Anniee
komentáře u knih

Asi to přejdu bez hvězdičkového hodnocení, protože tohle mi po rozchodu sedlo až moc. A nevím, jak by mi to sedlo v jiný čas. Je to jednoduché, krátké kapitoly, ubíhá to skoro samo a docela jsem se i nasmála.

Kde jsi byl celý můj život?
To je jediné, co mi utkvělo v hlavě. Ze zbytku mám v hlavě kaši. Smutnou kaši. Autor dokola opakuje tragické a depresivní koncepty lásky, a v příběhu jako takovém jsem se ztrácela.
Možná proto že jsem se ve svých 19 nezamilovala do nikoho o třicet let staršího. Takže co já vim.


Tak toto mi trvalo. A mám tady dva důvody proč:
1. Nekonečný rozebírání LGBT a feministických vtipů a narážek - mně je toto prosimvas uplne jedno. A tak nějak nechápu proč se toto řeší půlku knížky? V tu dobu se to proste neřešilo a hotovo. Stačilo to popsat v jedny kapitole.
2. Pokaždý, když jsem si sedla a knížku otevřela, jsem dostala chuť podívat se na seriál. Takže jsem přečetla pár řádků a většinou to šla udělat.
Ale jinak byla knížka moc dobrá - bavily mě historky z natáčení a různý podrobnosti o vzniku a průběhu. A co mě bavilo nejvíc byly ty popsaný paralely. Se vším.


Silný poselství, ale za mě trosku pokulhávalo zpracování. Pořád ty samý slova a věty dokola, i to rozebírání pocitu by šlo na polovinu stránek. Nešla jsem do toho s očekáváním, takže se nedostavilo zklamání, ale nadšená nejsem.


Po téhle knize jsem ze zvědavosti sáhla v knihovně. A musím uznat, že jsem za to ráda.
Na začátku mi chvíli trvalo než jsem se dostala do děje, přece jenom je to zase úplně jiné prostředí (hlavně oproti mé poslední přečtené knize - Yes no maybe so). Pak mi chvíli vadil onen lgbt prvek, ale nebyl tam narozdíl od některých ostatních knih na sílu, ale přirozeně tam zapadal, takže jsem si rychle zvykla.
Děj plynul a plynul a já hltala dál. No a i když všichni konec známe, tak mě i tak chytil za srdce a dokonce rozplakal!
Ještě jedno velké plus bych dala pohledu vyprávění. Nebylo z pohledu dokonalého Achillea, ale z pohledu jeho méně dokonalého přítele Patrokla. A to příběhu dodalo kouzlo a jakousi nad-hodnotu.


Tahle knížka byla zvláštní. Přišla jsem k ní úplně náhodou a vůbec jsem nevěděla do čeho jdu. A řekla bych, že se to i celkem vyplatilo. Moc ale nevím co k ní říct, takže heslovitě:
1. Nesrovnávejme, ale s psaním Hanka Greena jsem asi o tisíc procent víc spokojená než s psaním jeho bratra.
2. Celá první polovina mi dooost připomínala Akta Themis.
3. Nevím, proč se tomu divím, ale knížka je poměrně dost čtivá.
4. Co mi vadilo nejvíc - zvláštně vpasované LGBT prvky, které mě osobně tam Teda moc nesedí.
5. Konec. Pořád nevím, jestli dobrý nebo špatný. A ani nevím, jaký pocity z toho mám. Ale kdyby se někdy v budoucnu přeložila ona pokračovací novelka, šla bych do ní.
