amelie.m komentáře u knih
Tisíckrát omleté téma, často přitažené za vlasy, postrádající originalitu. Námět na další béčkový film pro ty, co nevědí do čeho právě píchnout..
Na můj vkus trošku těžkopádné čtení. Pro mne nepřirozené užívání přímých a nepřímých vět, občas jsem se ztrácela i v tom, zda jsme v přítomnosti nebo ve vzpomínkách. Čtení se vleklo a já jsem ráda, že ji mohu odložit. Nadobro.
Syndrom uzamčení je pro mne naprosto šílená a nepředstavitelná věc. Jenže jsou v životě situace, kdy prostě nemáme jiné možnosti. Karty jsou rozdány.
Myslím si, že kdyby měl autor možnost zapisovat si své myšlenky sám, kniha by byla úplně někde jinde. Nicméně oceňuji tu vůli dotáhnout věci do konce, zvlášť za takových podmínek.
Zamýšlím se i nad používaným systémem skládání slov. Přijde mi poměrně nezáživný a složitý.. asi bych se v té situaci pokusila o změnu.
Dostala jsem darem, nahlédla jsem. Ech.. Škoda papíru.....
Při listování knihou mne velmi ruší dohledávání překladů popisků obrázků, které jsou až na konci knihy a souvislostí spojených s malbami, které se nachází v předmluvě.
Díky malbám má kniha svou vlastní, tísnivou atmosféru, přirozeně vycházející z tématu, kterým se zabývá a jistě stojí za nahlédnutí.
Trojku bych hodnotila jako vcelku reálný příběh ze současnosti, neurazí, nenadchne. Mně osobně příběh nepřinesl nic nového, kromě pozastavení se nad nevychytanými, nejenom gramatickými chybami. Dvě hvězdy.
Helenku si budu nosit v srdci napořád.. :)
Krásná kniha, nejenom obsahem, ale i kvalitou. Nádherná obálka, krásný papír.. a to vše za pakatel v levných knihách - pro mě výhodné, ve výsledku smutné.. Doporučuji.
Dala jsem jen prvních sto stránek.. Nemyslím si, že jsem zrovna puritán, ale tohle je fakt humus první třídy a myslím, že jsem nedočtením dalších stovek stránek o nic nepřišla.. Přínos pro mě? Netuším, snad jen.. zklamání, asi jsem měla jiné představy o psaní Markýze.. :)