archandelka
komentáře u knih
Aristokratka ve varu
Evžen Boček
Celkově slabší, než první díl, ale ceník sprostých slov a Miladina poznámka, že tímto tempem by si sirotci mohli koupit na konci roku Disneyland, to mě fakt dostalo :-)
Dánská dívka
David Ebershoff
Hodně zajímavé prolínání dvou různých identit, i když pro mě byla postava Einara mnohem zajímavější, pestřejší a barevnější než postava Lili. Druhá půlka už mi pak ale přišla taková rozvleklá a na konci jsem měla pocit takové neukončenosti, obzvlášť po následném přečtení dodatků. Ale oceňuji originalitu tématu.
Tereza Raquinová
Émile Zola
Zpočátku to vypadá, že se nic nestalo - neprůstřelné alibi, dobře vymyšlený scénář. Ale zlo začíná svůj rozklad a důsledky se rozšiřují tak, že je v podstatě jediné východisko, jak je zastavit.
Neuvěřitelné dílo, syrové popisy, ze kterých jde mráz po zádech. Rozhodně se k Zolovi ještě vrátím.
Podivné město
Ransom Riggs
Už při dočtení prvního dílu jsem si říkala, že je škoda, že autor z tak geniálně nosných myšlenek, jako je propojení do 2. světové války, nevytěžil víc. A po dočtení druhého dílu mě bohužel tento pocit neopouští.
Rok vdovou
John Irving
Kniha má klasický Irvingovský tah na branku, ale nemůžu si pomoct - postavy děsně nesympatické.
Člověk bestie
Émile Zola
Kniha krásně ukazuje, jak postupuje morální úpadek. Začne to od malých věcí a postupně si hlavní postavy omlouvají víc a víc. A čím dál tím víc jim tragické události, které se dějí, připadají tak nějak normální. Však život jde dál.
I když pro mě to není úplně top kniha, rozhodně stojí za přečtení.
Hotel New Hampshire
John Irving
Co dodat k této knize. Tohle je prostě Irving - bizarní, zvláštní, místy ulítlý a pak zase plný hluboké moudrosti a skryté tragédie, která celý jeho příběh provází. Irving rozhodně není pro každého. Až jej dočtete, musíte se s tím prostě vypořádat, a pak se můžete vrátit k důležitějším věcem - ke zbytku života.
Nevšímejte si otevřených oken! Stejně víte, že Truchlík se potopit nedá.
Zločin pátera Amara
José Maria Eça de Queirós
Výborně vykreslené postavy. Moc mě bavily ty jejich teologické exkurzy, které bohužel opět ukazují, jak lehce se dá manipulovat s lidmi z pozice moci.
Nebezpečné ženy
George R. R. Martin
Ačkoliv nemám ráda povídky, kniha pro mě byla příjemným překvapením. Většinu autorů jsem neznala a donutilo mě to dokonce si jejich tvorbu vyhledat a zařadit do svého wishlistu některé knihy. Oproti tomu pro mě ovšem poslední povídka G.R.R. Martina byla velkým zklamáním. V této povídce se naplno projevily dvě Martinovy vášně: nasekat velkou řadu postav, díky kterým se děj stane nepřehledným, a následně jich zhruba 95% zabít. Do rozsáhlé tvorby, jakou je Hra o trůny, se to hodí, ale povídku tohoto rozsahu to zredukovalo na jeden velký nepřehledný masakr.
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
Ransom Riggs
Naprosto geniální propojení tématiky 2. světové války a fantasy. Časové smyčky super, stejně tak řada drobných detailů. Jen škoda, že z toho autor nevytěžil víc...
Sophiina volba
William Styron
Neskutečná hloubka - Styron pomalu odkrývá jednotlivé detaily příběhu, které pomalu do sebe zapadají a vytváří děsivý celek. Jednoznačně velmi intelektuální zpracování, které svým stylem asi každému nesedne. Mě ovšem naprosto pohltilo a tragédie, ke které celý příběh směřoval, jen dokreslila hrůznost celé výpovědi.
Nikdy nejez sám
Keith Ferrazzi
Tématika networkingu je velmi aktuální a velmi potřebná, ale nějak se nemůžu zbavit dojmu, že by se nosný obsah vešel do třech kapitol. Vše ostatní bylo pořád dokola o tom stejném.
Lídři jedí poslední
Simon Sinek
Povinná literatura pro všechny vedoucí pracovníky - snad by se po jejím přečtení začalo měnit pracovní prostředí v našich organizacích.
1984
George Orwell (p)
Neuvěřitelné, jak jednoduše se dá pomocí slov přetvořit realita...
Zlodějka knih
Markus Zusak
Neskutečná kniha, zasahující člověka až v jeho nejhlubší lidské podstatě, kde se prostě jenom ptá, proč. Jednoznačně jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla.
Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
Četla jsem ji až po Staříkovi, líbí se mi Jonassonův svěží styl, je výborně oddechový, ale upřímně jsem čekala originálnější zápletku než evidentní zálibu autora v bombách. Ale každopádně číňanky byly skvělé.