Ben Nevis komentáře u knih

Tentokrát se hrdinka nesnaží vypnout mozek a vyřešit všechno sama. Téma je přínosné, i když lamentace hrdinky/autorky nad likvidací ohrožených druhů mají stejnou hodnotu jako naříkání hospodských štamgastů nad poměry.

1 03.10.2014

Detektivka, která se vrací k úspěchu Mlčení jehňátek. Koho by nezajímal svět sériových vrahů? Nejúžasnější je začátek, kdy hlavní hrdina hledá "neexistující" důkazy, a mezitím sledujeme příběh psychopata a děláme první dohady. Jakmile se do toho vloží FBI, začínají výplňové partie a kniha graduje do trpělivě očekávaného závěru.
Líbilo se mi, že postavy postupují logicky, očekávaně se do toho vloží federálové a hlavní hrdina není jediný spravedlivý na celém světě (jak to bývá u jiných kriminálek). Konec je už však trošku překombinovaný, protože autor chce dopřát čtenáři nějaké to překvapení. Některá vysvětlení taky pokulhávají (v reálném životě by to nefungovalo), ale není to nic, co by kazilo požitek z příběhu.

7 03.10.2014

Pokračování Hlasu nože je nabito víc emocemi než dějem, který se více méně pořád opakuje. Připomíná mi trilogii Hunger games včetně hlavních politických charakterů. Možná autor moc tlačí na pilu, co se týká deprese. Je mi líto, že americká tvorba pro děcka může být nabitá násilím (včetně mučení), jenom pokud se zřekne erotiky. Takže vztah Todda a Violy se nikam nehýbe, protože je to pořád "Kde je Todd?" "Kde je Viola?" Taky je divné, že Viola ve svém POV používá úplně stejný styl myšlení jako Todd. Autor si mohl dát práci to trošku odlišit (nejenom spisovným vs. hovorovým jazykem).

Jde ale vidět, že to má autor dobře promyšlené. Každý čin má nějaký dopad. Je to těžká (hlavně emotivně) knížka plná moralit, menších zel, snahy vykonat správné skutky a vnitřně hanbou nezemřít.

1 28.08.2014

Detektivní klasika. Asi neuspokojí lidi, co hltají jednu detektivku za druhou, protože dobová móda je znát. Postavy se tetelí hrůzou nad duchy a "nadpřirozenými" úkazy, aby jim pak bylo vmeteno do tváře vědecké řešení. Máme tu samé chladnokrevně vraždící sympaťáky pro peníze, slušné dámy a nehezké zjevy s křivou tváří, od kterých nic dobrého nečekat. Proč zločin provádět jednoduše, když to jde složitě?
Ale stejně obdivuji A. Ch. a její smysl pro detektivní zápletku. Její Poirot se téměř vyrovná Sherlocku Holmesovi. Téměř...

1 22.08.2014

Ani nejde poznat, že je to knížka pro mládež. Anebo není? Hlavní hrdina je sice z naše pohledu dítě, ale z pohledu Nového světa má zkušenosti a starosti dospělého.

Už dlouho jsem nečetla takhle živou knihu. Nejsem fanda vyprávění v přítomném čase, ale k Toddovu nespisovnému vyprávění a popisování Hluku se hodí. Už od prvních odstavců jsem věděla, že se mi to bude líbit.
Psychologie postav je úžasná. Ani kladné postavy nejsou černobílé a pokud se Todd chová nelogicky (a ne že by mě často neštval), má k tomu nějaký psychologický důvod. Chová se jako nevzdělaný kluk, který má svou hrdost. Postavy se potýkají s všudepřítomným Hlukem a autor se s cizím elementem vypořádal bravurně. Mluvící zvířata mě bavila.

Samozřejmě knížka má své mouchy. Trošku mě štvalo opakované vyskakování postav jako čertík z krabičky, kde je člověk nečeká. Taky nebylo moc povedené dát Toddovi ze začátku důležité informace, ale zamlčet je čtenáři jenom kvůli prodloužení napětí. Obzvláště když se tu operuje s telepatii.
Ale to jsou drobné detaily, které nerozhodí kladný dojem ze čtení. Těším se na pokračování.

2 19.08.2014

Nebudu hodnotit, protože jsem nedočetla. Celou jsem dala akorát první povídku. Styl psaní toho autora mi vůbec nesedl. Ačkoliv téma je stále aktuální a v mnohém s autorem souhlasím, povídky jsou jaksi roztržité a špatně čtivé. Plno politických úvah odvádí pozornost od děje, který osciluje mezi scifi a fantasy (postavy z minulosti v současných tělech).

Trilogie Hunger Games se mi z tohoto žánru prozatím líbila nejvíc. Dystopie čtu ráda, i když mi trošku vadí, že se tento žánr zaměřuje na náctileté čtenářky. Na druhou stranu pozorovat nový svět nezkušenýma očima má něco do sebe.

Ptačí zpět trošku drhne slohově, ale pokud je to prvotina, snad se autorka ještě vypíše. Tudíž knížka nevyvolává takové emoce jako Hunger games, i když hrdinka zažívá podobné trampoty. Částečně to je tím, že se nemusí o nikoho bát, jenom o sebe. Autorka si zjednodušila situaci a rodinné vztahy omezila na dva bratry. Spíš je to emocionálně ploché. Z některých situací by se dalo vyždímat víc, ale jsou odbyté pár výpravnými odstavci. Taky bych čekala, že zvolí pro schopnosti originálnější název než "kouzelná síla". Používání bioenergie je pro ten svět přirozené, takže je to to samé jako kdybychom měli kouzelné prdy nebo používali čarovný internet.

Knížka je však napínavá a plná zvratů (některé jsem čekala, ale některé zase ne). Autorka umí odhalovat informace postupně, takže pořád je co objevovat. Navíc vymyslela zajímavý svět, kde je pořád co objevovat. I když jednotlivé nápady už byly použité mnohokrát, jejich kompilace do knížky dopadla dobře.

2 13.08.2014

Tuším, že s Temperance Brennanovou budou mít problémy mužští čtenáři, protože hlavní hrdinka je krásně žensky nelogická. Jde poznat, že když píše ženskou hrdinku muž, hrdinka se chová víc pragmaticky. :-)

Stejně jako jiní čtenáři mám výhrady vůči rozvleklým popisům okolí. Francouzština je sice překládaná, ale ne vždy, což mě jako nefrantštinářku trochu iritovalo. Taky mi moc neseděla role Tempe ve vyšetřování. Neustále si hrála na privátní detektivku a když na něco podstatného přišla, místo aby pomohla policii, nechala si informace pro sebe. Tímto je příběh uměle tlačený do nepřirozených poloh a nucený k tomu, aby hrdinka byla jediná, která vše rozřeší.

Nicméně přes výhrady to byl pěkný detektivní příběh, dostatečně hrůzostrašný a napínavý s uspokojivým vyvrcholením. Zkoumání kostí tomu dodává trošku originality oproti běžnému hledání sériového vraha, kdy policie čeká na další oběť a vrahovu chybu.

5 13.08.2014

Výborná kniha pro ty, co si netroufají na Tolkiena, ale chtějí si přečíst epickou fantasy v podobném duchu.

Mě, člověka, co už má něco načteno, však nenadchla. První polovinu jsem měla co dělat, abych knihu neodložila, protože děj se táhne jako sopel ze skřetího nosu. Nejspíš za to může špatná práce s jazykem. Postavy trajdají sem a tam, jako kdyby 300 mil byla vzdálenost mezi dvěma vesnicemi. Netrpaslické postavy na vedlejších linkách slouží jenom k dokresleni krutosti Zla. Druhá polovina se snaží trošku víc, postavy mají větší výdrž, ale chybí tomu duše, emoce a nejvíc autorova fantazie. Mám ráda díla se záhadami a tajemnem a tady máme jedinou záhadu - původ hlavního hrdiny.

Ani mě nepřekvapilo, když jsem se v doslovu dočetla, že je to kniha na objednávku nakladatelství. Vlastně ji nejde moc co vytknout: Heitz buduje příběh s německou precizností, ví, co si může dovolit a čeho chce dosáhnout.

Nejvíce mi vadí Zlo bez motivace a předurčenost svedená na bohy. Záporné postavy se chovají jako ten škorpion z bajky o škorpionovi a žábě, který zabíjí, protože je to jeho přirozenost. Zajímavé je, že předurčenost k antipatiím najednou zmizí, když se to autorovi hodí.

Závěr: Přestože převařený Tolkien není můj šálek čaje, nedivím se, že je kniha populární a příliš nízké hodnocení si nezaslouží.

1 04.08.2014

Další "upírský" příběh pro dívky, ale tentokrát s anděly. Z dystopií pro mládež se mi tahle líbila nejméně, protože jsem z ní měla pocit, že se veze na vlně populárních předchůdců a nevyniká ani slohem ani příběhem.

01.08.2014

Knihu jsem si přečetla poté, co jsem viděla minisérií, která je v něčem jiná, hlavně víc akčnější.
Bohužel jsem měla špatnou kopii, která kazila zážitek z četby, ale to není chyba autorky. Labyrint je kniha, kde se pořád něco děje, což u ženských autorek bývá zřídka. Ty se rády rozepisují, ale rozvinutí příběhu je horší.
Mezi plusy patří znalost historických reálií a prolínání dvou příběhů je taky osvěžující.
Bohužel zápletka je příliš levná a podbízivá čtenářům, kteří znají jenom grál a Artuše. Hlavně tento typ vystavění příběhu už je klišé. Záporná postava se pídí po nesmrtelnosti? Hádejte, jak to dopadne. Opravdu bych ocenila knihu s méně provařeným koncem.

Doporučuji čtenářských začátečníkům, co milují tajemné kulty a středověké romantické příběhy.

1 25.07.2014

Kniha se četla jednoduše, protože je jednoduchá - příběh i sloh. Dicka Francise jsem nečetla, tak nemám s čím srovnávat. Ale detektivní příběh měl spád a rodinná zápletka se mi taky líbila. Alespoň něco jiného než běžné klišé se zamilováním do spoluvyšetřovatelky nebo oběti.

Akorát doufám, že s těmi byrokratickými obstrukcemi, které provází každá dotace EU, je ten příběh naprostá fikce. :-)

2 25.07.2014

Většina povídek vznikla v padesátých letech a na námětech je to poznat. Zajímavé je, že se Clarke trápí, aby cestování po kosmu bylo realistické (žádná nadsvětelná rychlost) a přitom osidluje Venuši a mimozemšťany hází na téměř každou planetu v soustavě. Není divu, že se později za své výtvory stydí.
Když už nic, je to kvalitní čtivo a na své si přijdou pravověrní scifisté i ti, co mají rádi poetiku.

25.07.2014

Přečetla jsem celou sérii.

Plusy: jak jsem očekávala, příběh je konzistentní a indície k nalezení vraha dávají smysl. Série se dobře čte, i když mě nebavila tolik jako Lhářky. Emma dělá, co umí a nechová se jako blbá kráva. Přece jenom to má být holka, co už prošla drsnější školou života.

Mínusy: místo udržování napětí jsou knihy často vyplněné nezáživnými večírky a vyšetřováním podezřelého, o kterém už od začátku víme, že to není vrah. Záměna totožnosti Emmy a Sutton proběhla neobvykle hladce vzhledem k tomu, že každá pochází z úplně jiného prostředí. Mrtvá Sutton je zajímavý literární prvek, ale jako postava je naprosto zbytečná postava, protože nepřichází s ničím novým a když si na něco vzpomene, musí na to brzy přijít i Emma, aby v tom čtenář neměl guláš.
Nebýt mrtvé Sutton, nebylo by to nesmyslně zařazeno pod sci-fi.

2 25.07.2014

Oproti nudnému minulému dílu výrazný posun. :-)
Jednak vytáhli konečně zajímavého podezřelého (nepočítám Laurel, která je tam podruhé) a jednak vytáhli nějaké kostlivce z rodinné skříně.

1 30.06.2014

Prozatím nejhorší díl série. Thayer je dost nudný podezřelý a celou knížku se více méně nic nestalo, ani pravý vrah nevystrčil růžky.

Lidi tu kritizují Emmu, že se chová moc jako Sutton. Mě spíš zaráží, že její kamarádky nevycítily, že "Sutton" je moc zakřiknutá. Sutton má být alfa samice a když se tak nechová, rychle ztratí pozici v bandě. Víc to vypadalo, že bandu vede Laurel a že se Emma nechává příliš sekýrovat od mladší sestry. Nejvíce to jde vidět při plánování žertíku na Ethana. Emma půl knížky řeší něco, co by vyřešila jedna věta. Ale je to něco, co dělá Emmu.

1 27.06.2014

Nenáročná, lehká četba, u které je nutno občas vypnout mozek. Sara Shepard používá stejné schéma jako v "Malých lhářkách": v každé knize se děj točí kolem hlavního podezřelého a v závěru se prokáže jeho nevina. Jenom velká shoda šťastných náhod umožňuje, aby vycházely vtípky ze Hry lží i vrahovo zastrašování.
Ale přece jenom soustředění na jednu hrdinku a ne čtyři přináší nějaká pozitiva. Dospělí jsou rozmanitější a teenageři neřeší jenom módu a jak se opít na večírku.

Jsem zvědavá, jestli vyjde můj tip na vraha. :-) Autorka to má dobře vymyšlené a věřím že na konci vše do sebe zapadne.

2 24.06.2014

Typický Lukjaněnko plný filosofických úvah o světě, morálce, lásce. Četla jsem už od toho autora kde co a tohle se ze všech knížek nejvíce blíží populárním Hlídkám.
Knížka působí nostalgicky na lidi, kteří kolem roku 1997 brouzdali internetem a naivně si mysleli, že vznikl nástroj svobody, který nejde zotročit ani zneužít. Z knihy přímo číší nadšení pro nové technologie. Dneska by autor řešil jiné problémy virtuality než je pomalost kvůli starému hardwaru.
I když téma virtuální reality je stále sci-fi a některá témata jsou nadčasová (utíkání z reality, virtuální láska), knížka působí zastarale a asi si ji užijí pořádně jenom pamětníci,kteří používali slova jako lamer a občas si zahráli kostičkovanou střílečku.

Samotný příběh - záchrana Smolaře - mě moc nezaujal. Taková béčková honička s mocnými korporacemi.

3 20.06.2014

Trochu zavádějící český název (Lucembursko nebylo vévodství), ale je fajn, že se autorka zaměřuje na zajímavé ženské osobnosti středověku. Dokonce se tam mihne Johanka z Arku. :-) Všechny tři knížky z Války bratranců omílají stejné postavy a stejné události, takže stačí přečíst Bílou královnu.

1 17.06.2014

Velmi působivé vyprávění pamětníků Osvětimi. Trošku to kazí komunistická propaganda v úvodech a závěrech, hlavní viník zvěrstev je podle autorů imperialista těžící z levné pracovní síly, ale kniha vznikla už v roce 1945, takže nemůžeme čekat nezaujatost.
Není to moje první kniha o koncentračních táborech, ale rozhodně patří mezi nejlepší, protože kombinuje fakta s osudy jednotlivců. Je těžké uvěřit, co se stane z některých lidí, když získají moc. V normálním světě "pouze" šikanují slabší děti, ale v příznivém prostředí se plně rozvine jejich zrůdnost.

1 10.06.2014