Annie1999 komentáře u knih

Znáte ty knihy, které se vám dostanou pod kůži? Tak toto do té skupiny nespadá. Moře klidu se vám zařízne přímo do srdce.
Není to typická kniha o holce, co potká kluka a zamilují se do sebe. Hlavní hrdinové nejsou obětaví, nejsou dokonalí. Nastya je prodchnutá bolestí, hněvem a lítostí. Josh je ztělesněním klidu, stoicismu a určitého cynismu.
Potkají se. Poznají se. A tím se nám rozplétá příběh, který není černobílý, nemá ani různé odstíny šedi. Je jako spektrum barev, které se po každé kapitole mění.
Pamatuji si, když jsem ji četla poprvé. Středa, jedenáct hodin večer. S každou stránkou jsem si vytvářela různé domněnky, s každou větou se mé názory tříštily. Závěrečných pět stran jsem četla při východu slunce, se slzami v očích. A dvě poslední slova rozhodla, že slzy nepotečou; místo toho jsem pouze zvedla koutky úst - víc jsem nezvládla.
Po čtvrtém přečtení jsem si uvědomila, že ten úsměv, co se mi vždy na tváři po zaklapnutí desek objevuje, je stejný, jako samotná kniha. Hořký, smutný, útrpný. Ale pod těmito vrstvami je hlavně obdiv ke Katje Millay.
Můj komentář pravděpodobně vypadá, jako by říkal, že tohle je o bolesti. Možná skutečně jde o ty muka, možná také ne. Ale hlavní myšlenka příběhu tkví v druhých šancích. V druhých šancích, které nemáme. O které přijdeme. Které využijeme.
V druhých šancích, které by měl dostat každý z nás.

8 03.12.2014

Třetí díl mě utvrdil v přesvědčení, že knihy mi připomínají sérii Anity Blake od Laurell K. Hamilton.
Obě jsou lovkyně upírů. Obě jsou smrtelné (více méně). Obě milují upíra. Obě se setkávají se smrtí, obě pracují pro policii, obě trestají vrahy. A obě série zbožňuju.
Jeaniene Frost je úžasná spisovatelka. Hlavní hrdinové jsou skvělí, mají i špatné stránky, což je realistické, a tak to mám ráda. A (díkybohu) v knize nejsou ty (pro mě) iritující milostné trojúhelníky (respektive jsou, ale od začátku je jasné, koho si Cat vybere).
Jediné, co mě trochu vyvádí z míry, je to, jak po Cat každý jede. Chápu, vyzařuje tu svou auru, co přitahuje upíry, ale i obyčejní smrtelníci se do ní, řekněme, zamilují :D Na druhou stranu, tohle je opravdu drobné negativum... A mé krvelačné já je spokojené kompenzací v podobě množství mrtvol :D
Knihy od Frost jsou oddechová četba, ve které najdu prostě vše, co potřebuju - akci, napětí, dobrodružství, romantiku (ok, ona je to spíš erotika :D), humor. Těším se, až se dostanu k dalším dílům a hlavně k První rudé kapce, protože Denise i Charlese mám fakt ráda :)

7 26.11.2014

Myslela jsem si, že to bude taková ta typická oddychová četba pro mladší děti. Že jakmile dočtu poslední stránku, příběh se mi vykouří z hlavy. A rozhodně jsem nečekala, že se dostane na seznam dětských knih, které se mi vryjí pod kůži.
Příběh je o (ne)obyčejném klukovi žijící v horších podmínkách. Bydlí s maminkou, která nepatří k těm nejdokonalejším. Chodí na box, ale moc mu nejde. Za to se ale s láskou věnuje opernímu zpěvu, avšak pouze doma, na záchodě, kde ho nikdo neslyší, protože nedokáže zpívat, když ho někdo poslouchá. Všechno nasvědčuje tomu, že se jeho život jen tak nezmění.
Kniha je skvělá. Říká dětem, aby ani v těžkých chvílích neztráceli optimismus, šli za svým snem, ale přitom zůstali nohama na zemi nebo aby se nebáli bránit sami sebe či své blízké. "Balada o zlomeném nosu" je upřímná kniha, která zachycuje život, jaký je (MOŽNÝ SPOILER!) A konec, ten může být považován za předvídatelný, ale je to literatura pro děti, takže já jsem se závěrem knihy naprosto spokojená.

6 29.06.2014

Pokud mám být upřímná, do této doby mě Richard Bachman příliš nepohltil. Příběh o muži, co se mu hroutí život kvůli dálnici (Srovnáno se zemí) nebo o kletbě cikána (Zhubni) mě zas tak moc nenadchly, ale tohle... Tohle je něco fantastického. Jak je tu už zmíněno, kniha je akční a napínavá, ale dokonce jsem se i párkrát zasmála. Závěr je vynikající a naprosto realistický. Richard (Stephen) děsivě popsal budoucnost, ke které se zjevně neodvratně blížíme. King se rozhodně nesmí vzdát své Bachmanovské části osobnosti, jeho ponurý styl psaní je dokonalý.

8 02.06.2014

Kniha byla zajímavá, pro děti (spíše do 10 let) by byla asi strašidelná, já se při četbě musela usmívat. Příběhy mi připadaly takové... milé než strašidelné, ale co, nespadám přímo do věkové kategorie. Pro mě taková jednohubka slupnutá za jedno odpoledne.
Největší dojem na mě udělal příběh "Nenech brouka žít - a uvidíš!" Při tom mi možná přejel trochu mráz po zádech. Avšak "Zloděj vzpomínek" je opravdu hezký příběh, při jehož četbě se mi na rtech usadil úsměv...

4 20.05.2014

Tuto knihu jsem koupila kamarádce jako dárek a protože jsem měla chuť si přečíst něco o Jacku Rozparovači, rozhodla jsem se, že prolétnu první kapitolu... Z první kapitoly se stalo čtrnáct a navzdory tomu, že jsem měla doma ještě několik desítek knih k přečtení, zajímala jsem se jen o ni. Přečetla jsem ji za čtyři dny.
Skvěle se to rozjelo už na začátku a ve chvíli, kdy už to trochu začalo ztrácet "grády", nastal v knize neskutečný zvrat. A když už jsem si začala myslet, že se děj pomalu opakuje... Zápletka, napětí, nečekaný konec! Je to prostě skvělá kniha...

5 20.01.2014

Nijak zvlášť mě to nezklamalo. Nějak jsem tušila, že Stephen King u povídek nemá zas takové kvality jako u knih, u něho vždy trochu trvá, než se příběh pořádně rozjede. Přesto jsem doufala v lepší výsledek, za povídku "N." bych dala čtyři hvězdičky samo o sobě, ale protože poslední příběh, který jsem četla, byl "V úzkých" (povídky jsem četla na přeskáčku), kvalitu trochu strhlo dolů... Zkusím si přečíst něco ze starších povídek, mám pocit, že ty byly lepší...

2 20.01.2014

Jako vždy jsem od autorky čekala čtivý příběh plný stvůr a vražd a toho jsem se dostala. Obyčejně bych knize dala pět hvězdiček, ale nakonec to neudělám, protože mě na příběhu štvala jediná věc. Hlavní hrdinka.
Anita Blake, nekromantka a holka, co se kolem ní musí všechno točit. Od třicáté kapitoly mi přestala být sympatická úplně a měla jsem chuť na každé stránce jí vrazit. Co jsem na ní nejvíce v minulých dílech oceňovala, byla svoboda. Teď je z Anity žárlivá mrcha, která je na většině věcí závislá (např. - možný spoiler - Jean-Claudeově těle, Richardovi, zbraních, Dolphovi...).
A trošku mě mrzelo, že autorka nerozvedla více minulost ostatních postav, třeba Damiana, Nathaniela, Ashera nebo Cherry (dobře, přiznávám, myslím, že by mě zajímal jenom jejich příběh, ale musela jsem si najít nějaké oblíbené postavy, abych knihu neodhodila :D )
Ale protože oceňuju děj plný záhad a napětí, patří stále Laurell Hamilton k mým oblíbeným spisovatelkám :)

4 10.01.2014

Podle mě nejzdařilejší kniha od Stephena Kinga, dokonce lepší než Osvícení. I když to se nedá přesně posoudit, jelikož v této knize není nic moc nadpřirozeného. Přesto dokáže okouzlit, pohltit a hlavně - vyděsit. Hlavně v té pasáži, kdy se Annie rozhodne potrestat Paula... Sice je tato část až příliš brutální, téměř nerealistická, ale celá kniha je jedním slovem dokonalá.

9 16.11.2013