berau
komentáře u knih

Co se kastellologie týče, tak jsem si myslel, že nic a nikdo už nemůže překonat práce Sedláčka a Menclové, ale nyní s odstupem času musím konstatovat, že co se týče tohoto oboru je třeba dát na jednu roveň jména tři:
Sedláček, Menclová, Durdík.


Když bychom široké veřejnosti položili anketní otázku, jaké šlechtické rody znají z našeho prostředí, tak věřím, že nejčastěji jmenovaní by byli pochopitelně Přemyslovci, Lucemburkové a Habsburkové jakožto vládnoucí dynastie. Z těch nekrálovských by to jistě byli Rožmberkové, jako svého času první po králi a právě Schwarzenbergové, jejich pokračovatelé v budování jihočeského dominia. Tento rod má nezastupitelné místo v našich dějinách s přesahem až do současnosti v podobě Karla VII., který je aktivním vrcholným představitelem naší politické scény.
Kniha věnovaná tomuto rodu obsahuje 45 studií, které zkoumají danou látku snad ze všech možných úhlů a boří i leckteré mýty, které o tomto rodu u nás panují, počínaje prvotním získáním zdejších statků jako pobělohorských konfiskací a nacistickým přisluhovačstvím konče.
Kniha má svá slabá místa a někteří z autorů mohli své příspěvky lépe vypilovat, ale i přesto se jedná o nejpropracovanější a nejobsáhlejší dílo vydané knižně k tomuto tématu vůbec a to jej činí hodnotným.


romantické čtení o jednom letnickém putování krajem, který už nikdy nespatříme tak, jak ho viděl autor knihy ... lidé, jejich osudy, domy ba i cesty, to všechno zmizelo, díky nespravedlivému vyhnání.


Není snad vhodnější kniha, kde by člověk mající v oblibě židovská mudra, jich toliko našel pohromadě jako v Devíti branách...
Zajímavý je též osud autora, který se nakonec dočkal návratu do své svaté domoviny, ale bylo mu dopřáno jen pár dní. Těžce nemocen, zemřel v Tel Avivu, krátce po vylodění.


Některé autorovy moudrosti jsou skvěle využitelné, jako argumenty pro přesvědčení nevěřících a hledajících ... jako odpovědi na jejich nejobvyklejší pochybovačné otázky.


Velmi vyvážená a sdělná kniha , u které ani není poznat, že je autorem katolík. Je to ale svým rozsahem spíše stručnější úvod do NZ.


Je až neuvěřitelné, kde všude je nějaká stopa spojená s panováním Karla IV., když ne přímo jako stavebníka, tak alespoň zadavatele či donátora. Skoro se nechce věřit, že se to všechno dalo stihnout za jeden lidský život....


V naší rodině jsme to udělali naopak. Naše dcera Anežka četla nám, my poslouchali a já občas samolibě usměrnil autorčin romantický balast do skutečných historických reálií, které se do knihy zřejmě nehodily. :-) ... ale jinak proč ne, pro děti zcela dostačující.


Kniha vskutku v mnohém nabourává ustálené pohledy na dané téma a možná i ničí mýtus o královské hrázi proti rožmberské rozpínavosti v jižních Čechách. Archeologická suchopárnost je především u příspěvku o hradu Zvíkov opravdu smrtící.


Další titul z edice LN o českých panovnických dynastiích, který je velkoryse pojat. Plejáda skvělých autorů jednotlivých příspěvků, bohatá obrazová příloha, kvalitně zpracované téma vedlejší moravské větve Lucemburků. Chybělo mi jen více příspěvků od německy píšících historiků.


Bylo tam pár zajímavých myšlenek i výchovných postupů.
Některé už aplikovat nestihnu, na něco jsem si naopak poopravil názor.
Co se třeba sexu týče, tak mi autorův pohled přijde už poněkud zastaralý a naivní,
ale možná je to tím, že kniha byla napsána ještě v předdigitální éře.


Mlčení není jen uzavření se před okolním světem, ale je to především uschopnění se k hovoru s Bohem. Teprve když se oprostíme od všech slov a myšlenek, tak se otevřou naše srdce a náš Pán do nich vloží to nejdůležitější.


Mnoho lidí překvapí, že naše srdce má nejen funkci definovanou z medicínského hlediska jako čerpadlo k zajištění oběhu krve v těle, ale že má i duchovní rozměr.
A právě to naše duchovní srdce bychom měli stavět v našich životech na první místo, otvírat ho jak směrem nahoru, tak k lidem kolem sebe a všemožně o něj pečovat, abychom neutrpěli nevratný duchovní infarkt.


Winter popsal historické reálie velice věrně a mnozí současní spisovatelé jako třeba Bauer by se od něj mohli učit.
Zajímalo by mne ovšem zdali byl sám autor katolíkem či protestantem, protože nelze si nevšimnout jeho náklonnosti ke všemu evangelickému na úkor katolíků a především jezuitů. U těch by se to dalo přičíst uměle vytvořené, pomýlené obrozenecko - havlíčkovské averzi, do jejíž doby lze zařadit i Wintera...


Především tehdejší misijní cesty do Číny dosti nápadně připomínají ty dnešní. Odpor nejvyšších představitelů Číny proti křesťanství, od císaře až po komunistický aparát, je konstantní.


Některé příběhy byly slabší a pro člověka 21. století možná i ne zcela srozumitelné reálie století devatenáctého, ale některé byly co se týče humoru
(typicky anglického), přímo skvostné. Např. koupě nemovitosti starou dámou, mne naprosto odrovnala.


Někteří andělé my byli svým poselstvím bližší a někteří vzdálenější, ale to už vychází z unikátnosti povahy každého jednotlivého člověka.Každopádně po přečtení, vám tato kniha o vás samotných a o vašem nitru prozradí mnohem více, než jste dosud věděli.


Vím, že je to jen encyklopedie, ale čekal jsem trochu více informací především o našich předních oppidech, jako jsou Závist, Stradonice či Třísov. Bylo toho opravdu pomálu, což se nedá říct o spoustě chyb ve jménech lokalit. Také je třeba vzít v potaz zastaralost publikace, je to už přeci jenom 20 let. Chtělo by to něco novějšího.


Když vidím jak málo toho víme o většině slovanských hradišť v této encyklopedii obsažených, tak se bojím, že archeologové nebudou mít jasno ani za dalších sto let...


Autor v sobě nezapře filozofa a v tomto směru je kniha v pohledu na dějinný vývoj 1 pol. 13 st. velmi učesaná a až poeticky idylická. Naproti tomu je znát, že na poli třeba hradní architektury není Vaníček zrovna jako doma...
