře napsané, i když pro mne asi až moc přímočaré. Mám raději knihy, které mě nutí zamyslet se a něčím překvapí. Kéž by příběh posloužil alespoň jedné ženě, či dívce jako varování a impuls k odchodu, dokud je čas...
Po dvanácté knize jsem poprvé měla onen jinými čtenáři již dříve zmiňovaný pocit, že všechno podstatné již bylo napsáno. Pan Cornwell píše stále velmi pěkně a čtivě, ale děj se již více-méně opakuje. Nepopírám, že můj dojem umocnilo, že jsem na knížku dlouho čekala a možná přehnaně se těšila.
SPOILER: Vůbec poprvé jsem panu spisovateli nevěřila, ohledně závěrečného Uhtredova souboje, kdy starý a rozbitý přemohl mladého silného obra, když s ním měli poprvé problém ve dvou s Finanem - opravdu pohádkové.
Zvykla jsem si, že Uhtred potřebuje v každém dílu jinou ženskou, nic proti tomu, ale přiznání, že si přál smrt oblíbené Eadith, aby mu mohla kolem krku skočit nesympatická Benedetta mě fakt namíchlo!
Také Sigtryggrova hloupá smrt zamrzela, přišla mi zbytečná, snad se v dalším dílu dozvíme, proč s ním pan spisovatel tak rychle a nepěkně skončil - konec SPOILERU.
Co říct závěrem, i když mě osobně tentokrát Pan Cornwell příliš nepotěšil, nemůžu dát míň než slabé čtyři či poctivé tři a půl, protože své řemeslo ovládá na výbornou. Přesto celkově hodnotím jako zatím nejslabší díl celé série.
Knížka splnila očekávání, Nesnáším tě se mi líbila víc, Láska online méně, tudíž zlatý střed. Každopádně oceňuji vtip, někde bych zjemnila výrazy ohledně sexu, ale mládež to dnes asi bere jinak. Se vším ostatním spokojenost. Určitě si časem, až zase přijde nálada, od autorky ráda něco přečtu, teď na chvíli změním žánr.
Pozor spoiler:
Trochu mi chyběla reakce Chase na Reesino těhotenství, vzhledem k jeho předchozím výlevům ohledně těhulí, by mě docela zajímala...
Uhtred možná už zázračně nepřekvapí, ale zároveň (alespoň mě) neomrzí. Šetřím si zatím poslední vydaný díl Válku vlků a doufám, že BBart opět neodloží vydání následujícího 12. dílu. Na podzim v Anglii vychází závěrečný 13 díl série a já se dám možná i na modlení (samozřejmě k pohanským bohům) , abychom se ho v našem českém rybníčku také dočkali...
Uhtred konečně získal, o co téměř celý život usiloval a mě stále zajímá, co bude dál, už teď vím, že mi bude chybět...
Toto téma je hodně o individuálním pohledu. Svou pravdu najde každý, ať vidí věci, jak chce. Tudíž i skeptik, který na mnoho životů nevěří, bude mít svou pravdu, při tvrzení, že je nejdůležitější změřit se na současný život a okamžik.
Mně se knížka četla dobře, a i když jsem původně taktéž očekávala trochu větší soustředění na avizovaný příběh konkrétní dvojice, své jsem si našla. Vidím to tak na tři a půl hvězdy... ;-)
Na knihu jsem byla dlouho zvědavá a dala mi zabrat, ne, že ne. Nečetla se snadno, na mě opět moc rozvláčné, popisové. Ubrat 150 stran, stalo by se houby.
Chvilkami se to rozjelo, potom zase zdlouhavý útlum. V druhé polovině mi s každým novým jménem docházela trpělivost, protože nevyhnutelně následovaly další popisy života a vlastností další postavy. Recepty mi přišly zcela zbytečné a mimo.
Do dalšího dílu se pravděpodobně pouštět nebudu. Od oceněného titulu bych asi čekala více a špionážní romány nebudou nic pro mne.
Ve svém žánru rozhodně jedna z lepších. Četla se pěkně, na odreagování mohu doporučit.
Nečetlo se to špatně, ale první půlka mne bavila mnohem víc, než druhá a závěr mi byl prakticky úplně fuk, což není nejlepší kombinace. Ze seriálem nemají postavy zhola nic společného. Má nejoblíbenější postava Ragnar je líčen jako psychopatický sebestředný tyran, což mi také nesedlo. Možná i díky tomu jsem si nedokázala vytvořit k žádné postavě bližší vztah, natož sympatie. Tentokrát se znalostí seriálu velmi špatná kombinace a kniha to prohrála na celé čáře. Na Uhtreda z Bebbanburghu za mě prostě nemá šanci (ani seriál a kniha už vůbec ne).
Po dvaceti letech jsem si připomněla, proč mám v knihovně všechny "Francisovky". Dnes už mám jiné favority a vidím i spoustu nedostatků (tady je to pomalý rozjezd a důležité informace roztroušené do celého prostoru tak, že pomalejšímu čtenáři snadno uniknou). Určité kouzlo tu ale stále je a fantazie spolu s logikou a talentem pro detektivky se nedá autorovi upřít.
Tři a půl hvězdy to jistí... Samozřejmě dávno nejsem cílová skupina a v dětství, při prvním čtení, jsem byla nadšená. Z knížky už jsou znát i léta, která přece jen pamatuje. Přesto je příběh pěkný a při nějakém tom přehlédnutí soudruhů a pionýrů stojí za přečtení. Desetileté dceři se moc líbil. Z podobného soudku s poněkud "bohatší" akcí mohu zájemkyním doporučit Dívku v sedle od S. Dickové.
Tak už se nám to s tou filmovou podobou pěkně rozjelo. Na škodu to ale není. Naopak. Baví mě sledovat, jaká je knižní předloha a jak se s tím páni filmaři popasovali. Vzali si toho hodně, jen to poskládali trochu jinak a obojí stojí za to. Uhtred mě stále baví, i jako "křivopřísežník". Holt i v roce 123 (či spíše 898, nebo tak nějak) museli lidé dělat nelehká rozhodnutí a věci, které jim nebyly zrovna po chuti. Když se nad tím člověk zamyslí, v principech chtěl bych..., ale musím... se za těch tisíc a něco let zase tak moc nezměnilo.
Poměrně slušný všeobecný základ pro seznámení se skutečnými vikingy - seveřany ve středověku.