Ava365
komentáře u knih
Rosemary má děťátko / Stepfordské paničky
Ira Levin
Rosemary má děťátko - jeden z nejlepších hororů, mimochodem i výborný film. Stepfordské paničky - vypadá to, že hlavní téma je sci fi, ale vzhledem k tomu, co kolikrát člověk vidí kolem sebe, se to už tak jevit nemusí. :)
Kdo schovaný není...
Thomas Perry
Originální autor. Všechny jeho knihy mají napětí a skvěle se čtou.
Oběť
James Carol
Originální úvod, čte se hezky, ale jen stěží uvěřitelný hlavní hrdina, syn sériového vraha, který ví rovnou všechno. Trochu mix agenta Pendergasta a Hercula Poirota.
Adventní kletba
Vlastimil Vondruška
Všechny Vondruškovy historické "krimi" knihy jsou tím nejlepším, co u nás v žánru detektivek v poslední době vyšlo.
Detektiv
Arthur Hailey
Čteno trochu s obavami, zda tento proslulý autor nevyčerpal všechny své nápady v bestsellerech typu Hotel, Kola, Letiště atd. Nevyčerpal! Ukazuje se, že když to někdo umí, tak to nezapomíná. Super napínavá knížka!!!
Mrtvá ve vodě
Ann Granger
Průměrná detektivka, která vypadá, jako by byla napsaná mnohem dříve. Jsou tu některé věci dost na hraně. Například se mi nechce věřit, že existuje obec, kde je skoro každý spisovatel. Začátek celkem dobrý, ale pak mi tu chybí nějaké tajemno, napětí. Rovněž odhalení vraha přijde tak nějak samo a nekoná se žádné větší překvapení. A těch princezniček a holčiček od otce - kriminálníka- bylo už přespříliš :-)
Vraždy v hotelu
Zora Beráková
Tři detektivní povídky jsou napsané stylem, ze kterého lze jen stěží uhodnout, v jaké době se příběhy odehrávají. Podle dialogů by člověk tipoval na první republiku, ale podle některých indicií se jedná o současnost. Druhý příběh Policejní kocour s jeho závěrem lze směle zařadit do červené knihovny a raději nebudu hodnotit úroveň děje, ve kterém je tolik nesmyslů a náhod, že spíš vyvolává úsměv. Vzhledem k tomu, že jde o tuzemskou autorku přidávám jednu hvězdičku.
Perníková chaloupka
Carin Gerhardsen
Pěkný, čtivý thriller. Možná by si zasloužil plný počet hvězd, kdyby si ovšem autorka odpustila ta klišé, která jsou zřejmě v severské literatuře z této doby povinná. Alespoň jeden z vyšetřujících je "neseveřan", švédská společnost je plná předsudků vůči imigrantům, kteří jsou bezproblémoví a kladní. A tu dějovou linku s Petrou a jejím znásilněním si spisovatelka mohla odpustit. Ta byla naprosto nevěrohodná a nelogická a hlavně pro hlavní příběh zcela zbytečná. A jinak byla pěkně popsaná práce vyšetřující policie, kdy k odhalení došlo poctivou prací a ne nějakým zázračným prozřením jednoho geniálního mozku.
Strach
Franck Thilliez
První, co mě napadá, je úleva, že kniha neskončila v kategorii nedočtených. V tomto případě platí, že méně znamená více. Kniha se mi neskutečně špatně četla, děj byl strašně komplikovaný, spíše tedy zamotaný, že se v něm člověk často hodně ztrácel. Rádoby šokující skutečnosti byly natolik zjevné a prvoplánové, že šok nezpůsobovaly. A závěr s konečným vysvětlením byl už skoro komický. Kdyby autor příběh zjednodušil a ubral alespoň 200 stránek, možná by vznikl trochu přijatelnější výsledek. Některá autorova přirovnání a rádoby literární výrazy působí hodně pateticky a přidávají body k negativnímu pohledu na celou knihu. Bylo tu mimo jiné i strašně nelogičností, a tak vznikl neskutečný maglajs, ve kterém nebylo možné se vyznat. Pro příklad uvedu jen botu, která jde možná spíše za redaktorem: str 308 - zde se v restauraci z Camille stane Lucie.
Kate musí zemřít
Alex Lake
Polovina knihy super. Velice uvěřitelně popsány vztahové pocity rozcházející se dvojice. Přitom nešlo o žádný sladkobolný příběh z červené knihovny. Četlo se to moc pěkně a člověk čekal, co se z toho vyvine. Rozuzlení celého příběhu přišlo bohužel příliš brzy a tak nějak nedotaženě, jako kdyby došla autorovi invence a schopnost lépe vše promyslet. V této pasáži působily i některé dialogy nepříliš uvěřitelně a lacině. Akční závěr byl o poznání lepší, ale i tak nedosahoval úrovně první poloviny knihy. Hlavní hrdinka si nejspíš svým chováním příliš sympatií nezíská, ale třeba se mýlím. Přes popsané výhrady nakonec hodnotím čtyřmi hvězdičkami.
Dokonalá tma
Helen Fields
(SPOILER) Zklamání. Jako by člověk četl několik knih dohromady. Některé bavily, jiné nudily. Pominu nesmyslné náhody, jako že Luc ve Francii najde mrtvolu, která souvisí s Edinburgem, kde se vyskytuje - věřte, nevěřte - jeho bývalá přítelkyně vyšetřující stejný případ. Kniha je plná klišé u některých autorů dnes asi nezbytných. Nechybí zde proto těžce nemocná kamarádka, dále pak politická korektnost - v podstatě je podle autorky mýtus, že ve Francii existují no go zóny, přece je to jen pár jedinců a nelze tudíž házet všechny do jednoho pytle, neuvěřitelně ušlechtilá prostitutka, která neváhá obětovat svůj život kvůli jiné, kterou zná pouze povrchně. Komicky na mě působila nejen akční polovojenská scéna s průnikem do haly, ve které se konal "závod." Nechápu, za co při něm diváci platili tak horentní sumy? Za to, že jim krvavé scény přenášel dron? :-) Úsměvná a hloupá je i scéna, kdy Ava sleduje dalekohledem příjezd auta, ze kterého vystoupí dvě ženy. Přestože to mohl být kdokoliv, Ava rovnou konstatuje, že to je Elenuta, protože ji kolega výborně popsal :-))) Kniha se mi i díky těmto nesmyslům nečetla vůbec dobře.
Vrah v temnotě
Helene Tursten
Taková normální a slušně napsaná detektivka. Vyšetřovatelka Irena Hussová je díky bohu obyčejná sympatická žena nezatížená žádným stigmatem, jako tomu dnes již běžně bývá ve skandinávské literatuře tohoto žánru. Děj není nijak moc komplikovaný, ale detektivové postupují logicky a nejsou zde žádné věci, které by balancovaly na hraně uvěřitelnosti.
Karibské tajemství
Agatha Christie
Jak jinak - tohle je prostě klasika od nejlepší autorky detektivního žánru. Slečna Marplová je mi sympatická a jako obvykle vše bravurně vyřeší.
Temné sosny
Will Dean
Již samotný fakt, že autor muž píše jako hluchá, lesbická žena, je trochu zvláštní. Aby ale klasické severské klišé bylo úplné, prožívá hlavní hrdinka rozporuplný vztah s umírající matkou. V severských detektivkách, přestože autor se narodil v Británii, je toto už takřka normou. Nečetlo se to špatně, i když mi zůstalo záhadou, jak na všechno Tuva přišla. Atmosféra byla temná jako ty sosny :-)
Katharinina šifra
Jørn Lier Horst
Lepší příběh než Poustevník, i když k udělení plného počtu hvězdiček mi tam přece jen mnohé schází. Solidní detektivka, oproti jiným severským si autor vystačí spíše s psychologickým zkoumáním motivů pachatele než s popisy brutality.
Souboj v letu
Dick Francis (p)
Celkem slušná detektivka, ale Dick Francis má na svém kontě lepší.
Ryzlink ostrý jako nůž
Věra Fojtová
Bohužel, musím konstatovat, že na této sérii jsou nejcennější slova o víně. Jako detektivka je to však slabší. Na dnešní dobu to působí téměř archaicky. A to jak v dialozích, tak v charakteristice postav. Kdo má ale rád víno, možná si v takové četbě to své najde.