Ann.e
komentáře u knih
Maminka
Jaroslav Seifert
Moc na poezii nejsem, je pro mě těžké vůbec pochopit, co tím chtěl básník říci. Ale tohle bylo přesně to, co jsem potřebovala. Básně jsou vlastně prosté, ale mají v sobě tolik vřelosti a nostalgie. Budu se k Mamince rozhodně vracet. A sáhnu určitě i po dalších Seifertových dílech.
Zlodějka knih
Markus Zusak
Určitě jedna z nejzajímavějších knih, co jsem kdy četla.
Příběh je krásně napsaný, smrt jako vypravěčka je velmi originální a samotná Liesel je kouzelná. Líbilo se mi, jak se Liesel pročítala knížkami a jak měla velmi krásná přátelství.
Obrovské plus za to, jak bylo vše popisováno - metafory, přirovnání...
Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
(SPOILER) To bylo tak... nečekané. Nejdřív jsem se nemohla začíst, ale a zajímavý děj mě nakonec vtáhl, a já se nemohla odtrhnout. Moc se mi líbily postavy, každá měla své chyby i klady, bylo zajímavé sledovat např. Wernera a jeho vývoj a postoj vůči nacismu. Přesto mě ale překvapilo, že tři čtvrtiny knížky směřovaly k jednomu momentu, kdy se Werner a Marie-Laure setkají - a pak nic. Ano, bylo to realistické - na to jako čtenářka nejsem tolik zvyklá, takže jsem se díky tomu dál posunula.
Vynechala bych části z roku 1974 a 2014, nějak mi neseděl vývoj Marie-Laure... a to, že o Wernerovi mluvila jako o: "tom německém klukovi Wernerovi Pfennigovi" mě naprosto šokovalo, když jí zachránil život... její čistota a láska k druhým lidem jako by zmizela. :(
Ale kniha byla opravdu moc krásná, bylo tam mnoho nádherných myšlenek a zajímavý historický kontext. Pulitzerova cena jí právem náleží. :)
Bylo nás pět
Karel Poláček
Mnoho příhod mě bavilo (např. když Péťa opravil chyby v dopise pana Svobody), jazykově vlastně dokonalé (protože autor ví, co dělá) a obrovská poklona panu Poláčkovi, že něco takového dokázal napsat za války, když v podstatě čekal na transport.
Druhá část ve snech mi připadala jako fajn osvěžení, ale po pár desítkách stran už jsem si přála návrat do reality. :)
Manon Lescaut
Vítězslav Nezval
Dechberoucí a krásné, jedna z knížek, kterou bych každému doporučila.
Anna ze Zeleného domu
Lucy Maud Montgomery
Knihu jsem četla v době, kdy toho na mě bylo docela dost, a proto pro mě byla balzámem na duši. Krásný příběh o přátelství, lásce a naději. Okamžitě jsem sáhla po dalším dílu, protože si mě všechny postavy získaly, a já se tak začala těšit, jak to s nimi bude dál!
Děti nade vše
Delphine de Vigan
(SPOILER) Tenhle román je sice z velké části fikční, ale bohužel postavy a jejich chování v románu často odpovídají realitě - kolik je na internetu tzv. mom influencers a kolik dětí vídáme na stránkách instagramu nebo youtube... vypadá to nevinně, pro děti to třeba může být i zábava... ale přítomnost na sociálních sítích je (pasivně či aktivně) dost nebezpečná - to je poselství Dětí nade vše. Moc oceňuji, že se Delphine de Vigan do tohoto tématu pustila - její román je mnohovrstevnatý, je tam několik POV (Mélanie, Clara, Kimmy a Sammy, jméno ženy, co unesla Kimmy, mi vypadlo), takže se člověk vcítí do postav a pozná jejich myšlenkové pochody.
Na závěr bych svůj komentář doplnila citátem, na který jsem jednou narazila (ironicky na instagramu): Je smutné, že máme větší radost z pozitivní reakce okolí na náš život (ten instagramový) než ze života samotného.
Lev, čarodějnice a skříň
C. S. Lewis (p)
Příběh je to prostě nádherný. Překvapilo mě, kolik se toho za dvě stě stránek může stát, jak barvitě může být vystižena krajina i postavy samotné. Nejvíce mě dojala Edmundova proměna a ocenila jsem i krásné vztahy (především ten Aslanův k Lucince a Zuzaně).
Petr a Lucie
Romain Rolland
Petr a Lucie je dílem, které má místo v klasice místo jisté. Jazyk a myšlenky autora - úžasné. Bohužel mi ale vadila postava Lucie, její přístup. To, že Petrovi otevřela oči, není špatně, spíš mi např. vadilo, že jí a její mamince připadalo normální vyrábět zbraně, kterými zabíjení vlastně podporují (anebo ukončují, toť otázka). Nicméně to, že jí ani nenapadlo se nad tím zamyslet...
Příběh ale ve mně mnoho zanechal a samotná láska Petra a Lucie je nádherná :)
Lekce chemie
Bonnie Garmus
Kniha se mi moc líbila svým obalem a zajímavou anotací, a tak jsem si ji s nadšením půjčila v knihovně. Vyprávěno je to hezky, ani chvilku jsem se nenudila, mnoho myšlenek mě donutilo podívat se na určitou problematiku i jiným úhlem pohledu a zvážit více názorů (i když to nutně neznamená, že bych ten svůj změnila).
Na druhou stranu mi to připadalo takové jednostranné a generalizující - např. všichni v církvi jsou špatní, muži jsou hrozní a nedá se s nimi vydržet apd. Hlavní hrdinka si mě získala svou statečností, ale zároveň se chovala, jako kdyby měla monopol na pravdu a nepřipouštěla jiný názor. Ve světě, kde žijeme, je názorů tolik, že se musíme naučit diskutovat.
Miláček
Guy de Maupassant
Geniální dílo popisující vzestup amorální člověka - jenže na vině toho všeho není jenom Georges Duroy, ale i jeho milenky a tak nějak i francouzská společnost, protože nikdo není schopen odhalit, co je Duroy zač.
Obrovské plus za skvělé vykreslení tehdejší francouzské společnosti.
Jelení vršek
Hana Marie Körnerová (p)
Čtenářsky velice přívětivé, příběh je moc zajímavý, akorát ten konec byl takový... zvláštní.
Mrtvá v knihovně
Agatha Christie
Bylo to velice čtivé, rozuzlení nečekané, akorát slečna Marplová nevystupovala v knize tolik, jak jsem čekala.
Nesnesitelná lehkost bytí
Milan Kundera
Kundera patří mezi mé oblíbené spisovatele. Ale spíš jsou mi blízké jeho eseje než romány. Příběh sám byl poměrně zajímavý, postavy propracované, moc se mi líbily filosofické pasáže a části o historickém kontextu, ve kterém se kniha odehrává. Ale moc nechápu, proč Kundera demonstroval myšlenky o lehkosti / těžkosti bytí právě takto a proč tam muselo být tolik erotiky...
Nadějné vyhlídky
Charles Dickens
Moc krásný příběh, hořkosladký, sladkobolný.
Je úžasné, jak autor dokáže vytvořit prostředí a postavy pomocí složitých souvětí a metafor.
Velký Gatsby
Francis Scott Fitzgerald
Začátek je slabší, ale ke konci je jasné, proč je Velký Gatsby klasika. Pro mě je přelomová kniha, ani nedokážu říct proč, je to prostě takový pocit. Fitzgelard má krásný sloh, je tam spousta zajímavých popisů a myšlenek.
Všem klukům, které jsem milovala
Jenny Han
Tohle je taková milá, oddechová knížka. Moc se mi líbil film, tak jsem si řekla, že bych měla znát i originál. Nakonec z toho bylo moc příjemné čtení :)
Rozum a cit
Jane Austen
Nádherný román. Je to opravdu krásné dílo, na kterém se mi líbí snad úplně všechno: propracované postavy, které dělají chyby a učí se z nich, zajímavé postřehy či ironické poznámky na adresu některých členů společnosti. V tomhle je Austenová úžasná!
Jednu hvězdičku ale uberu kvůli překladu Blanky Carrière (vydání Omega), v textu byly gramatické chyby a na mnoha místech chyběly čárky. Bylo to dost rušivé. A taky mě dost mrzí konec knihy, kdy je Mariannin a Brandonův vztah (který je za mě zajímavější než ten Elinořin a Edwardův) popsán na dvou stranách.
Než vystydne káva
Tošikazu Kawaguči
(SPOILER) Mám z této knihy rozporuplné pocity - co bych vyzdvihla: krásná obálka, originální záložka, podstata příběhu Matka a dcera mě naprosto dostala. Je nádherné, že se Kei rozhodla dát své dceři život, a přivést tak do světa výjimečnou dívenku. To je podle mě důležité poselství.
Ale zbytek mě bohužel zklamal. Postavy jednaly šablonovitě, popisy kavárny a pravidel se opakovaly nebo zpomalovaly rozjetý příběh.
Nápad na knihu je to geniální, a proto bych ji doporučila i ostatním. Sice to není můj šálek kávy, ale věřím a vidím podle komentářů, že má kniha co předat.