Aki12
komentáře u knih
Moře nestvůr
Rick Riordan
Druhý díl skončí otevřeně a to snad tím největším zvratem v knize. Takže, kdo zamíchá dějem v pokračování? Oproti prvnímu dílu mě kniha zaujala více. Více napětí, humoru a procítěnosti. Zajímavý psychologický ráz měl nový kamarád Percyho-Tyson. Knihu určitě doporučuji všem. Myslím, že se bude více líbit mládeži, protože není těžká na pochopení a je to spíše oddechové čtení.
Futurama: Dobrodružství
Matt Groening
Parádní komixová kniha hlavně pro fanoušky Futuramy. Zábavné, nové příběhy s oblíbenými postavami, kteří vás nenechají vydechnout až se budete za břícho popadat. Nádherné ilustrace ještě podtrhují tak velikou kvalitu této knihy. Rozhodně není žádnou překážkou, když čtenář některý ze seriálů nezná.
Smrt a jiné vrcholy mého života
Sebastian Niedlich
Smrt a jiné vrcholy mého života je báječnou, čtivou a ve všech směrech zajímavou knížkou, který rozhodně stojí za přečtení. Sebastian Niedlich, její tvůrce, v ní krásně ukazuje, že ani Smrt to nemá na světě jednoduché a že i někdo takový touží po přátelství a možná i lásce. Martinovi a i nám jako čtenářům se sice z prvních několika stránek a kapitol může zdát, že přátelství se Smrtí může bát báječné a zajímavé a že cestovat z místa na místo jen díky pouhé myšlence je určitě velká pecka, ale faktem je, že vlastně není o co stát.
I když mě kniha ze začátku bavila, od 80 stránky nudila, tak konec, který byl velice k zamyšlení, mile překvapil, a tak zůstávám u svého názoru, že knihu stojí za to číst.
Harry Potter a Ohnivý pohár
J. K. Rowling (p)
!!SPOILERY!!
Smím-li vyslovit názor obyčejného mudly, jakým jsem já, tak paní Rowlingová opět překročila svůj limit a vyšvihla laťku opět vysoko!
Harry ale také nezůstal pozadu! Nejenže navštívil Famfrpálové Mistroství světa, na které si zamlouvám lístky aspoň 5 let dopředu, ale také se zůčastnil obvzlášť nebezpečné soutěže ,,Turnaje tří kouzelníků´´Spíše by se to mělo nazvat Turnaj čtyř kouzelníků, ale v závěru knížky je vše v pořádku. Chudák Cedrik :(.
Když jsem knížku četl poprvé, bál jsem se, že těch stránek je zbytečně moc, ale nakonci jsem byl zklamaný, že tam ještě aspoň dalších 500 stránek nepřibylo.
Rozhodně nelze všechny Harry Potter knihy srovnat, protože každá je svým způsobem dokonalá, ale tento díl je opravdu jeden z nejlepších.
To se nedá říct o filmu, při kterém jsem měl chuť vyslat na režiséra kletbu Avada Kedavra, abych skončil v Askabanu, kde se mi tak moc nepokřiví duše.
Zloděj blesku
Rick Riordan
První díl Percyho je jakýmsi úvodem úžasné série a autor nás poutavě seznamuje se vším důležitým. Kniha je stylem psaní i obsahem určená spíše pro mladší čtenáře, to ale neznamená, že by si ji nemohli oblíbit i ti starší.
Co se mi ale líbilo ze všeho nejvíc je způsob, jakým autor přiblížil řeckou mytologii a zájem o ní mezi své čtenáře. Pro mnohé je totiž tato záležitost pouze nudnou a nezáživnou látkou z dějepisu. Příběh samotný využívá propojení světa řeckých bohů s naší stávající realitou. Kdo by řekl, že Los Angeles pod sebou schovává Podsvětí, říši mrtvých. Nebo snad, že když vyjedete výtahem v Empire State Building do šestistého patra, vylezete na Olympu a můžete spatřit bohy? Dost odvážné, troufalé, nemožné, ale překvapivé, zajímavé, podivné a zvláštní. Doufám, že další díly budou opět takto zajímavé a napínavé!
Eragon
Christopher Paolini
Když jsem otevřel první kapitoly, tak jsem se docela zarazil a myslí mi proběhlo: 'Takhle to bylo napsané vždycky?' Christopher začal psát toto dílo, když mu bylo patnáct let a je to na něm docela dost znát. Když přehlédnu všechny podobnosti, jak s Harrym Potter, tak např. s Pánem prstenů nebo možná trochu Star Wars, je tu ještě jeho styl psaní.
Eragon se mi do srdce zapsal už dávno a já se obávám, že jeho vliv na moji osobu mu už nikdo nikdy neodpáře. Kniha mě naprosto uchvátil, a i když má ještě co dohánět, tak si myslím, že vzhledem ke všemu, co ji provázelo ani lépe dopadnout nemohla.
Obálka knihy se mi taky moc líbí. Je podařená. Ne moc veselá ani moc smutná a krásně vyjadřuje myšlenku a zaměření celé knihy. V jednoduchosti je krása.
Eldest
Christopher Paolini
SPOILERY
Podle mě je druhý díl horší než první. Hned na prvních stránkách jsem začal mít pocit nudy, i když to co se stalo Murtaghovi a Ažihadovi bylo docela kruté i od autora a i slza ukápla.
Ale aby nebylo všechno kritika musím zmínit Eragonův výcvik u elfů. Já mám elfy rád, a Ellesméra se taky povedla. Obzváště urážlivé souboje Eragona s Vanirem (kdo četl, ten ví). Taky se mi líbilo, že se v příběhu víc objevovala Angela, která je čím dá víc tajemná!!
Poté se objeví části s Roranem. Když jsem je četl, tak to jen z vědomím, že to brzy dočtu a budu zpátky u Eragona. To je asi největší mínus knihy!
Nakonec tu byla bitva na Hořících pláních! Uff! Já jsem byl tak ponořený do čtení, že jsem nevnímala nic kolem sebe.
No, a ten konec. To odhalení? Byl jsem v šoku. Samozřejmě, že byl.
Z té obálky jsem nadšený. Od začátku, co se na Hořících pláních objevil Trn, jsem věděl, že má Safira velkého konkurenta na pozici 'Drak číslo 1'
Inheritance
Christopher Paolini
SPOILERY
Pro mě nejlepší díl ze série. I když byl začátek trochu zdráhavý a motor příběhu se nechtěl moc rozběhnout, tak mě Christopher přesvědčil o svém velkém talentu. Spisovatel dospěl. Jde poznat, že Eragon už není tím patnáctiletým chlapcem, který s Bromem a čerstvě vylíhnutou Safirou opustil údolí Palancar. Celý svět dospěl. Válka a útrapy se na Alagaësii podepsaly a já jsem tak rád, že jsem mohl sledovat, jak se tam s přispěním dvou mláďat mění dějiny. Dále jsem rád za to, že jsem mohl vidět, jak se dny mění v noci, vše zlé pomalu odplouvá spolu s proudem, a jak si chce Eragon pouze sednout a sledovat se Safirou západ nebo východ slunce.
I když mi ten konec docela dost připomíná konec Pána prstenů, a všechny ty ztracené životy... jsem vděčný, že jsem si knihu přečetl. A pořád, až do konce života, budu doufat, že Paolini napíše další knihu, nejspíš o Angele, tak jak slíbil, a že se do Alagaësie budu moct jednou vrátit bez toho, abych se už na první stránce prvního dílu musel brát kapesník, protože vím, jak to celé skončí.
Harry Potter a vězeň z Azkabanu
J. K. Rowling (p)
Dokonce i takový neznalý mudla jako já už moc dobře ví, že nejlepší kouzelníci a čarodějové jsou v Bradavicích, chodí nakupovat do Příční ulice, umí jezdit na koštěti rychleji než Schumacher ve formuli 1, používají sovy, aby nemusí platit za poštu, když jedu rozdrkanou v zácpách stojící karosou pražské MHD vždycky si vzpomenu na kouzelnický autobusový třípatrák a jeho svižnou jizdu Londýnem a jen tiše takovou jízdu zavidím, ale hlavně nemají fotbal, mají famfrpál !! Ovšem je jeden mudla co je lepší kouzelník než Harry Potter, lord Voldermort i Albus Dumbledore dohromady, jmenuje se Joanne Rowlingová. Tenhle anglický mudla napsal snad svůj nejpovedenější díl, ze světa Harryho Pottera.
Je to zvláštní, že z tak temného příběhu vlastně vyřazuje tolik krásy, tohle se snad ještě nikomu nepovedlo. Vlastně, ono cestovat úspěšně v časové smyčce se taky nedaří každému a málo která holka umí dát takovou ránu pěstí jako Hermiona / ta holka se mě fakt začíná hodně líbit /. Prostě možná temný, ale nádherný díl. Jo a ještě něco, všechny mozkomory bych poslal na naše politiky, aby je zavřeli do Azkabanu, zvlášť za situace, která v Česku momentálně probíhá :D !
Dračí pomsta
Naomi Novik
Autorka se rozhodla obohatit Temerairův svět o další země a udělat už tak bohatý svět ještě bohatším. Bohužel příběhově mi díl připadá mnohem chudší. Nevím proč, ale už to není tak skvělé fantazy, a tak skvělý srhující příběh Jezdce a jeho Draka, ale více mi to připomíná, jako kdyby se autorka snažila na tomto díle aspoň něco vydělat, i kdyby měla napsat něco takového!
Doufám, že příští díl to napraví.
Nefritový trůn
Naomi Novik
Nefritový trůn je napsán čtivým, vybroušený stylem.
Zatím co v prvním díle se děj vlastně odehrává jen ve vzduchu, v "Nefritovém trůnu" se po většinu času příběh odvíjí na mořích a oceánech. Zatím co v prvním díle, jsme zažili velké bitvy, v druhém zažijeme, možná pro mě, něco horšího, intriky.
Oproti první dílu bych řekl, že dvojka je o mnoho akčnější. Zajímavosti mu přidává i samotný fakt, že jejich nepřáteli jsou exotičtí Číňané, jejichž mentalita a oddanost je v přímém rozporu s anglickým námořnictvem a dračím letectvem. A nemůžu vynechat i milostné aférky draka Temeraireho s krásnou čínskou dračicí.
Autorka vytvořila další, stejně zajímavý a čtivý díl, který k tomu okořenila nejen exotikou dalekých zemí, ale i dalším množstvím zajímavých a tak protichůdných postav.
Vřele doporučuji!!!
Drak Jeho Veličenstva
Naomi Novik
Kniha se mi četla moc hezky a těším se na další díl. Jak se píše na přebale, celé to bylo jen takovou předehrou k většímu příběhu (deset let neustálých válek s proradnými žabožrouty!), autorka je bezesporu nadána vypravěčským talentem a pokud po milém rozjezdu v dalších dílech přidá něco děje (a krve, a proradných padouchů, kteří umírají pomalou bolestivou smrtí), myslím, že cyklus si získá mnoho čtenářů.
Kniha až na jednu výjimku sklidila v mém okolí značně kladné ohlasy, a poptávku po druhém díle.
Knihu můžu vřele doporučit.
Do srdce temnoty
Frank Miller
Poslední díl je esencí toho, co "Sin City" představuje, ale navíc je zde promyšlený, zajímavý příběh, kde se Frank většinou neopakuje. Tohle je parádní jízda do pekla a zpátky, kde Frank možná překvapí i závěrem. Vydání je dobré, navíc kresby, které jsou jako bonus v závěru, a není jich málo, protože jsou zde i obálky, skutečně stojí za to.
Skvělé zakončení celé série, kde se jede skutečně naplno.
Chlast, děvky a bouchačky
Frank Miller
Chlast, děvky a bouchačky jsem si osobně moc neoblíbil! Je pravda, že Frank Miller je jedním z tvůrců, který zvládá krátké i delší příběhy. Krátké dokáže skvěle vypointovat, nebo je alespoň nabije tou správnou atmosférou. Ale i přesto je „Sin City: Chlast, děvky a bouchačky“ v konečném součtu nejslabším dílem v celé sérii
Rodinný hodnoty
Frank Miller
"Sin City: Rodinný hodnoty" vás asi neoslní jako třeba "Sin City: Ten žlutej parchant", ale přesto se jedná o dost dobrý komiks na to, abyste o něj měli projevit zájem a přečíst si ho.
Zcela jednoduchý příběh tentokrát obsahuje úžasnou pointu, a autor má tak poprvé před čtenářem náskok alespoň o dva kroky, takže vás pak konec pošle do kolen a budete si ťukat na čelo, když zjistíte, o co tu celou dobu šlo.
Ten žlutej parchant
Frank Miller
Ten žlutej parchant ani tentokrát neupustil od prvků drsné školy, takže svět je opět tvrdý a nelítostný jako džungle. Ovšem s tím rozdílem, že kresba není tentokrát pouze černobílá, ale poprvé se v ní objevuje první barva - konkrétně žlutá, využitá pro vyobrazení hlavního padoucha. Což vůbec neublíží a ti, kteří nesnáší krev se tak opět nemusí bát červených skvrn.
Za mě, jeden z nejlepších dílů, z celého světa Sin City
Velká tučná zabijačka
Frank Miller
!!SPOILERY!!
Třetí díl je hodně o akci, ať už se jedná o útok na Jackieho, přestřelka se žoldáky, či závěrečná zabíjačka. Jak už je v Sin City zvykem, Miller nechává postavy mluvit v prvním pádě, a to navíc po stranách panelů – textu je tedy opět dost, a nutno podotknout, že hutná atmosféra ze stránky téměř kape.
Pořád to ale nemá na předešlé dva díly, které byli oproti tomuhle, mnohem lepší!!
Ženská, pro kterou bych vraždil
Frank Miller
Na návrat do Sin City jsem se těšil a rozhodně z něj nejsem zklamán. Sice mne mrzí poněkud pitomě vypointovaná karbanická historka, ale Marv s Dwightem byli bezvadně drsní, Manute by vykolejil i rozjetý vlak, holky ze Starého města by rozvášnily i zasloužilého impotenta a ženská, kterou bych s chutí přetáhl hasičákem po kebuli, snad ani nemohla tu mrchu v sobě odhalit svědomitěji. Mně se to prostě zase líbilo a pokud budu ještě někdy pozván mezi tuto zločineckou spodinu, tak se rád zastavím.
Drsný sbohem
Frank Miller
Při čtení jednotlivých stránek vás komiks vtáhne do děje. Millerova kresba se k příběhu skvěle hodí a černá barva mu dodává atmosféru s nádechem tajemna. Pokud člověk neví, co jej čeká, může být na každé stránce něčím překvapen.
Harry Potter a Kámen mudrců
J. K. Rowling (p)
Jedna dekáda je pryč a kniha, která to všechno začala, nezestárnula ani o den. Těžko říct, jestli Rowlingová věděla, jak obrovský fenomén startuje, ale neskutečně ji děkuju. Bez ní bych se nikdy nedostal nejen k mojí milované knižní předloze, ale hlavně k filmům, které jsou také geniální.
Začátek doslova nejkouzelnějšího příběhu všech dob má velmi těžký úkol. Představení gejzíru nápadů a postav (Nástupiště devět a tři čtvrtě, Bradavický express, Příčná ulice, Olivanderův obchod a hůlky, Gringottova banka, Moudrý klobouk, Famfrpál, Zapovězený les, bradavické koleje, předměty, profesoři, duchové atd.), z nichž někteří navíc prokáží svůj význam až v dalších letech. Prakticky vše důležité svůj prostor v prvním knize dostane.
Není to nejlepší díl, ale je zkrátka první.
