begoni
komentáře u knih

Smutné příběhy z mého drsného rodného kraje... jako by to vypravovala moje babička s dědečkem...


I když jsem "Goffy" před sebou dobře ukryla, nevydrželo mi to až do Ježíška... Místo gruntování a pečení jsem tedy vybrakovala svou skrýš a čtu... Nejdřív Přiznat vinu... ale jo, ušlo to, ale zas taková pecka to nebyla...
Tak jsem se vrhla na Muže z chatrče... to byl teda jiný "kalibr" :)
Super počin, ještě teď mi běhá Vráz po zádech...


Už jsem se chystala napsat, že s Goffou je to jako s dobrým jídlem... celý den strávím u plotny, nadřu se...a chlapi to pak jedním hltem se...ou, teda sní :) Přijde mi to hrozně nevyvážené - to množství úsilí a požitek na krátkou chvíli...
Nevím, jak dlouho píšete jednu knihu, ale já ji přečtu za den...(moje měrná jednotka 1Goffa/den). Naštěstí knihy nejdou sníst (pokud nejste termit nebo myš) a tak posílám dál :) a požitek přesouvám dalším :)


Z Goffových knih mrazí víc než z drsných severských trileru... jeho příběhy jsou tak blízké, reálné, žádné fantasmagorie. Tento příběh - nevím, zda se opravdu stal, ale určitě se dělo plno z popisovaných událostí. Já té době říkám "doba temna". Goffa je fakt borec.


Tato série je stále skvělá. Čtení na 2 dny a zas nemám co číst :(


Ach jo, už zase nemám co číst :(
Na tuto "Marsonsku" mi stačil 1 den...
Výborné, nemáte chuť knihu odložit, dokud to nedočtete.


Dala jsem si od Mika a Prstu na spoušti roční pauzu (nechápu, jak jsem vydržela). Ale vyplatilo se. Do poslední stránky jsem byla napnutá jak struna...


Vondruškovy knihy miluju, škoda že jsem je neobjevila dříve, aspoň bych teď nebyla takový dějepisný analfabet...
Mám doma 3 kusy zeleného "historického" skla a pevně věřím, že je vyrobil sám pan Vondruška, nebo tedy aspoň jeho bývalá sklárna (kdo neví, přečtěte si Oldřicha z Chlumu). ☺
Vondruška je fakt borec!!!


Už jsem četla asi 4 autorčiny knihy - tato byla příliš překombinovaná... zbytečně moc vedlejších odboček a náhod, které se staly jedné osobě ve stejném místě a čase... No a Veronika? Přitažené za vlasy...


Další pecka Marsonsové! Pro mě snad nejlepší, neskutečně silný příběh, silně uvěřitelný... co někteří lidé musejí zakusit... nejděsivější bylo, jak lehce se dá takový emočně rozhozený puberťák chytit do pasti


Další dobrodružství Christophera a jeho přátel opět nezklamala!
Největší mínus knihy je, že je tak neskutečně čtivá, že ji přečtu během chvilky :(
Už se nemůžu dočkat pátého dílu!


Další Goffův "majstrštyk"!!! A Miko není žádný uplakánek,je to člověk z masa a kostí,který má srdce na pravém místě!

Zbytečně nechutné, těžko uvěřitelné (Joonova nesmrtelnost)... Jsou všichni tam na severu tak děsně narušení???


No...zpočátku jsem byla nadšená, pak mě to pomalu přecházelo. Tolik absurdit, jedna za druhou... Jestli takhle vypadá schizofrenie, tak snad mě ani mé blízké nepotká... Připomnělo mi to film Prokletý ostrov s DiCapriem... nebo Podivný experiment... Co je skutečnost? Co halucinace a bludy? Kdo je vlastně lékař? Kdo pacient?


Tuto sérii jsem si na první pohled zamilovala, stejně tak i zbytek rodiny.
Je to neskutečný klenot knihovny! Potěcha pro oko i duši.
Pořád čekám, kdy to někdo zfilmuje...vidím v tom velký potenciál.


Šílené!!! Doufám, že k ničemu podobnému nikdy nedojde!!!


Kdo použil slova jako psychologický román, psychologicky vykreslené postavy...asi o psychologii ví pramálo...
Příšerná fraška, příhody Zuzany jsou tak těžko uvěřitelné, až hrůza...
Důvod, proč si vzal Marcel Emu??? Čekala jsem, že za tím něco bude... ale ne.
Škoda 600 stran... Stačilo by i 150.
Ani literární styl se mi nelíbil.
Potvrzuji,že i druhá polovina knihy byla stejně špatná jako ta první.


Celá rodina milujeme Alchymistovu šifru a nedokázala jsem si představit, že už nás čeká jen 1 díl... Co pak? Takže nová série :) paráda! Díky pane Spisovateli, přivedl jste mého syna ke čtení :) už se těším na další díl!


Příběhy o Lisbeth jsou tak neuvěřitelné, ale přesto tak čtivé. Je to pro mě taková drsná pohádka a Lisbeth je nepřemožitelná princezna. Zejména v podání Noomi Rapace je prostě úžasná...


S některými autory to mám jako s jídlem. I když je to dobrota, někdy se toho přejím...
Takže hodně brynzy (i Bryndzy) mi neudělalo dobře. Je to již několikátá jeho kniha, co jsem četla a něčím mi přijdou podobné. A té krve bylo již příliš.
Dávám si tedy pauzu...
