Arkus komentáře u knih
Kniha je až komicky nevyvážená. Vydru zajímají jen básníci a verše, takže až téměř do poslední kapitoly jim věnuje asi 70 % textu, tak 20 % pak na divadelní hry, které jsou stejně většinou také veršované.
Na koni každé kapitoly je jeden odstavec, kdy si Vydra vzpomene, že Polský historický román *existuje*, a o mnoho víc se o něm ani nedozvíte.
Až téměř na konci se zmiňuje o pár prozaicích, kde velkou část prostoru pro sebe ukradne Sienkiewicz, a odhadem se próze věnuje asi tak 5 % knihy.
Ještě lepší než předchozí "Ostrov Spokojenosti", Hloucha tady o pouhý rok později představuje sbírku fantastických (myšleno žánrově) povídek, psaných stejným stylem, jako podobné sbírky v Británii nebo Americe.
Ostatně odkaz na Washingtona Irvinga v názvu titulní povídky taky ukazuje na zahraniční vliv při psaní této knihy.
Je škoda, že tato knížka je dnes prakticky zapomenutá a že Hloucha již žádnou další podobnou nenapsal, jelikož tady máme vlastní českou obdobu zahraničních fantastů, který ve srovnání s tehdejší tvorbou ze zahraničí rozhodně nezaostává.
Ještě větší škoda, že 40 let totalitního vymývání budovatelskou soreální ideologií způsobilo, že u nás se tento druh literatury přestal psát i vydávat.