art0' komentáře u knih
(SPOILER) A v putování za Temnou věží jsem došel na konec, volám aleluja, boží bomba. Poslední díl byl skvělý z pohledu výpravy a putování světem, objevování nových končin, akce a napětí na každém kroku. Ale nebyl skvělý z hlediska toho, co se stalo s postavami a jaké doslova zbytečné úmrtí potkalo některé hlavní postavy.
A rovněž bych viděl dvě postavy, od kterých jsem čekal něco víc: Morded a Karmínový král. Očekával jsem, že Mordred bude mít zásadní roli na konci příběhu, ale v konečném výsledku hrál jen druhé housle. To už tam radši místo něj mohl být Walter. A u Karmínového krále jsem doufal v nějaké širší obeznámení s postavou, kterého jsem se rovněž nedočkal, takto jako hlavní antagonista působil dost prázdně. A rovněž toho na konci moc nepředvedl, lstivý Dandelo dokázal Rolandovi víc přitížit.
Každopádně úplný závěr, kdy Roland kráčí k Temné věži a provolává jména všech svých společníků a připomíná tak všechny oběti, které musely padnout, aby přišel k Věži, je za mě nejdojemnější část celé ságy.
U dějové linky se Susannah-Miou jsem se musel místy do čtení i nutit, což se mi stává málokdy, hlavně u Temné Věže zatím v žádné z předchozích knih. Absence Rolanda a Eddieho v některých kapitolách byla znát na kvalitě a samotná postava Susannah bohužel příběh neutáhne. Rozdělit Rolandovo ka-tet tak pro mě nebyl úplně krok správným směrem. Wtf moment pak byl rozhovor Rolanda a samotného Kinga, který se bravurně dokázal vepsat do knihy jako by tam měl odjakživa patřit, nepůsobilo to vůbec na sílu. Celkově jako předzvěst k poslednímu dílu to bylo ucházející a teď už zbývá jen poslední zatáčka před mýtinou na konci stezky.
Kniha je v podstatě Rolandova backstory - nemyslím si ale, že se jedná o nějakou výplň, která by ani nemusela existovat. Zjistíme spoustu věcí o Rolandově minulosti, což prohloubí jeho charakter a postavu jak ji známe do třetí knihy a rovněž poznáme další kout Středosvěta.
Příběh jako takový mi přišel velmi čtivý, i přes romantickou linku, která zabírala velkou část děje. Skrz celou část Rolandova vyprávění byla cítit atmosféra nevýslovné tragédie. Velké plus také mají postavy, ať už se jedná o Rolandovy společníky, na které jsem si okamžitě zvyknul (z celého ka-tet mám nejoblíbenější Cuthberta a Sheemieho) či naprosto protivné ježibaby Kornelii Delgado a čarodějnici Rheu.
Za jedinou slabší část bych považoval akci v závěru, na to jak byli vyobrazeni Velcí lovci rakví, nic moc nepředvedli.
Oproti prvnímu dílu pro mě daleko čtivější a záživnější díl. Parádní mix prolínajících se různých literárních žánrů s dost ujetými postavami. I když Eddieho část byla super, tak kapitolu Ten, co postrkuje jsem přečetl jedním dechem... Jack Mort takový trochu Dexter Temné věže. :-) Nejslabší část mi přišla s Paní stínů - úvod do její části byl o něco delší, než bych si představoval a také mi vadila výraznější absence Rolanda v našem světě. Ovšem v momentě, kdy se ke kormidlu dostala ta čarodějnice, co by ráda řezala bílé svíčičky, tak to nabralo ten správný směr.