AlžbětaSo
komentáře u knih
Kroniky prachu
Lin Rina
Moc krásná kniha! Nenajdeme zde žádné extrémně převratné myšlenky, zato má kniha jiné přednosti.A když jste dostatečně trpěliví, tak dokáže zaplnit vaše právě dost osamělé srdce!
Dej mi své jméno
André Aciman
Jsem ten typ čtenáře, který zhltne knížku za jeden den. U téhle to tak nebylo. Možná to bylo tím, že tam tak úplně nebyly kapitoly. Možná to bylo tím, že tam byly dlouhé části pouhé úvahy bez přímé řeči. Takže tuto knížku jsem četla více dní. A jsem za to ráda. Na tuhle knihu si opravdu udělejte čas a náladu. Sedněte si na zahradu nebo do parku, kde budete mít klid. Protože jedině tak dokážete vstřebat a správně pochopit pocity a city jednoho kluka z Itálie , který se zamiloval do mladého muže. Kniha je nevinná, ale i tak plná sexuality a vášnivých chvilek. Takže jestli uvažujete o téhle knize, tak si udělejte čas a čtěte ji, prosím, s otevřeným srdcem.
Pouto
Anna Todd
Celá série je moc krásně napsaná. Vztah mezi Hardinem a Tessou milujete i nenávidíte. Je pravda, že se tam spousta věcí opakuje, hlavní hrdinové opakují stejné chyby a všechno se to točí pořád dokola. Hodně čtenářům to může vadit. Taky mi to vadilo, když jsem četla jeden z těch delších dílů, tak jsem se pořád dívala, jestli se blížím konci. Ale myslím si, že tady to má svůj důvod. V ostatních knihách je většinou všechno hned. Vztah se vždycky nevyvíjí podle plánu, takže pokaždé to není po 3 měsících zalité sluncem. V tomto případě nám autorka ukázala, že lidé dělají ty samé chyby a udělají je třeba stokrát, než se z nich poučí. A je samozřejmé, že nás to štve, ale musíme být trpěliví, protože až se našim blízkým zahojí všechny rány a naučí se žít sami se sebou, tak teprve uvidíme to slunce, které nás může hřát třeba po zbytek života.
Rytmus, já & Malychin
Mariana Zapata
Super oddechovka! Romantická linka byla moc hezká, ale líbil se mi taky hodně vztah mezi Gaby a Elim. V jejich pošťuchování jsem viděla sebe a mé dvojče, takže bylo zábavné pozorovat to i u někoho jiného. Na jednu stranu mi přišlo hodně divné, že na jejich věk se bavili celkem občas dost nechutnými vtipy, ale na druhou stranu jsem byla mile překvapená tím, že člověk si vlastně může hrát a dělat blbosti v jakémkoli věku. Když někoho milujete, můžete s ním prdět i v 60. :D
Až půjdeš, zavři za sebou
Anna Moricová
Při čtení této knihy člověk může částečně pochopit, jak se může cítit člověk, který si prochází různými traumaty a potýká se s psychickou poruchou. Když jsem knihu začala číst a zjistila jsem, že tam je i pohled hlavní hrdinky o několik let dřív (ještě jako dítě/dospívající), tak jsem si chvíli říkala, že se to asi moc nepovedlo, protože jsem se najednou ocitla o několik let zpět a měla pocit, že čtu knihy pro třináctileté holky. Na konci ale pochopíte, že i díky těmto částem můžete plně porozumět, jak se hlavní hrdinka vyvíjela a odkud různé problémy pramení. I přes to, že jsem část čtení strávila v domnění, že to nebude moje oblíbené kniha, konec mě přesvědčil o opaku. Pocity u čtení se mohou v průběhu měnit, ale ty nejdůležitější jsou ty, které cítíte po dočtení.