Amazonkaaa komentáře u knih
Dlouho mnou žádná kniha tak nepohnula, abych brečela na veřejnosti. Čteno jedním dechem.
I přes zdlouhavé popisy lyrična krajiny, mě kniha zcela pohltila.
Něco neuvěřitelnýho. Začíná to skoro jako nějaká pohádka a najednou jste vrhnuti do světa, kde to vůbec pohádkové není. Netušila jsem, že něčeho takového je pan Pratchett schopen. Přečetla jsem to jedním dechem, na závěr si zaplakala a dlouho, dlouho o knize přemýšlela.
Něco lepší, něco slabší, ale vesměs mě to všechno bavilo. Mám ráda povídkové knihy.
Strata. Napadlo někoho spojení toho názvu s uvnitř tolik propíranou latinou? Znamená to 'vrstva'. A myslím, že se dá uvažovat nejen o vrstvení nových světů, ale i o vrstvení příběhu. Zatímco první stránky jako čisté scífko mě vůbec nezaujaly a říkala jsem si jen "je to Pratchett, koukej louskat!", tak naopak od chvíle, kdy se potkali hlavní hrdinové a následně se dostali na plochou zemi, abychom se vyjadřovali přesně, jsem to dočetla za pár hodin. Zeměplochu mám komplet přelouskanou, takže tam vidím spoustu věcí, které ze Straty autor přečerpal - úředně uznaný člověk a má na to papír, rozlet rakety pomocí pádu přes krajopád, no a samozřejmě plochá země samotná. Další objevte sami, určitě na něco narazíte. Za přečtení to stojí.
Jedním dechem oba díly. Kdysi mi je půjčila učitelka na základce, byla jsem nadšená, když jsem je o pár let později objevila v antiku na nádraží. Dokonce jsem se musela zadlužit u kamarádky, abych si je mohla koupit, protože kapesné mi na oba díly nestačilo. Do dneška jsem jí vděčná.