Belforn komentáře u knih
Druhá kniha od tohoto autora, kterou jsem četl. Nechci ji porovnávat se Stoletým staříkem, ale musím říct, že jsem se i po celou dobu čtení této knihy nesmírně bavil. V knize je velmi pěkné téma, skvělé absurdní situace - na kterých si autor dává záležet, opět bezvadně vykreslené postavy. knihu rozhodně doporučuji jako odpočinkovou četbu.
První detektivka od Roberta Bryndzy, kterou jsem četl. Musím říct, že autor má velmi příjemný styl psaní, který docela odsýpá a nikde se nevleče. Velmi oceňuji, do jaké míry se situace dramaticky měnila. Nicméně závěr knihy úplně neodpovídal délce vyšetřování, nicméně i to je u detektivek obvyklé.
Po celou dobu četby jsem se bavil. Způsob vyprávění, příběh, absurdita, zápletky a velké finále mě nesmírně po celou dobu vtahovalo do děje. Skvěle zvolený je i jazyk jednotlivých postav, který nádherně reprezentuje jejich povahu. Musím říct, že u několika pasáží jsem se i nahlas zasmál, což se mi často nestává. Knihu hodnotím velmi pozitivně. Je to dobře napsané oddechové dílo s vtipem.
Kvalitně napsaná publikace, která nabízí základní vhled do problematiky investování. Velmi oceňuji, že autor s každým novým vydáním dává nové tipy. Proto rozhodně nedoporučuji číst jakékoli starší vydání, nereflektují pak tak dobře trh.
Knížku Ahoj, tati, jsem si vybral jako "přípravu" pro novou roli a musím říct, že mně asi nenabídla nic, co bych už dříve nevěděl. Obecně známé rady, nadsázku, atd. si člověk může přečíst na jakémkoli lifestylovém webu. V části, která se věnuje kázni píše autor o tom, že je třeba mít pravidla a ty dodržovat normálními tresty, nicméně nikde neuvádí, jak mají vypadat tresty, které nepůsobí dítěti bolest (jak fyzickou, tak také psychickou). Řekl bych, že knížka je zbytečně roztahaná a její grafická úprava je také děsivá. Zejména odstavce, které jsou dokončené o stránku až dvě později.
Touto knihou jsem se pokusil vyrovnat pocit nedostatečného kulturního přehledu a musím říct, že jsem rád za své rozhodnutí začít touto knihou, kterou mi můj učitel výtvarné výchovy doporučoval už na střední škole.
Gombrich pečlivě vyvíral obrazy a zástupce Umění i umění (čtenář knihy pochopí rozdíl) a na nich demonstruje, jak se celý příběh umění utvářel. Autorův styl psaní i český překlad využívá jasný, vyprávěcí styl, ve kterém není nic navíc. Knihu mám ve své knihovně a těším se, že si v ní občas zalistuji znovu.
Jedno z klasických divadelních her, které jsem měl snad už od maturity v plánu číst. Musím říct, že Gogolovi se mistrně podařilo vykreslit jak absurditu, tak taky morální pokleslost v podstatě všech postav.
Zápletka hry je velmi jednoduchá, ale děj odsýpá velmi rychle a je to docela zábavné. Velmi milým způsobem jsou vyobrazeny i archetypy některých lidí a vlastně i absence odvahy u většiny postav a tak toto dílo dokáže i po takřka dvou stech letech působit velmi aktuálně a pro soudobého čtenáře pochopitelně.
Knihu "Civilizace starověkého středomoří" jsem četl zejména proto, že byla vydaná rok po mém absolvování dějin starověku. Nesmírně jsem se na ní těšil, ale musím říct, že vlastně má očekávání nenaplnila. Autoři si kladli za cíl seznámit odborníky i laickou veřejnost informacemi z rozmanitých oblastí - politiky, hospodářství kultury a tyto informace měly být navíc vyvážené. V praxi ale v knize jsou zejména politické dějiny a nedochází k propojení s jinými aspekty společnosti.
Kniha je do určité míry velmi precizně shromážděným materiálem k prvním civilizacím, ale z textu je patrné, že autoři se věnovali zejména dějinám Řecka a Říma a jiným oblastem je věnováno méně prostoru (je to pochopitelné i z důvodu množství pramenné materie.
Částečně se také obávám, že kniha svůj cíl, tj. popularizovat starověké dějiny i mezi laickou veřejností vlastně nemůže naplnit, jelikož spousty společenských termínů není vysvětleno a kupříkladu mnohé informace jsou mnohem pečlivěji vysvětleny v "Kolébce civilizace".
Pokud bych to shrnul, tak kniha rozhodně nabízí velmi kvalitní úvod do studia starověku, ale zároveň je nutné podotknout, že vytváří pouze jakousi osnovu, která by měla být doplněna studiem další literatury, aby dokázala nabídnout ucelený pohled na jednotlivé aspekty života ve starověku.
Christopherovi Tolkienovi se podařilo nabídnout čtenářům neobyčejný pohled do myšlení J. R. R. Tolkiena. Čtenář si tak může vychutnat zrod jednoho z nejznámějších příběhů Středozemě, který skvěle rozšiřuje náčrt, který byl proveden v Silmarilionu. Kniha je skvělou sbírkou několika příběhů téže události, které jsou však vždy obohaceny o něco nového nebo jiným způsobem pracuje s důmyslně vystavěnou mytologií.
Osobně jsem měl chvílemi pocit, že čtu Šifru mistra Leonarda.. pronásledující psychopat, pronásledující policie, "nečekané změny některých protagonistů" a hlavní postava, která až nápadně připomínala MacGyvera. A v úplném závěru obrovské americké klišé. Za mě spíše zklamání.