asi_clovek17 komentáře u knih
Hmmmm... co k tomu dodat? Nevím co se týče pravdivosti příběhu (to asi ani nejsme schopni dohledat), nicméně tuto knihu lze popsat jako velice detailní a propracovanou. I když mi občasné pasáže přišly nepříliš dobře napsány, nějak jsem to vypustila a pustila se naplno do rodiny propletené temnou energií peněz a starých nenávistí. Já osobně měla z knížky velice těžké, ažli melancholické pocity, avšak hlavní je že mě to chytlo a pentalogii jsem za krátkou dobu přečetla. Sice nemohu potvrdit že mi kniha přišla vyloženě dobrá, nebo špatná, ale rozhodně na mě působila silně a stráveného času s knihami nelituji
Dobře, asi většina lidí pochopí že tato kniha není postavena na bůhvíjakým zajímavém stylu psaní, ale je postavena na extravagantním a kontroverzním tématu pedofilie. Když pominu společenské vnímání příběhu, tak jo, líbilo se mi to. Líbilo se mi obhájení pocitů dívky i již zmiňovaného pedofila. Líbily se mi obrazy charakterů rodinných příslušníků. zkrátka jsem to autorce sežrala i s navijákem, a ať už se tento příběh zdá nerealistický, já jí vše věřila. Rozhodně vloženého času nelituji a za mě vysoké hodnocení
Já pořádně nevím... Rozhodně co stojí za zmínku, je popis pozadí a místa děje. Celá komunita hrající vyšší ligu v nemocničním prostředím. Dokázala jsem z toho pochopit (ne)logiku a fungování, mnohým z nás, neznámého prostředí. Jazyk psaní je svěží, hovorový. Jako byste si po dlouhé době elegantních parfémů přičichli k čerstvému ovoci. Naneštěstí mě vzadu v hlavě svěděla jedna věc na našem hrdinovi. Jakési stereotypní ´´typické´´ chování muže, jak jej mnohdy vnímají ženy.Je nutné za každou změnu zmiňovat muže jako věčně lačnící po ženském těle? Mnohdy mi přijde že muž je opět brát pouze jako stroj, nikoli jako bytost. To, že je okolím brán hlavou, živitelem rodiny, tomu věřím, bohužel se tak děje. Ale nadruhou stranu všechny tyto věci vytvořili jeden ucelený charakter. Mnohdy mi ale přišlo že výrazy jako do*rdele jsou využity tak nějak nešikovně a někde se zkrátka nehodí. Líbila se mi postava typické semetriky, manželky a vztah k tatínkovi, který je příjemný jako čaj po zimní procházce lesem. Body kladné dávám za výborný popis prostředí, body záporné další knihu popisující muže jako predátora. Rozhodně ale stojí za přečtení a beru jako šikovně napsanou oddechovku, která někoho zavede i zamyšlením se.
Za mně je to, jak již někdo zmínil, zkrátka svá kniha. Jistě, měla bych pár věcí, co mi vadily, jako jízda a seznam mentálních poruch, jež se v knize postupně vyskytují. Ale musím připustit, že kniha je něčím zvláštní. Surfujete na vlnách melancholie a jakého si neviditelného prohlubování se někam. Hlavní hrdinka byla jako bílé plátno bez malířského stojanu. Čisté, napnuté, poddajné. Ale stačila jedna skvrna, jeden sen a začal se vyvíjet zajímavý obraz. Ne všem sympatický, ne všem vhodně barevný, ale byl to obraz. Bylo překvapivé, že autorka neužila obvyklý kýč krásných fyzických rysů osob. Dokonce i instalace a celkově prostor kde se tvořilo umění, mi přišlo realistické. Kniha by se dala rozebírat na mnoho stran. Tak už jenom zmíním, že celkovému šarmu knihy dodává i původ autorčina života.