Arwen777
komentáře u knih

Thriller a zároveň sonda do mezilidských vztahů. Dobré čtení pro ty, kteří nevidí jen černobíle. Musí být muž, který podvádí svou ženu, vždy jen zavržení hodný? Musí být vrah jednoznačně zlý člověk nebo má i jiné stránky? Jak se utváří dětská psychika a které faktory ji dokáží pokřivit? Co vede ženu k tomu, aby navázala vztah i se ženatým mužem? Jaké důsledky mohou mít i malé, skoro nevinné lži? A co si všichni v sobě neseme z dětství a dospívání? Na jakém základě a s jakými zkušenostmi vytváříme nové vztahy a jak se na nich minulost dokáže podepsat? To jsou otázky, které mně víří v hlavě po přečtení této knihy. Doporučuji, pokud máte zájem o trochu jiný thriller.


Zajímavý začátek a dobrý konec. Mezitím oddychová sci-fi, klasická pronásledovačka někoho... Četlo se to dobře, mně jen úplně nevyhovoval naturel a slovník hlavního hrdiny, je to takové rádoby chlapské čtení. Líbilo by se mi, kdyby se autoři víc zaměřili na neznámý svět, tam byl podle mého názoru velký nevyužitý potenciál. Ale asi to nebyl cíl. Takže celkově s touto knihou neuděláte chybu, když budete hledat lehkou nenáročnou sci-fi.


Letos bohužel už druhá kniha, kterou jsem dočetla jen se sebezapřením. Málo zajímavý příběh, styl psaní mi nevyhovoval, slabé dialogy, špatná práce vydavatele. Celkově velké zklamání. Další díly vynechám.


Kniha mi byla doporučena a dlouho jsem se odhodlávala se do ní pustit. Nečtu moc literaturu faktu a trochu jsem se bála, že to bude něco takového. Ale byla jsem mile překvapena. Dobrý poměr mezi historickými fakty a příběhem, člověk se něco dozví, ale zábavnou formou. Příběh je čtivý, provádí nás pohnutou českou historií minulého století. Zajímavé je vykreslení vily Tugendhat, nezajímám se výrazně o architekturu, ale autorovi se podařilo vzbudit můj zájem o tuto budovu. Takže pro mě příjemné překvapení a knihu doporučuji.


Horory nečtu, ale dostala jsem chuť na něco strašidelného. A tato kniha mi to splnila. Souhlasím, že to není žádný silný šálek kávy, spíš lehčí jemné strašení. Pro slabší povahy akorát ;-). Příběh se mi líbil, tragické kořeny v minulosti, s důsledky do současnosti. Docela dobře napsané, napínavé. Doporučuji jako čtení na zimní večery, kdy brzká tma podpoří atmosféru.


Radka Třeštíková umí psát, její knížky jsou velmi čtivé, bohužel také velmi depresivní. Po Bábovkách a Osm jsem si tuhle vzala už jen proto, že mi ji hodně doporučovali. A musím říct, že se mi líbila z těch tří nejvíce. Vcelku lehká a čtivá psychologická a vztahová sonda. Doporučuji.


Dala jsem na haló efekt a na knihu jsem se moc těšila. To se mi moc nevyplácí, byla jsem trochu zklamaná. Příběh se mi zdál rozvleklý a řeč byla zvláštní. Ale druhá půlka knihy byla napínavá a po přečteni zůstal ten hřejivý pocit dobré knihy. Asi nebude patřit do mých top top, ale rozhodně neuděláte chybu, když po ní sáhnete.


Dobrý příběh, velmi čtivý, těžký stejně jako ostatní knihy Ruty Sepetys. Ale je dobře, že někdo píše o takových událostech a připomíná nám, kteří žijeme v blahobytu, že by to tak být nemuselo a že by se něco takového už nikdy nemělo stát. Vždy mě udivuje, že o této části historie prakticky nic nevím, jak dobře se jim podařilo o tom mlčet... Kniha V šedých tónech se mi líbila víc, ale i Sůl moře si rozhodně přečtěte!


Knihy Louise Pennyové mám moc ráda a ani tato nezklamala. Autorka pro změnu opustila prostředí vesničky Three Pines a její obyvatele a vyměnila ho za odlehlý izolovaný klášter.. Příběh je čtivý jako vždy, kromě hlavní zápletky se řeší i problém z minulosti. Mě osobně jen mrzí špatný vývoj vztahu vyšetřovatelů. Fanouškům rozhodně doporučuji, pro nováčky bude lepší nejdříve se seznámit s předchozími díly.


Souhlasím, že třetí díl série je asi nejslabší, přesto je to velmi povedená fantasy trilogie. Závěr jsem si asi představovala dramatičtější, ale po tom množství bojů a mrtvých už asi nebylo co stupňovat. Rozhodně doporučuji a těším se na další sérii tohoto autora.


Některá rozhodnutí jsou těžká a někdy se ta špatná nedají napravit. A co je vlastně dobře a co špatně? Jsou situace, kdy to není jasné a někdy důsledky některých rozhodnutí ničí životy, i když jsme to mysleli dobře. Krásná kniha, která asi v každé ženě zanechá pocit nespravedlnosti osudu. Dobře se čte a pravděpodobně si popláčete.


Je těžké se vyjádřit po přečtení této knihy. V člověku víří moc emocí a špatně se pojmenovávají. Já jsem se na Grace moc těšila, kdo by si také po Světlech nechtěl přečíst další Doerrovu knihu... Ale byla jsem asi trochu zklamaná po většinu knihy. Příběh je zajímavý, chvilkami jsem si ale říkala, že je David tupec a že mu to trvalo, než přišel na to, že může osud změnit. Od půlky knihy mi přišlo líčení přírody a pocitů už rozvleklé a v podstatě se opakující. Ale pak se to na konci všechno spojilo a ejhle, zůstal zase ten pocit dokonalosti. Doerr je bezesporu mistr vyprávění. Na chlapa se až neuvěřitelně zabývá pocity a dokáže kouzelně vylíčit emoce, prchavé myšlenky a přemítání. Takže moje výsledné hodnocení výborné, ale lehká kniha to není...


Ze začátku jsem si říkala, jestli už to není moc. Úvodní scéna se mi zdála až příliš brutální, nejsem příznivcem dnešního trendu "co nejvíc šokovat a přivést brutalitu až do extrému". Ale pak mě příběh zase dostal a pohltil, jako většina Nesbøvých knih od Sněhuláka dále. Je to dynamická napínavá detektivka s překvapivými zvraty. Jen ten Harryho rozporuplný boj s alkoholem už člověku připadá ohraný. Každopádně určitě doporučuji, skvělá detektivka.


Už není co dodat, v předešlých komentářích je vše podstatné. Je to část pro nás méně známé historie a člověk se jen pozastavuje nad tím, jak bylo tohle vůbec možné. Jsem ráda, že jsem se ke knize dostala a rozhodně doporučuji všem, kteří se chtějí něco dozvědět, i když to není příjemné. Je potřeba tyto knihy čas od času číst, aby se něco takového nemohlo opakovat...


Poetický příběh o síle lásky a žalu, o nenaplněných touhách a chybách v komunikaci, o tom, že kdo miluje, hodně získává, ale také ztrácí, když přijde nevyhnutelné. Zasazené do drsné Aljašky, ale po tomto vyprávění sníh snad i začnu mít ráda. Moc krásná kniha, takový ten typ, který vás dlouho nutí přemýšlet, co je vlastně důležité. Podle mě to není odpočinkové čtení, ale rozhodně doporučuji.


Znepokojující a nezapomenutelný román? Noční můra? Tak pro mě ani náhodou. Dočetla jsem to jen proto, že knížky ze zásady dočítám... také jsem doufala, že se aspoň ke konci objeví nějaké poselství, důvod, proč to autorka psala... Ale já bohužel nic neobjevila. Příběh mi nepřipadal ani napínavý ani strašidelný, spíš trochu úchylný. Četlo se to rychle a to je asi tak jediné plus. Prostě ztracený čas :-(


Dívky z trajektu jsem si chtěla přečíst už dlouho, ale bohužel mě zklamaly. Příběh byl slabý, zápletka nebyla dostatečně promyšlená, spousta až neuvěřitelných náhod, nevysvětlených a nereálných situací. K tomu nešťastná láska hlavní hrdinky... Sice se kniha četla snadno, ale za mě velmi slabé.


Tak nevím, tak vysoko hodnocená kniha, ale mně se zas tak výjimečná nezdála. Není mi ani jasné, jakému čtenáři je určena. Nakonec se přikláním k názoru, že spíš dospělému, protože dítě by bez potřebných znalostí nepochopilo, co Bruno svýma očima popisuje a nedošel by mu ani tragický závěr. Brunova neznalost a naivita se mi zdají naprosto nereálné a jakkoliv je příběh přátelství mezi dvěma chlapci silný, celkový dojem z knihy je spíše rozporuplný.


Člověk nesmí Nesbøvy knihy číst moc po sobě, protože je to v podstatě podle stále stejného scénáře. Ale jako odpočinková detektivka jednou za půl roku je to fajn. A Policie se mi líbila moc. Byla napínavá a víc tajemná a strašidelná, než předchozí díly série. Část zápletky mi sice byla jasná už na 116. stránce, přesto jsem se nemohla odtrhnout. Rozhodně doporučuji.


Pro mě první kniha této autorky a mile mě překvapila. Prolínání současnosti a minulosti, dávné tajemství, nejasné vzpomínky dítěte a hledání skutečné pravdy. Kniha mě bavila a doporučuji pro ty, co mají rádi příběhy s trochou romantiky, tajemství a nádechem historie.
