Barbucha97 komentáře u knih
Okřídlené hlášky z této knihy používám i v běžném rozhovoru. Je to nesmrtelný humor a moc ráda se k němu vracím.
Každou z těchto knížek jsem přečetla jedním dechem. Jsou to drahokamy, opravdu. Vždycky jsem měla podobná témata ráda a pan Flanagan umí nádherně vyprávět. Příběh nikdy nenudí, vždycky se najde zajímavá zápletka a jeho humor je neuvěřitelně osvěžující.
Mám ráda mytologii a fantasy, ale Kesley by zasloužila vážně jednu po palici. "Nejsem dost dobrá, božínku, teď se radši - SPOILER! - zamiluju do druhýho bráchy, aby mi ten první dal pokoj, jak si jenom mám vybrat, když on je tak dokonalej, bůů, já jsem taková chudinka malá ředkev." Příběh i nápad je bezva, ale hlavní hrdinka neustále potřebující zachránit a slintající ob řádek nad úžasností pohádkového prince - Ok, Dhiren je boží, my to pochopili! - tak trochu ruší fajn četbu. Ve finále je mi spíš obou bráchů líto, že mají na krku takovou fňuknu. Ale jestli si užíváte pubertální citové výlevy, asi vám to vadit nebude.
Narazila jsem na ni úplně náhodou v kamarádčině knihovně a jsem za to moc ráda. Klukovské dobrodružství a snění, přesně podle mých představ.
U Lukjaněnka jsem začínala, jak jinak, s Hlídkami a tohle... bylo míň, než jsem po nich čekala. Nápad úžasný, Středosvět se mi moc líbil, i to, jak byl zpracovaný systém klanů. Kdyby se to chytilo za správný konec, dovedu si představit, že by se v takovém prostředí mohlo odehrávat nejedno neobyčejné dobrodružství. Ale připadalo mi, že si autoři dílo, nevím jak jinak to říct, záměrně špinili. Spousta momentů byla navíc, zdržovala. A hlavní hrdina mi byl většinu příběhu nesympatický. Pořád jsem čekala na nějakou pointu a když jsem si asi 160 stránek před koncem dala dohromady to, co mě mělo překvapit v posledních větách, už to byla nuda.