Alyx komentáře u knih

Musím dát čtyři. Když si vzpomenu, jak mě ta pointa před těmi dvaceti lety zamrazila... Měla jsem ji ráda. Jsem Sára, ne Rela. A vy jděte k čertu :-)

2 29.03.2018

Už dlouho se mi nestalo, že bych cítila na konci knihy takové prázdno, smutek a depresi. Spíš než thriller je to psychologický příběh o rozpadu jedné rodiny a o tom, jak chybná rozhodnutí a dávné tragédie ovlivňují naše životy dlouho po tom, co k nim došlo. A taky trochu o tom, jak nás minulost ovlivní a my si ji přenášíme do současnosti a budoucnosti... Člověk by si skoro dal panáka, ale vzhledem k okolnostem Sester až za hrob-ne.

2 19.03.2018

Klasa! Velkoryse pojatá krásná publikace o pražských věžích na lesklém papíře. Její osu tvoří materiály sesbírané při natáčení seriálu Praha, město věží pro ČT. Autor ale přidal rozhovory s lidmi, kteří s věžemi souvisí - stavitele věží, kampanologa (znalce zvonů), nájemce věže, obyvatele věže... A pochopitelně rozhovor s průvodcem seriálem hercem Viktorem Preissem.

Kniha ukazuje místa Pražanům důvěrně známá zevnitř, a také pohledy z nich na tu naši stověžatou matičku.

2 09.01.2013

podle mého nejlepší "kingovka" vůbec...

2 22.06.2012

Protože čtu hodně, originalita námětu se u mne dostala vysoko na žebříčku preferovaných vlastostí knížky. Deset malých černoušků v totalitním Švédsku? Davaj! Trochu jednohubka, nic moc propracovaného, ale proč ne. Dospělý čtenář ocení, že totalita ve Hře na smrt není žádná cool totalita s arénami smrti, ale spíš nám dobře známá otravná totalita s byrokracií a nedostatkem jižního ovoce. Fajn je i to, že se autorka vyhnula klišé, že by hlavní hrdinka Anna měla k režimu vyhraněný vztah. Anna není ani disidentka, ani fanatička. Prostě jako 90% všech lidí hraje s kartami, které dostala. Co ale těžko koušu je, že se autorka zjevně neumí ani trochu vžít do uvažování někdoho, kdo v totalitním režimu skutečně žije. Jinak by se Anna těžko mohla ptát ruské doktorky zapojené do tajného projektu "A co na to vaše lékařská etika?" nebo partajního tajemníka "Vy sledujete svoje vlastní lidi?" (WTF? Jistě, je to totalita, ta je na tom založená!). Kdyby takhle postupoval Honza Zeman, nikdy to nedotáhne ani na praporčíka. A hlavní hrdinka Hry na smrt by se taky nestala agentkou tajných služeb, protože by ji s její upřímností vyrazili už z pionýra.. :-)

1 09.08.2021

Nebyla špatná. Taková jednohubka. Upřímně řečenu, už v půlce knihy musí být každému čtenáři jasné nejen, proč se Perswefona neměla podle matky stýkat s Benem, ale i kdo je vrah. Kdyby šlo po film, vystačil by si režirér s šeti herci :-)

1 12.02.2020

Není to vyloženě špatná knížka, ale klame tělem. Spíše než krimi je to psychologický román, který navíc předpokládá, že čtenáři jsou plně obeznámeni s podrobnostmi zločinu lorda Lucana, o kterém sice nepadne ani zmínka, ale je jasné, že se jím autorka inspirovala.

1 15.01.2020

Zajímavá záležitost. Neobyčejný jazyk. Sociální román říznutý magickým realismem je docela přesné hodnocení. Já bych dodala, že má v sobě i něco z pravidel pohádky. Zajímavé je, že v celém příběhu vlastně není žádný záporák. Supluje ho "svět" a jeho nespravedlivé uspořádání.

1 06.12.2019

Úžasná detektivka, nejlepší ze série. Jediné, co mě štavalo, že, že ani tak brilantní spisovatelka jako Rowla neumí odolat lacinému podbízení se čtenářkách, které se chtějí identifikovat s Robin. Takové klišé. Hlavní hrdina je sexuálně aktivní, ale ve skutečnosti svými partnerkami pohrdá nebo mu jsou lhostejné, zatímco on stále touží po té jediné úžasné pravé, na které ale neobdivuje jen její vzhled, ale hlavně povahové vlastnosti, které ji činí tak jedinečnou. Brr, to patří do romantické literatury, ale ne do tak super příběhu.

1 26.09.2019

Příjemná duchařinka. Taková starosvětská. Nepřekvapí, ale potěší.

1 15.08.2019

Příběh neskutečného podvodu Bernieho Madoffa (převážně) očima jeho ženy Ruth, která se v knize jmenuje Phoebe . Autorka se snaží vysvětlit, jak je možné, že někdo podvedl stovky tisíc lidí a ve finále ukradl neskutečnou částku 50 miliard dolarů. Ačkoliv jsou jména jiná, příběh skutečně odpovídá skutečnosti. Včetně toho, že se Madoff přiznal svým dětem (ve skutečnosti synové, v knize syn a dcera) a ty ho udaly prostě proto, že v zásadě neměly jinou možnost. Právě konec knihy je nejsilnější a nejčtivější. Na počátku je to trochu nuda, ale závěr situaci zachraňuje.

"Dovolte, abych vám představil lorda Kelnora, hraběte Droma." Nejlepší gamebook z celé série.

1 07.11.2017

Lili2: Myslím, že knížka je o deset let starší a poprvé vyšla v roce 1979. A to vydání z roku 1993 prostě jen odsoudruhovali. Ale příběh je vcelku nadčasový, takže to ani nevadí.

Bohužel zklamání. Nemohla jsem se začíst, v postavách byl poněkud zmatek, těžko si k nim tvořil člověk vztah. Dívka ve vlaku se mi líbila.

1 03.09.2017

Moje první lanczovka :-) Z dnešního pohledu je dost nepochopitelné, jak Bára klidně "kousne" to dvojnásobné znásilnění, nic neohlásí a bere to jako, že si za to vlastně mohla sama. A pak se dost změnilo to vnímání těhotenství. Dřív to byla "ostuda", dneska se holky na svatebních fotkách bříškem chlubí :-)

K Domu na kopci je třeba přistupovat jako k šedesát let staré knize, z níž ty ostatní "duchařiny" vycházejí. A jako taková je úžasná. Je to spíš psychologický román než horor.

Zajímavé je, jak knihu "adaptoval", či spíše z ní vyšel, Stephen King ve svém scénáři filmu Dům v růžích. Vzal si motiv psychologa, který se snaží dokázat existenci paranormálních jevů tím, že do strašidelného domu přivede lidi nadané parapsychologickými schopnostmi. Pochopitelně kromě některých citací z úcty (padající kamení), nebo přímé zmínky (Jak řekla Shirley Jacksonová, některé domy se rodí zlé), vytvořil vlastní příběh.

1 28.07.2016

Dovolím si oponovat. To, že my vidíme žárovku jako něco neelegantního, je dáno jejím rozšířením. Kdo by se zdobil něčím, co visí na každém veřejném záchodku :-) Ale v době, kterou popisuje román, šlo o poslední výkřik techniky. Takže i ta velká baňka na čelence by musela velmi zapůsobit...

Povedená historická detektivka ze středověké Itálie, která si trochu pohrává s motivem Romea a Julie. Až na to, že tady se mladí šlechtici nesnáší stejně jako jejich rody a averze vrcholí vraždou a únosem. A nebo je všechno trochu jinak?

1 24.08.2012

Při čtení téhle povídky jsem měla trochu jiný problém než většina ostatních. Nevadila mi rozvleklost, nevadila mi popisnost vědeckého deníku. Co jsem ale nemohla překousnout byla nereálnost popisu prostředí v Antarktidě. V době svého vzniku mohla lákat svým tajemným příbehem, protože tehdy byla Antarktida prakticky neprobádaná. Dnes už máme celkem jasnou představu, jak to tam vypadá a jak extrémní nároky to místo na lidi klade. To není svět, na který vás "připraví tuhé zimy v Nové Anglii". Rozhodně to není místo, kde se dá takhle bezproblémově pobíhat. A i když víme, že nejvyšší hora Antarktidy nemá "víc než deset kilometrů", ale necelých pět, tak je naprosto mimo předpokládat, že by ve Vinson Massif dva chlápci vybavení na počátku dvacátého století prohledávali tajemná města a pak "utíkali" před nějakou potvorou.

Není to vyloženě špatné, ale jde poznat, že autor si jen představuje, jak normalizace vypadá.

10.10.2019