Andrea.Mayer komentáře u knih
Motorkářské gangy. Postapokalyptický svět. Divoké honičky a subjekty ovládající nadpřirozené síly. První svazek dlouho očekávaného překladu legendární Akiry zavítal na pulty českých knihkupectví!
Příběh se odehrává v roce 2019, rok před plánovanou olympiádou v Tokiu, které bylo zpustošené během 3. světové války. První díl se zaměřuje na partičku mladých delikventů v čele s Kanedou a jeho nejlepším přítelem Tecuou, kteří se nechtěně připletou do konfliktu mezi vojenskou složkou a jejími odpůrci.
AKIRA se orientuje hlavně na akci, dějem doslova prolétnete, bohužel je to na úkor postav, které postrádají jakoukoli emocionální hloubku, ale věřím, že se to v dalších dílech změní a o postavách se dozvíme víc.
Kresba je jiná než jsme u mangy zvyklí, přesto však brilantní. Katsuhiro Otomo navodil perfektní temnou atmosféru, jediné co bych vytkla je nedostatek odlišností ve vzhledu postav. Černobílá kresba má své kouzlo, ale při akčních scénách bylo často těžké poznat kdo je kdo.
I přes stáří této mangy má příběh stále co nabídnout a zběsilá jízda temnými ulicemi Neo-Tokia, mě pohltila od začátku do konce.
Při vydání tohoto kousku se nakladatelství muselo striktně držet původního japonského vydání z 80. let, tudíž se může zdát oproti novějším komiksům nekvalitní, ale věřte, že za ním stojí roky tvrdé dřiny a už jen to, že ho konečně můžeme držet v rukách je malý zázrak.
4️/5️
Třetí díl začíná přesně tam kde druhý skončil, máme tu Ilan, která se po útoku na Omstakland ocitne na druhé straně Duvalského pohoří. Pětadvacítku, jejíž bojovníci se budou muset vypořádat se svou minulostí. Dvě mocné ženy, usilující o jejich vlastní spravedlnost. Nepřeberné množství nervy drásajících hádanek a pár monster k tomu. Připraveni?
Po velmi zdlouhavém začátku, který místo kýžených odpovědí vyvolal jen řadu dalších otázek, se Ilan opět vydala na cestu s pětadvacítkou. Co jsem v příběhu opravdu postrádala byl právě kapitán, jehož postava v tomto díle ustupuje do pozadí. Naopak více prostoru se dostalo dalším bojovníkům a objevilo se i pár úplně nových postav. Dozvídáme se také něco málo o nastereách a více z historie sklenařů a pětadvacítky. Co se všech ostatních hádanek, čísel a souvislostí týče, autorka spíše mlží.
Musím říct, že mě osobně v některých pasážích iritovala Ilan. Nevím, jestli se autorka jen snažila poukázat na skutečnost, že se pod mantií skrývá dospívající dívka, ale sklenař a brusič Ilan mi vyhovoval mnohem víc. V předchozích dílech se její charakter zdál mnohem vyspělejší a ani zdaleka ne tak ukňouraný jako tomu bylo v Nasteree. Navíc její oblíbená nadávka “do prasečí řiti” se objevovala na můj vkus až moc často.
I přes pomalejší start byla kniha velmi čtivá a závěr famózní. Autorka chytře začala knihu prologem a já jsem se děsila chvíle, kdy na onu scénu dojde. Neblahé tušení se totiž ukázalo jako správné! V knize je pár zlomových okamžiků, které mě zachytily naprosto nepřipravenou, i slzička ukápla a to už je co říct.
Nicméně jsem z knihy spíše frustrovaná, přijde mi, že jsem se nedozvěděla vůbec nic. Takže doufám, že si autorka s dalším dílem nebude dávat na čas a hlavně, že nám konečně naservíruje nějaké odpovědi.
Na třetí díl série Divoká říše jsem se moc těšila a to nejen proto, že se z části odehrává v Praze, tím hlavním důvodem bylo, že hlavní postavy KONEČNĚ upustí trochu páry.
Brexley unesli… zase! Samozřejmě, že Warwick Farkas udělá vše, co je v jeho silách, aby ji našel i přesto, že by to nejspíš popřel, kdybyste se ho zeptali. Děj nás zavede na základnu povstalců, kde se Brexley dozvídá něco málo ze své minulosti, ale hlavně se utvrdí v tom, že nemůže nikomu věřit.
Co si budeme povídat, Stacey umí psát neskutečně poutavě, takže jí dokážu odpustit i časté opakování děje. Co mi ale vadilo byl fakt, že hlavní zápletka od určitého bodu ustupuje do pozadí a příběh se převážně věnuje složitému vztahu mezi hlavními postavami, které na sebe neustále štěkají, málokdy spolupracují a nejsou schopní připustit si své city natož o nich mluvit. Enemies to lovers je moje oblíbená trope, ale tenhle tanec je prostě nekonečný.
Autorka stále přidává nové postavy, o většině se však dozvídáme jen minimum informací, takže ve výsledku splývají. To samé platí i o ději, sice dostaneme odpověď na nějaké otázky, ale dalších xy se vyrojí. Co se mi moc líbilo, byly opět popisy prostředí. Otevřený konec mě navnadil na další knihu.
Tento díl je za mě zatím nejslabším ze série, doufám že v tom dalším, přijde autorka s něčím novým, abych mohla zase hodnotit plným počtem.
Je libo temný gotický příběh, prosycený magií a mýtickými tvory?
Před mnoha lety uzavřela rodina O'Malleyových dohodu s mořem, zavázali se obětovat jedno dítě z každé generace výměnou za bezpečí svých obchodních lodí. V posledních letech se jim ale nedaří dodržet svou část dohody a jejich bohatství upadá. Mirenina babička je rozhodnuta obnovit rodinnou slávu za každou cenu, Miren však má o budoucnosti své vlastní sny.
I přes pomalejší začátek jsem knihu zhltla za dva večery, což je u mě úspěch, zkrátka jsem se od příběhu nemohla odtrhnout. Bavily mě odkazy na skotskou mytologii i pohádkové aspekty. Autorce se podařilo navodit perfektní temnou atmosféru a v kombinaci se svéhlavou hrdinkou, chátrajícími sídly a všelijakými magickými bytostmi, to byl přesně můj šálek.
Příběh působí jako jedna ze starých pohádek, ve kterých je magie přirozenou součástí světa, kde se strašné věci dějí dobrým i zlým lidem a kde se, za na první pohled výhodné dohody, platí ta nejvyšší cena. Do děje jsou zakomponovány i krátké povídky, které mu dodaly kouzlo a fascinovaly mě stejně jako hlavní hrdinku Miren.
Jediné v čem příběh pokulhával, byl nedostatečný vývoj postav. Autorka bohužel klade větší důraz na detailní popisy okolí, tudíž je skoro nemožné se s postavami sžít. Navíc některé z nich působí tak chladně, že je těžké si je oblíbit nebo s nimi soucítit. Nicméně Mirenin boj o útěk z naplánovaného života stojí za to sledovat.
Knihu bych doporučila milovníkům temnějších YA fantasy jako je třeba Trilogie zimní noci.
Říkal někdo Hunger Games v upířím podání? Zmije a křídla noci pro mě byla jednou z nejočekávanějších knih toho roku, bohužel však ve mě nezanechala to, v co jsem doufala. Přesto jsem si to čtení opravdu užila!
Oraya, adotovaná dcera upířího krále, žije v neustálém nebezpečí a její jedinou šancí stát se něčím víc než kořistí, je zvítězit v Kejari, legendárním turnaji pořádaném bohyní smrti. Vítězství pro ni nebude snadné a aby přežila, musí uzavřít spojenectví se svým největším rivalem Raihnem.
Příběh nás přenese do temného světa plného nebezpečí, ve kterém Oraya jako jediný člověk soutěží s chladnými, krvelačnými a především pořád hladovými tvory noci. Atmosféra příběhu je, stejně jako svět, ve kterém se odehrává, velmi temná, brutální a vyznačuje se neustále číhajícím nebezpečím, což zajišťovalo neustálé napětí.
Hlavní hrdinka Oraya, lidská dívka se srdcem upíra, by mohla být zajímavou postavou, ale měla jsem potíž najít si k ní citový vztah. Totéž bohužel platí o romantické lince, u které jsem doufala, že mě uchvátí, ale bohužel mi chyběla citová vazba k Raihnovi, který v knize nedostal moc prostoru. Vzájemná přitažlivost na mě působila až moc uměle.
První polovina knihy ve mě vyvolala smíšené pocity, zlepšilo se to až v poslední třetině. Celkově byl příběh velmi čtivý, bavila mě upíří politika a intriky. Ačkoli byl děj lehce předvídatelný, překvapila mě jedna maličkost, díky které, příběh nabral nový směr.
Další aspekty jako vztah mezi Orayou a upířím králem Vincentem, stejně jako turnaj a zvraty na konci knihy, u mě zafungovaly na jedničku.
Temnyj je jeden z mých oblíbených záporáků a i přesto, že už jsem tuhle novelu kdysi četla v angličtině, na grafické zpracování jsem se moc těšila.
Dlouho předtím než byla stvořena Vrása, dlouho předtím než se Grišové stali nedílnou součástí Ravky a on se stal Temnyjem, byl jen mladý chlapec, obdařený mimořádnou silou, cestující se svou matkou a hledající bezpečný úkryt, který jakoby neexistoval.
Bylo hezké sledovat dospívajícího Aleksandra, který netoužil po ničem jiném než vytvořit místo, kde by všichni grišové mohli žít v míru, ale zároveň si vybral temnotu jako prostředek k docílení své vize. Ve své podstatě si vytrpěl tolik bolesti a zklamání, že udělal co považoval za nutné aby přežil. Jako bonus knihu provází ilustrace americké ilustrátorky Dani Pendergast.
Pokud i vy chcete nahlédnout do dřívějšího života obávaného generála druhé armády, kdy byl pouze chlapcem s příliš mnoha jmény a nedostatkem přátel, tenhle skvost vám ráda doporučím.
Tohle bylo super creepy! Zvrácená je prvotřídně zpracovaná hororová manga zachycující příběh tajemné dívky a nešťastníků, kteří zodpověděli podivnou otázku.
Děj mě nečekaně pohltil už od první kapitoly. Líbil se mi kontrast mezi nevinným vzhledem lolity, její zvráceností a gradující brutalitou. Explicitní násilné scény a detailně propracovaná kresba jen umocnily děsivou atmosféru celého příběhu.
Hlavní postavy i jejich sourozenecký vztah jsou znamenitě zachycené, což má za účinek jen to, že vám jejich osud není lhostejný. A ačkoli čtenář již od přečtení anotace ví, jakým směrem se bude děj ubírat, závěr je i tak překvapující a identita oné dívky zůstane zahalena tajemstvím.
Svazek také obsahuje dvě krátké povídky, které byly stejně skvělé jako hlavní příběh.
Kouzla rodu Thornů přináší velmi podmanivý příběh z prostředí austemerských veleknihoven, v jejichž zdech jsou střeženy kouzelné grimoáry. Vítejte ve světě, kde za pomoci svých démonských služebníků vládnou čarodějové a kde mají knihy téměř neomezenou moc. Magií protkaný příběh o knihovnici ohánějící se mečem, tajemném čaroději s tragickou minulostí, možná až příliš loajálním démonovi a spiknutí obřích rozměrů.
Tato kniha je napěchovaná akcí, skvěle vystavěným světem, unikátním magickým systémem a hlavními postavami, které si zamilujete od prvního okamžiku. Skvěle popsané gotické prostředí dodává příběhu tu správnou ponurou atmosféru a sarkastické vtípky hlavního hrdiny vám nejednou vykouzlí na tváři úsměv. Kouzla rodu Thornů si nálepku HumbookTip rozhodně zaslouží a doufám, že vám tato standalone učaruje stejně jako mě.
Ava v den svých narozenin zjistí, že je jí přítel už nějakou dobu nevěrný a rozhodne se svůj smutek utopit v alkoholu. Netuší, jak moc jí návštěva onoho baru změní život. Když vílí král Torin, vyhlásí turnaj o svou ruku a titul královny, Ava se jeho nápadu veřejně vysmívá a přirovná jej k televizní reality show. Král jí však za účast v turnaji nabídne téměř jistou výhru a padesát miliónů k tomu. Jako víla žijící od dětství v exilu v lidském světě, by Ava ráda odmítla, ale částka, kterou jí Torin za výhru v turnaji nabídl, by jí pomohla začít znovu a otevřít si vysněný podnik.
Mráz je rozhodně nenáročným odpočinkovým čtením, ve kterém autoři skloubí Selekci s fantasy prvky. Vílí říše strádá, vládne v ní mráz a magie ochabuje. Vše může napravit královna, jež usedne na trůn, nastolí rovnováhu - rozuměj dobije studnici magie a přivede jaro.
Propojení země víl a moderního světa lidí bývá ošemetné z hlediska vyvážení fantasy prvků a logiky. A tady si ibohužel autorské duo moc dobře neporadilo. Až do konce knihy jsem si nebyla jistá, jak to vlastně celé funguje. Vílí říše se nachází neznámo kde, ale je tam internet. Ač má vílí král očividný odpor k lidské technologii, přivede televizní štáb, aby bez zvláštního důvodu vysílal turnaj v lidském světě.
Čtenář spolu s Avou odhaluje střípky minulosti a jejího původu, který je záhadou. Další postavou s tajemstvím je Torin, u kterého mi bohužel, stejně jako u fungování světa, nedávalo smysl víc věcí. Na to, že se nemůže/nechce zamilovat, jedná nerozvážně a celkově se vztah mezi hlavními postavami vyvíjel příliš rychle, chyběly mi momenty, ve kterých bych uvěřila citům, které mezi nimi vznikly. Samotný turnaj byl brutální a dynamický. Bavila mě atmosféra prosycená nevraživými vztahy mezi soutěžícími i akční scény.
3,5/5
Magie havranů je překrasně napsaný příběh o lidské dívce, jež směňuje své umění za vílí zaříkadla a já jsem si ho naprosto zamilovala.
Mám ráda knihy, ve kterých se figurují víly a tahle mi sedla perfektně nejen proto, že to bylo rychlé a zábavné čtení, které jsem právě teď potřebovala. Příběh je bohatý na roztomilé romantické momenty, epickou magii a co mě osobně bavilo nejvíc, lehký podtón temnoty a prohnilosti vílí říše. Worldbuilding, děj i postavy byly za mě na jedničku. A vidíte tu nádhernou obálku?
Kniha bude perfektní volbou pro ty, jimž se líbil Krutý princ nebo Lískový les.