ANATS komentáře u knih
Další útlá knížečka, kterou jsem od Murakamiho četla. Bohužel, ale musím konstatovat, že po Spánku a Podivné knihovně, mě oslovila nejmíň.
Příběh vcelku jednoduchý, ale svým způsobem zvláštní. Ilustrace to tak trochu vylepšují, ale i přesto jsem celkem zklamaná.
Mám hlad.....a proto doufám, že další kniha, kterou budu od tohoto autora číst, mě dostatečně zasytí :-)
Ráda čtu povídky, Murakamiho taky můžu, ale tato kombinace dohromady mě moc nesedí. Asi jsem namlsaná daleko lepšími skvosty, jako například Norské dřevo nebo Na jih od hranic, na západ od slunce.
Tím ale nechci nijak tuto knížku zatracovat, líbí se mi, že je zde opět prostor pro fantazii čtenáře, jak je u Murakamiho zvykem.
Pro mě osobně nejlepší povídka je Nezávislý orgán a Šeherezáda. Ostatní povídky už byli slabší. Každopádně je zajímavé vědět, jak muži mluví, přemýšlí o ženách. A jak jednoduché je přijít o milovanou ženu, jednoho dne prostě odejde, aniž by Vám cokoliv vysvětlila..... :-)
"S každým hnutím jejího srdce cítím, jak se to moje táhne za ním. Jako dvě lodě svázané lanem. Neexistuje nůž, který by to lano dokázal přeřezat i kdybych si to stokrát přál. "
Pro mě velmi zajímavá kniha, jelikož mě tyto záhady dost zajímají. Takže velmi rychle přečteno, jan škoda že fotografie v knize nejsou barevné.
Přehledný, srozumitelně napsaný, plno fotografií...takže i mě to bavilo.
Přehledně zpracované důležité informace, plno obrázků, tak že Vás to bude bavit, pokud se alespoň trošičku o to zajímáte, jako já.
Opravdu hezky zpracované.
Fajn oddychovka :)
Moc jsem si od této knížky neslibovala, ale docela příjemně překvapila.
Žádný těžký čtení, humor a erotika.....to stačí.
Tento historický románový příběh mě docela mile překvapil. Čekala jsem, že mě to nebude bavit, že mě to nechytne už jen proto, že to je z doby dávno minulé, ale opak je pravdou.
Francouzova milenka je první dílo, které jsem od Fowlese četla. Je to trochu náročnější čtení, ale co se týká samotného děje a jednotlivých postav, je toto dílo naprosto originální. Líbí se mi, že samotný děj je napsán ve třetí osobě.
Myslím si, že se zde podařilo autorovi zajímavě spojit psychologický román se sociologickou studií a viktoriánskou minulost s přítomností.
Fowlesův román o nenaplněné lásce společensky nerovných milenců, skutečně stojí za přečtení. :-)
...Ach, člověka tak v sobě probudit, aby ten, kterým jsem, už přestal být !...
Nikdy by mě nenapadlo, že mě bude toto téma zajímat. Ale po shlédnutí filmu Ponorka, mě to dost zaujalo. Mimochodem, film je to geniální.
Zajímavá publikace, která je srozumitelně napsaná, takže ji lehce pochopíte. I já jsem ji přečetla celou a nejvíce mě zaujal Život na ponorkové základně. Oceňuji, že je v zde i plno fotografii.
Děkuji za půjčení a snad nezůstane pouze u této knížky, ale přečtu si i další.
Příjemný....160stran lehkého (ale někdy i drsnějšího) erotického humoru, který nikdy nezklame. Nejlepší je balada Svatební košile :-)))
A Urbanovi kresby tomu dodávají ten správný šmrnc.
Urban nikdy nezklame. Příjemně se u toho pobavíte a odreagujete. :-)
Tak nevím....
Zvláštní kniha, zajímavý děj, ani vlastně nevím jestli se mě líbila nebo ne. Možná to chce za nějaký čas přečíst znovu a třeba budu jiného názoru a jinak hodnotit. Každopádně na tento sci-fi román dlouho nezapomenu.
..." Jak mám žít a jak se chovat s vědomím, že moje existence může kdykoli náhle skončit ? Jaké myšlenky, cíle a hodnoty vůbec obstojí tváří v tvář smrti ? A stojí vůbec za to žít ?..."
Tři otázky...a ty mě stačí k tomu, abych začala uvažovat ( pochybovat ) o sobě, o všem a co vlastně má a nemá v životě cenu.
Camusův Mýtus o Sisyfovi je neskutečně náročné a těžké čtení. Přečetla jsem, prokousala jsem se až na konec...ale opravdu "jen" přečetla. Záměrně jsem o obsahu slov a myšlenek nepřemýšlela, protože bych to vnitřně nezvládla. Myslím si, že tam jsou napsány všechny skutečný pravdy o našem světě a bytí....a né ty lži, které si denně vytváříme kolem sebe a jestě jim veříme.
Drtivě pravdivý....to je Mýtus o Sisyfovi, který s každým čtenářem pořádně zamává.
... Největší zášť jsem nacházel hlavně u těch, kdo mě znali jen velmi vzdáleně a které já neznal vůbec. Určitě mě podezírali, že hltám život plnými doušky, že bezstarostně spočívám v náruči štěstí. Něco takového se neodpouští.
Kdo nosí jistým způsobem na čele pečeť úspěchu dopálil by i nebožtíka. ....
Camus... opět ve mě rozbouřil vnitřní pocity a emoce. Knížka obsahuje silný myšlenky a jak zde píše v komentáři opic12, skutečně zde nacházím sebe samu :-) . Tak nějak mě to vnitřně rozbouralo. Vážně jsem nečetla nic "horšího" , to je ale myšleno v dobrým slova smyslu.
Pád je senzační monolog, který se mě jako červ zavrtal do hlavy.... skutečně excelentní dílko ! :-)
Surový, chladný, depresivní, ale i přesto čtivý a možná právě to mě hodně přitahuje. Už teď vím, že k této knížce se alespoň ještě jednou vrátím.
Pro mě jedna z nejlepších Vonnegutovek.
Opět příjemné čtení, příjemná Dickovka.
Totální chaos v mé hlavičce, myšlenky co je skutečné a co už jsou jen "halucinace".....tak to mám ráda. Moje představivost a fantazie jede na 100%.
Ale příběh sám o sobě mě přijde docela jednoduchý. Nevím....prostě něco tomu chybí.
Proto jsem nedala pět hvězdiček, ale jen čtyři.
Útlá knížka o 150 stránkách a přitom dílo pořádného kalibru, tak to je Camusův Cizinec.
Mersault obyčejný vyvrhel společnosti bez emocí, který se nechová tak , jak se od něho čeká? Za co byl vlastně odsouzen k trestu smrti? Za vraždu? NE ! Byl odsouzen za to, že byl povznesený nad lidskou společností, kterou nebral příliš vážně.
S hlavním hrdinou se ztotožňuji a dokonale chápu jeho pocity.
V jednom komentáři zde zazněla úvaha, zda-li by hlavní postava mohla být reálná? MOHLA ! A lidé jako je Mersault, to mají v našem lidském mraveništi vždy hodně těžké, protože stačí, abyste trochu vybočili z řady a už na Vás budou koukat, jako na člověka "divného".
Cizinec je perfektně, čtivě napsaná knížka, která mě dlouho zůstane v hlavě a kdyby to šlo, dala bych v hodnocení o hvězdičku víc. :-)
Humorně napsaná kniha, tak jak je pro Pawlowskou typické. Takže neurazí ale ani nenadchne, proto dvě hvězdičky.
Jediné plus jsou rady do kuchyně.
Co dodat.....
Kraťoučký příběh, který mě nutí k zamyšlení nad tím co má a nemá v životě smysl.
Milé pohlazení na duši i slzička ukápla...tak neskutečně krásný.
To bylo psycho teda...!
První knížka co jsem od Dicka četla, takže jsem nevěděla co mám očekávat, ale tohle bylo "něco"...
Ubik, kterým sem se tak trochu předávkovala.
Nejdřív jsem měla problém se začíst, ale potom se to pěkně rozjelo. Občas jsem nevěděla, kdo je skutečný a kdo už jen v položivotě. Naprosto mě to chytlo. Zůstává pár nezodpovězených otázek mé hlavě.....ale asi to tak má být. :)
Každopádně perfektně, čtivě napsané originální sci-fi dílko, které ať chcete nebo ne, Vás donutí přemýšlet.
"Celý můj život je jedna velká halucinace."
Pane Murakami, překvapil jste mě, mile překvapil. To je přesně to, co můžu.....přemýšlení o životě, smrti, hlavní hrdina, který mě byl od začátku sympatický, občas proložené hezky popsanou sexuální scénou....silný, možná až depresivní příběh, který je ale napsaný tak , že je i čtivý...hm...tak zvláštně krásný.
A hlavně od první stránky, se mě ihned rozběhla moje fantazie, a vše jsem si dokázala živě představit, a to mám moc ráda.
Nedokážu popsat pocity, který ve mě tato knížka vyvolala, ale (jak už zde bylo psáno v komentářích), je to srdeční záležitost...díky za takovou knížku :-)