archandelka komentáře u knih
Vinnyho Flynna mám upřímně ráda, četla jsem od něj všechno, co na Slovensku vyšlo. A velmi jsem se těšila i na tuto jho knihu o eucharistii, protože asi není žádná jiná svátost, o které můžeme číst stále dokola různé zdroje a nikdy to nebude dost na to, abychom to pochopili.
Jaké bylo ovšem mé překvapení, že se mi ta kniha vůbec nečetla dobře, připadalo mi to jako kompilát citátů z KKC a výroků svatých, až jsem si dokonce říkala, že ji vlastně vůbec nehodnotím tak dobře, jako jeho jiné knihy, protože mi nic až tak zásadního nepřinesla. Až dokud jsem nenarazila na sedmé tajemství, které říká, že neexistují omezení, kolikrát můžeme přijímat, a to pro mě byla naprostá pecka a naprosto převratný objev duchovního přijímání, o kterém jsem si doteď myslela, že slouží jako pouhá náhrada, když nemůžu z nějakých důvodů přistoupit k přijímání. Takže zas a opět díky, Vinny Flynne, že jsi mě posunul na nový level a těším se na tvé další knihy.
"Ak budete niekoľkokrát denne duchovne prijímať, o mesiac zistíte, že sa vám úplne zmenilo srdce."
„Umírám rád, protože jsem prožil svůj život, aniž bych promrhal byť jen minutu na věci, které Bohu nedělají radost.“
Carlo, mladý inspirativní borec, kterého měli všichni rádi, právě proto, že ti, kteří jsou opravdu plní Boha, prostě přitahují druhé. Jeho hluboký vztah k Bohu se projevoval nejen v tom, že denně chodil na mši, ale především v jeho skutcích. Kniha je náhledem do jeho nádherného srdce, z kterého by si mohli vzít příklad mnozí dospělí. I duchovně byl velmi popředu, protože musel vzhledem ke svému krátkému životu dozrát rychleji. Jeho příklad přivedl mnohé lidi, kteří jej znali osobně, k Bohu, protože tak se dá předávat víra – osobním příkladem. A Carlo v tom byl expert, o tom žádná.
Několik jeho inspirativních myšlenek:
„Kněží jsou prodlouženýma rukama Krista, musí o Pánu svědčit s nadšením. Mají být světlem a vzorem pro ostatní. Když do mše svaté nevkládají srdce, stávají se z nich jen automaty na bohoslužby.“
Po každém svatém přijímání se modlil: „Ježíši, udělej si pohodlí! Chovej se jako doma!“
„Moje posvěcení nespočívá ve sčítání, ale v odčítání: Méně mě, více Boha.“
„Ať se na to díváš z jakékoliv strany, život je fantastický.“
Už nějakou dobu jsem se na Krysaře chystala a teď nastal ten správný čas, i kvůli Čtenářské výzvě. Mé pocity jsou ovšem rozporuplné. Jednoznačně celý příběh vyvolává emoce, což mám fakt ráda, když dočtu knihu a vím, že ve mě něco z ní zůstalo. To, co se celému dílu nedá upřít, je nádherný jazyk, už dlouho jsem nečetla nic tak jazykově krásného, jako je toto. Ale přesto na mě byla kniha příliš temná a konec poměrně dost očekávaný už od začátku. Nicméně jsem ráda, že i tuto klasiku mám za sebou, a možná se k ní ještě někdy vrátím.
„Povinností kněze je říkat pravdu, trpět pro pravdu, a je-li to nutné, položit život za pravdu.“
Tuto knihu jsem dostala, ale vůbec se mi do ní nechtělo, neboť dost nerada čtu o zvěrstvech komunistického režimu, byť o nich nepochybuju ani v nejmenším. A byla jsem velmi překvapená, co to je za skvost. Tak jenom pár mých postřehů:
1. Otec Jerzy je jednoznačně pozoruhodná osobnost, i přes svůj mladý věk se nebál ohlašovat pravdu a stát za ní, i když ho to stálo život. Velmi mě oslovovalo i to, jak věrně bojoval za dělníky v továrně, a nechtěl je opustit, i když k tomu měl příležitost a nejspíš už v té době věděl, že pokud bude pokračovat, dopadne to špatně. A jeho smrt přispěla k tomu, že se situace v Polsku výrazně pohnula. Zvěrstva komunistického režimu se v této knize opět ukazují v celé své „kráse“. Nikdy nepochopím, jak tato strana může být ještě v této době legální součástí parlamentu.
2. Poměrně hodně má zároveň ale fascinovala postava autora knihy. Bernard Brien, který do knihy vnáší něco málo i ze svého životního příběhu, i když ne tak, aby zastínil příběh Jerzyho, pocítil povolání ke kněžství po rozpadu svých dvou manželství a na kněze byl vysvěcen, když mu bylo 65 let. A přesto se přes něj stal zázrak, který přispěl k tomu, že byl zahájen proces Jerzyho svatořečení. Což je jasný důkaz, že pro Boha ani věk není překážka.
3. Kniha obsahuje mnoho skvostných myšlenek. Některé z nich si sem musím vypsat, protože prostě stojí za to si je zapamatovat.
„To je známá věc. Člověk, který žije z Ježíše, je přitažlivý.“
„Kněz může svou smrtí a pohřbem dosáhnout víc než svým kázáním.“
„Krev mučedníků je jako semeno. Dává život, oplodňuje svědomí, odhaluje pravdu.“
„Zázrak je návrh, pozvání ke změně osobních zvyků. Má smysl jen tehdy, pokud způsobí obrácení, proměnu toho, kdo je jeho svědkem.“
„Bůh nám posílá znamení své lásky, své spásy neustále. Zázraky jsou na každém kroku naší cesty věřícího. Pouze starost o to, abychom nějaké viděli, a slepota a nedostatek víry nám brání je rozpoznat.“
„Štěstí nespočívá ve stoupání po společenském žebříčku, ale v sestupování. Sám Ježíš šel po této cestě k malosti, když se stal služebníkem a myl učedníkům nohy.“
„Nevyschl však pramen zázraků, vyschla naše víra. Protože hledáme výjimečné zázraky, nevidíme kolem sebe ty nesčetné drobné známky milující přítomnosti našeho Pána.“
„Boj proti pravdě trvá už celé věky. Přitom pravda je nesmrtelná, zatímco každá lež končí rychlou smrtí.“
„Není třeba, aby těch, kdo mluví pravdu, bylo mnoho. Kristus si k hlásání pravdy vybral jen hrstku lidí. Lež má velkou spotřebu slov, je upovídaná a úplatná, mění se jako zboží na krámě: musí vypadat jako čerstvé zboží a mít mnoho přívrženců, kteří se ji učí nazpaměť podle daného programu – na dnešek, na zítřek, na měsíc. Pak znovu nastane kvapné školení v jiné lži.“
„Jenom ten, komu se nepodařilo zvítězit srdcem a rozumem, snaží se získat převahu násilím. Každý projev násilí je projevem morální ubohosti. Ty nejúžasnější zápasy v dějinách, které přinesly trvalé plody, se odehrály díky lidské mysli; jen ty nejubožejší, jejichž ovoce netrvá dlouho, se odehrávají násilím. Idea, která se udržuje při životě násilím, je lživá a zvrácená. Každá životaschopná myšlenka si však získává lidi sama od sebe, spontánně za ní jdou milióny.“
Přesně tento typ novén mám ráda. Není to dlouhé, je to postavené na Carlových myšlenkách, za mě super.
Když byla Anka blahořečená, tak jsem jí nevěnovala až tak pozornost. A pak jsem potkala na jedné akci Pavla Hudáka a můj vztah k Ance se rapidně změnil.
Bylo zajímavé projít celým jejím příběhem, i když základní informace jejího příběhu jsem znala. A tak jsem si u této knihy uvědomila, že Anka nebyla na první pohled nijak zvláštní - mladá holka, která se doma starala o domácnost, možná bychom si jí normálně ani nevšimli. A přece byla schopná tak odvážného kroku, že zemřela za čistotu. A dneska je blahoslavená, ve Vysokej se děje hromada zázraků a mladé lidé z celého Slovenska i ze zahraničí se rozhodují žít čistě. Určitě stojí za to si její příběh přečíst.
"K bolesti by se nemělo přistupovat stejně jako k nějaké svalové křeči; jde spíš o výkřik duše, na nějž přispěchá na pomoc s horlivou láskou bratr lékař."
Kdybych nečetla jiná svědectví o životě lidí, kteří jsou novodobými svatými, tak bych této knize určitě dala 5 hvězdiček. Je zcela nepochybné, že příběh doktora Moscatiho je velmi inspirativní, že to byl skvělý člověk s nádherným srdcem, ale přesto mě jeho příběh jaksi za srdce úplně nechytil. Trochu zklamáním pro mě bylo, že v knize ani jednou není zmíněn třeba Dolindo Ruotolo, který byl jeho současníkem z Neapoli. Nicméně pokud si splním svůj sen a někdy v životě se vypravím do Neapole na hrob Dolinda Ruotola, tak zcela určitě navštívím i hrob doktora Moscatiho.
Velmi šikovná a praktická pomůcka pro zpytování svědomí.
S katolickou charismatickou obnovou sice velmi osobně sympatizuji, ale tato brožurka mi upřímně žádný nový pohled nepřinesla, až bych skoro řekla, že bylo zcela zbytečné to číst.
"Nyní vím, že můj životní příběh může skončit jen dvěma způsoby: buď se úplně uzdravím, což by byl zázrak, a o toto uzdravení prosím našeho Pána, protože mám hodně plánů, které bych chtěla uskutečnit, a ráda bych je uskutečnila právě já, anebo se setkám s Pánem, což je taky nádherné. Oba konce jsou hezké..."
Nádherná kniha, hned po přečtení prvních stránek jsem Giulii naprosto propadla. Je neuvěřitelné, jak v tak mladém věku byla vyzrálá, osobnostně i duchovně, jak dokázala vidět svou nemoc pozitivně. Jak přijala nemocnici a lékaře jako součást svého života a viděla v nich superhrdiny, kteří zachraňují životy. A zároveň i jak vydávala svědectví mladým, kteří si myslí, že mohou žít bez Boha a přitom hledají poklad bez pokladu. Pevně doufám, že toto mé setkání s Giuliou nebylo poslední, protože prostřednictvím této krátké knihy plné jejich myšlenek velmi obohatila můj život.
Nevím no, asi to úplně nebyl můj šálek kávy. Některé byly vtipné, ale většina mi velmi smysl nedávala. Možná proto, že nejsem z prostředí protestantských církví.
Podobně jako předešlé dva díly, i tento stál za to. Možná škoda, je to autor nedotáhl až jeruzalémským událostem, protože to by teda byl fest zajímavý pohled. Ale i tak jsem si ten pohled Ježíšovi očami velmi užila zcela upřímně všechny tři tyto knihy ve mě probudily touhu vidět věci a lidi jako on.
Ani druhý díl nezklamal. Velmi mě oslovil hlavně Ježíšův pohled na učedníky, i když se motali a dělali kraviny, on v nich vždy viděl daleko víc, než oni sami v sobě. Až jsem si začala pohrávat s myšlenkou, jestli Bůh právě nemá na nás rád to, co nám osobně leze na nervy :-) Jednoznačně doporučuju.
Přečteno prvním dechem, podobně jako první díl. Mám ráda dlouhé romány, kdy můžu déle zůstat s postavami a sledovat jejich vývoj, a postavy této knihy se mi doslova vryly do srdce. Popis historických událostí to výborně dokresloval a díky obrazové příloze jsem si teprve uvědomila, jak to celé bylo reálné, i když postavy jsou fiktivní, ale podobnými osudy obyvatelé našeho kraje opravdu procházeli. Už se nemůžu dočkat 3. dílu.
Asi jediný negativem je pouze to, že ani v tomto dílu jsem se toho moc nedozvěděla o šikmém kostelu...
Jsem ráda, že v naší zemi roste generace kvalitních autorek, které je radost číst. Nemohla jsem se odtrhnout, výborná kniha, skvěle vykreslené osudy a dokonce i pár obrazů z mé milované Ostravy. Jediné lehké negativum vidím pouze v tom, že o šikmém kostelu se toho moc nedozvídáme, na to jsem se dost těšila, protože to je fakt unikát našeho kraje. Snad to autorka napraví v dalších dílech.
Mám obrovskou výhodu, že autora znám osobně. Proto jsem se na jeho knihu těšila, i když jsem tušila, že to nebude nic jednoduchého. Michal Altrichter v sobě spojuje genialitu myšlenek s hlubokým vztahem k Bohu, který není jenom intelektuálně načtený, ale hluboce, osobně prožitý. A i když se zdá, že spolu jeho jednotlivé myšlenky nesouvisejí, pokud se zaměříme více na jejich jednotlivý obsah, než na celkovou propojenost, získáme perly, nad kterými se dá hodiny a hodiny meditovat.
Vinny Flynn potřetí a opět nezklamal. Výborné, jednoduché, jasné a konkrétní návody, které velmi dobře fungují. Osobně jsem několik způsobů zkoušela a byly pro mě fakt obohacením. Zas a opět doporučuji.
Docela dlouho jsem této knize odolávala, možná proto, že všichni kolem mě ji četli a vychvalovali. A pak mi ji můj duchovní otec "nařídil." A musím uznat, že je to fakt krásná kniha, zcela netradiční pohled Ježíše na události, které prožívá, na učedníky, ale i na všechny lidi, s kterými se setkává. A jednoznačně nejvíc top je Jidáš, bavila jsem se, i když při hlubším zamyšlení se přesně takto chováme my dnes v tomto světě.
Jednoznačně doporučuju a těším se na další díly.
Pár myšlenek, které jsem si vypsala:
"Nikdy nesúďte druhých. Vy sa starajte len o to, ako im pomôcť a ako ich priviesť bližšie k Bohu. Čokoľvek iné robíte, nekonáte podľa mojej vôle, ale podľa svojej vôle."
"Byť prehnane opatrný je rovnako zlé ako nebyť opatrný vôbec. Múdrosť je poznanie rovnováhy."
"Nebojte sa smrti, je to len krok do nového života s Bohom."
"Veriť v Boha znamená úplne sa Mu odovzdať a nestarať sa, čo sa stane. Ak vy rozdávate z lásky k Bohu, Boh vás bude chrániť. Veríte tomu?"
Vinnymu Flynnovi jsem fakt propadla. Poté, co jsem četla jeho knihu o Božím milosrdenství a postupně i 21 způsobů adorace, jsem se velmi těšila i na hlubší proniknutí do tématu zpovědi. A rozhodně jsem nebyla zklamaná. I když jsem si myslela, že už toho o zpovědi vím fakt hodně, však koneckonců nejsem žádný začátečník, na některé aspekty mi rozhodně pohled změnil a motivoval mě začít se jinak připravovat a jinak i chápat význam celé této svátosti.
Moje první setkání s Vinny Flynnem a právě na téma Božího milosrdenství. Vzhledem k tomu, že miluju sv. Faustýnu a její Deníček, těšila jsem se, a rozhodně jsem nebyla sklamaná. Autor velmi dobře vysvětluje jednotlivé aspekty milosrdenství, včetně i podrobného vysvětlení obrazu, který nechala Faustýna namalovat. Rozhodně doporučuju.