Atanone komentáře u knih

Představte si,že se ocitnete v karanténě a když si vyžebráte něco na čtení,přinesou vám Hemingwaye a ještě ke všemu Zelené pahorky africké. Hlad je nejlepší kuchař,toť stará pravda. Odložit tu knihu s tím,že je nudná,by znamenalo trávit čas koukáním do stropu. Takže jsem ji prostě dočetla.
Nemůžu říct,že bych přišla na chuť Hemingwayovu stylu života,ale přišla jsem na chuť stylu jeho psaní. Mám někde uložený jeho "Pohyblivý svátek"..takže možná jednou...

32 27.04.2017

Velmi dobře se to čte,takže si člověk díky "drbům" zapamatuje docela dost jmen a událostí.

32 21.04.2017

Nemyslím si, že víra je něco, v co se dá uvěřit, jakkoli paradoxně ta věta zní.
Jako můj komentář berte toto:

Když přišel Eliáš (k Boží hoře Chorebu), přenocoval tam v jeskyni. A tu se k němu ozvalo Boží slovo. Řeklo mu: "Vyjdi ven a postav se na hoře před Hospodinem!" Hospodin přecházel: prudký a silný vichr, který trhá hory a láme skály, vál před Hospodinem, ale Hospodin ve vichru nebyl. Potom nastalo zemětřesení, ale Hospodin v zemětřesení nebyl. Po zemětřesení šlehal oheň, ale Hospodin v ohni nebyl. Po ohni následoval šum jemného vánku. Když to Eliáš slyšel, zahalil si tvář pláštěm, vyšel ven a zastavil se u vchodu do jeskyně.
1 Král 19,9a.11-13a

Stejně jako eiciir jsem knihu potkala, když jsem byla ještě školou povinná a také mě přitáhla k legendám, bohužel jsem knihu nevlastnila a vrátila sice včas, ale nedočtenou. Vrátila jsem se k ní teď, ale musím ji znovu odložit. Duchovní odkaz Indie mi dal mnoho, ale tato kniha mi opravdu nic neříká. Je mi to líto, protože si myslím že národní eposy by měly patřit k základní výbavě každého člověka, který chce mít trochu přehled. Prozatím odkládám

Přehledné, jasné, stručné, inteligentní. Ta paní se mi líbí.

31 17.10.2019

Souhlasím s denib. Tahle poezie mi nastavuje zrcadlo - na jednu stranu vidím, že podobnému vnímání světa už nerozumím, na druhou stranu si uvědomuji, že je to hlavně tím, že nemám důvody přemýšlet ode zdi ke zdi... možná jsem víc šťastná, než Marie

Spíš by se mělo jmenovat "Žaly mý".. poměrně temné a depresivní čtení plné expresivních slov. Takové de profundis. Umělecky jsem těžko schopná nějak docenit, lidsky se k této sbírce nemůžu vracet, protože mám pocit že ještě víc rozervává.

Takové vláčné.. i přes šikovnou zápletku mě to nějak nechalo v klidu. Možná trochu rozkouskovaný styl, nevím. Nebylo to špatné, ale asi si tuhle knihu nebudu moc dlouho pamatovat
Asi bych podepsala lenku7679

31 23.04.2019

Tak toto šlo mimo mě..jak říká Arwen - překombinované. Navíc reakcím hlavních hrdinů jsem nedokázala uvěřit. Nevím, co bych Charliemu provedla, kdybych byla na místě Kate. Ale asi bych mu už nemohla věřit. A je možné milovat někoho, komu nevěříme?

Dávám 3, protože se autorce povedlo mě chvíli tahat za nos, a ta chvíle byla docela čtivá

31 01.03.2019

Kterak z putyk pařížských vzešla krása...

31 18.08.2018

Zajímavé i když pěkně ponuré čtení. Přečíst by si měli hlavně fandové písně "Bejvávalo dobře ".Dnešní pachatelé těžkých zločinů se ve srovnání s c.k. monarchií mají jako v bavlnce,nemluvě o tehdejším způsobu trestu smrti.
Paradoxně neustálé opakování toho „jak“ , je asi to jediné,co mi na knize vadilo.

31 07.08.2018

Milé,jiskřivé,vtipné a inteligentní. Pro mě dobrá volba,pobavila jsem se.

31 13.07.2018

Povídky lepší i horší. Kupodivu nejhůř je na tom u mě moje milovaná Ch. Brontë,její povídka o Napoleonovu snu mi připomněla naše dětské fantazírování když bylo v lázních po večerce a my se s kamarádkami chtěly krásně bát,ale bylo nám 10 a podle toho představy "hrůzy" taky vypadaly.
Asi nejvíc z celé sbírky mě oslovily povídky „Poslední dům v ulici C." a "Modlitba".První jmenovaná,protože mi připomněla osobní zážitek,kdy se se mnou přišel na dálku někdo rozloučit. Druhá vypráví příběh prapodivné lásky a následného odcizení,které vede k životu snad horšímu,než je fyzická smrt.

31 24.06.2018

Ač nejsem egyptolog,ani astronom a už vůbec ne matematik,mé srdéčko si přišlo na své. Dávám 4,protože to byl trochu boj. Chvílemi jsem měla pocit,že se mé IQ pohybuje v záporných číslech,ale to asi nebude problém pánů autorů. Těšila jsem se,že se dozvím víc o teoriích,které považují egyptské pyramidy za mnohem víc,než jen honosné hrobky faraonů a musím říct,že mě kniha nezklamala.
Každopádně - jsem ráda,že jsem konečně dočetla (doporučuju odkládat co nejméně,neb se pak ztrácí nit) a jsem ráda,že knihu vlastním a budu se k ní moct někdy vrátit.

31 09.04.2018

Tak jsem si optimisticky myslela,že si v těch habsburských příbuzenských propletencích udělám trochu pořádek,ale opak je pravdou,vždy se to jen zhorší,mám v těch Leopoldech,Rudolfech,Josefech a Karlech jen vetší zmatek ☺
Každopádně to bylo fajn čtení,škoda,že kniha nebyla delší.
Moje osobní favoritky jako vždy Marie Terezie a Zita.

31 22.10.2017

Tento příběh mě provází prakticky od dětství. Jako odrostlejší dítě jsem z něj byla trochu vystrašená,jako teenagerka zasněná a teď jsem většinou trochu melancholická. Jsem zvědavá,co bude dál...

31 13.07.2017

Jako většina mých spolugeneračníků jsem se této knize nevyhnula ještě v době,kdy se podle ní kázalo. no..na druhou stranu musím uznat,že se nám tehdy vnucovala i daleko horší dílka.
Moje pocity k ní jsou rozporuplné. Pokud to beru jako výpověď člověka,který bojoval za to,čemu věřil,je otázka,jestli by mu ty ideály vydržely i nadále. Nebo jestli by byl tak slavný,aby mu ta ideologová zaslepenost vydržela. "Svatými" se ale stávají ti,co nepřežijí,takže se to většinou nedozvíme.
Budu se opakovat,ale co je skutečně nebezpečné a zničující je fanatismus a moc. Naše dějiny už zažily spoustu takových,kteří za ideje schovávali svou slepotu,nebo touhu po moci a bohatství,které moc s sebou přináší.

31 17.06.2017

Knihu jsem četla když mi bylo kolem 20. Zmiňuji proto,že mi Ambra neskutečně lezla na nervy,protože typy jako ona jsem nesnášela. Knihu bych nazvala historickým příběhem o stalkingu s nádechem romantiky. Chudák Bruce-nikdy se mu nepovedlo utéct dost daleko.
Pár let potom jsem shlédla film s Lindou Darnellovou a Cornelem Wildem a poté jsem jí trochu odpustila,film se mi docela líbil.
A nedávno jsem při úklidu temných koutů knihovny Ambru našla. Je tedy vpravdě věčná a kromě Bruceho evidentně pronásleduje i mě.
Takže prozatím nehvězdičkuji a asi jí časem dám druhou šanci.

Jako většina dětí mé generace jsem vyrostla na Mayovkách. To byly doby,kdy jsme si ještě hráli na kovboje a Indiány a trávili většinu volného času venku.
Když jsem se začetla poprvé do příběhu o Tekumsehovi,bylo to hodně jiné,než většina "indiánek" co jsem do té doby četla. Potřebovala jsem na něj daleko víc času,ale přirostl mi k srdci.

S Kanadou to sice nemá nic společného,ale kamarádka mi před pár lety půjčila výtisk National Geographic,kde byl článek o prériích,které zabral kdysi "bílý muž",aby zjistil po letech,že jeho děti už nevidí štěstí ve dřině na pláních,které pořád zarůstají trávou.
Teď se tam vracejí potomci těch,kteří tam kdysi žili. Takže melou..pomalu,ale melou

31 14.05.2017

Kdyby mě někdo odvezl d pouště,mohl by si být jistý,že nepřežiju. Ovšem po přečtení této knihy bych to nevzdala hned.
Viděla jsem i film,ale podle mě se moc soustředili na akci. U mě kniha jasně vede

31 10.05.2017