Bags
komentáře u knih
33 zastavení na cestě k sobě
Martina Rejnišová
ke každému poznání je cesta dlouhá, některé duši stačí chyby života, a nepoučená mladá duše se vrací k nápravě...
Zvonkohra
Jaroslav Rejniš
Poezie se vždy špatně hodnotí, pokud se tedy nejedná o díla psaná s budovatelským nadšením, či jinou podobnou zhovadilostí. Myslím, že by nejniternější pocity básníka, měly vyvěrat v metaforách, jenž skrývají mnoho obsahů s jednou podstatou. Obdobně jako žijeme všichni jeden stejný život, ale s nekonečným množstvím osobních příběhů. S některými básněmi jaksi vnitřně nesouhlasím, ale přesto ve mě asociují dobu kdy vznikly, vzpomínky na kamarády z té doby, jenž byli svými příběhy i úvahami podobni autorovi. Navíc kniha je docela pěkně zpracovaná, včetně příhodné ilustrace. Styl ilustrátorky je hodně podobný Josefu Velčovskému.