Bettybook komentáře u knih
Cukijama, postava, která se objevila v minulém volumku, mi přijde hrozně zajímavá a strašně moc doufám, že v tomhle díle to s ním nekončí.
Co mě ještě hodně zaujalo je Nišiova minulost a dost mě to přinutilo toho kluka přehodnotit.
Ken Kaneki je za mě láska, akorát už hodně dlouho vyhlížím nějaký pěkný juicy fight s jeho drápem. A nebo policistů s nějakou vybombenou quinqe.
A bohužel mi to nevyhradil ani fight Tóky, Cukujamiho a Nišiho (i když ten byl taky cool!!).
(SPOILER) Tato série si stabilně drží kvalitu. Každý díl mě uchvacuje, každý díl mi předává něco nového a nečekaného. Teď, kdy se už pomalu dostávám do finishe, je to celé velice zajímavé, hlavně co se Normana týče. Ten kluk je hlava a ví, co a jak, aby ochránil své nejbližší. Ovšem mě rozčiluje, jak do jeho mistrovského plánu šije Emma. Opravdu, Emmo, nech toho kluka pracovat, god damn it. A Ray se Emmě opět podřizuje, jako vždycky, přitom by měl sám nejlépe vědět, že vyhubit démony je jejich jediná šance. Člověk, když je najednou na konci potravního řetězce, by měl za mě uvažovat jasně. Ale prostě Emma je Emma a uvidíme, jestli kvůli ní Norman překope celý plán.
No, tak toto byl velice výživný díl... Kdo má rád pořádnou dávku akce, není možné, aby si tento díl neužil. Já osobně jsem si přestřelku užila, ale nemůžu skousnout úmrtí mých oblíbených postav. Nu což, toto k tomu bohužel patří. Ke konci se můžeme seznámit se dvěma novými postavami, ale já už netrpělivě vyhlížím znovu shledání Normana a ostatních. Je velká škoda, že se za ním v tomto díle nepodíváme.
Jeden ze slabších dílů, ale líbí se mi, že už konečně docházíme k nějakému progresu.
Příběh mi zatím přijde docela basic, ale uvidíme podle dalších dílů.
Suwa, protagonista, který měl osud Kakerua (troufám si říct) ve svých rukou. Tak či onak, měl každopádně tu moc pořádně zamíchat kartami.
Poslední díl dojemné manga série je právě z jeho pohledu. Upřímně musím říct, že pokud by celá série byla z jeho pohledu, tak by to pro mě bylo mnohem zajímavější.
Nejlepší díl to asi nebyl, ale jak říkám, zajímavý byl více než dost.
Za to, že jsem se ještě naposledy mohla vrátit do Orange universu dávám 4/5.
Od základních informací po různé statistiky a příběhy LGBTQ lidí. Knihu doporučuji si dávkovat, protože já jsem udělala tu chybu, že jsem si přečetla půlku a do další půlky jsem se musela nutit o měsíc později. Palec nahoru pro Yoli, že se rozhodli tuto knihu vydat.
Jak už to tak u sbírek povídek bývá, některé povídky byly famózní, jiné průměrné a další by se zase daly označit jako něco, co nemělo spatřit lidské oko.
Každopádně těch průměrných povídek bylo o něco více a o dvou konkrétních se radši ani bavit nebudu. Ale i přesto se našly dvě, které pro mě byly pětihvězdičkové: Milostný labyrint od Jona Skovrona a Mapa perfektních maličkostí od Leva Grossmana.
Obě povídky mají společné to, že mají mužského autora. A něco na tom bude. Ráda jsem si po dlouhé době přečetla romantiku, kterou napsal muž. Jinak obě povídky byly trochu jiné.
Milostný labyrint je pro mě hodně povedená a vtipná povídka s jednoduchou, avšak poutavou příběhovou linkou.
Mapa perfektních maličkostí je zase něco na popřemýšlení nad životem.
Kdybych knihu měla zhodnotit celkově, dala bych jí asi 3,5/5. Každý si tam najde něco svého, něco co mu bude vyhovovat a hlavně bavit a přeci jenom to ve výsledku byla dobrá odpočinková kniha na prázdniny.
(SPOILER) Jakmile jsem narazila na tuhle knihu, musela jsem si přečíst anotaci a následně celou knihu. A sakra, tohle byl mazec.
Už z anotace mi bylo jasné, že autor bude rozebírat téma sebevraždy a pomsty pěkně do hloubky, a ne jen klouzat po povrchu. A to se mu povedlo na výbornou. Líbily se mi jeho myšlenky a to, jak to všechno krásně do sebe zapadalo s Leonardovým charakterem. Moc se mi líbil prvek dopisů z budoucnosti, které si měl psát pro sebe sám Leonard, jako nějakou osobní terapii. Jako poslední kapitolu si můžeme přečíst dopis od jeho dcery a rozjímat nad tím, jak to asi bude s Leonardem dál...
Jak jsem byla na začátku série mile překvapená, závěrečný díl byl za mě velkým zklamáním. Z hodnocení mi vychází v průměru 4/5, ale stejně mám z toho hrozně špatný pocit. Možná jsem moc velká citlivka, ale zde brutalita překračovala meze, change my mind.
Fakt, že je kniha vyprávěna pozpátku, je ten důvod, na co jsme všichni tady slyšeli. Určitě je to neobvyklé, nebo aspoň u mě to byla první kniha s takovýmto stylem vyprávění. Díky tomu jsem měla zpočátku problém se zorientovat v časových liniích, respektive ve vzpomínkách v časových rovinách. Ale to se naštěstí v polovině zlomilo a začalo do sebe všechno krásně zapadat.
Líbilo se mi, jak se autorka vyžívala v detailech, např. Forrest nosil na ruce náramek, který byl vzápětí zmíněn ve scéně, jak k němu přišel. Takže za to palec nahoru.
Za co palec dolů je konec, který se mi vůbec nelíbil. Ono by to zas tak tolik nevadilo, kdyby autorka nastřelila perfektní začátek, takže jsem čekala na dokonalý konec. A bohužel jsem nedostala ani jedno z toho. Škoda. Kromě toho zápletka jasná jak okno bez záclony. Což mi zas tak nevadilo, protože se tam stalo pár věcí, které jsem nečekala. Ale přesto všechno budu na knížku vzpomínat v dobrém, protože já divnoknihy miluju a tohle je prostě definice všech divnoknížek. Za mě slabé 4 hvězdičky.
"Největším úspěchem ďábla je to, když vás přesvědčí, že ho vidíte. Ale teprve když ho opravdu vidíte, máte z něj skutečný strach. A pak už je příliš pozdě.... Neboť v hlubinách možná jsou ďáblové, ale horší jsou ti, které si vytváříme sami."
Tohle mi v hlavě bude znít ještě hodně dlouho.
Každým dílem lepší a lepší. Ačkoliv nemám ke skautingu žádný vztah, tak se mi série těchto grafických románů moc líbí.
Jedna z největších předností jsou za mě nádherné kresby. Možná nejhezčí, na které jsem snad kdy narazila. Příběh je fajn, člověk se více zamyslí nad problémy dospělých. Ovšem nebyl tak strhující jako u Sochaře.
Asi se budu lišit od stáda, ale to jsem jediná, která by tuto knihu nedoporučila mladším holkám? Je mi patnáct, a i tohle bylo na mě moc (myšlenka, že bych to četla ve třinácti), a to jsem obrněná z Dvorů od Maasový a od Elle Kennedy XD
Nejsem naivní abych si myslela, že dnešní děti (a ano započítávám se do toho i já) nevěděli nic o sexu. Ale kdybych měla tohle řešit ve třinácti? Dostala bych od mámy a druhou od futer, a jsem ráda, že se mě to netýká ani teď :D Na poučení dětí o sexu existují mnohem lepší knihy, change my mind.
Jinak kromě toho musím pochválit autorčin humor. Zasmála jsem se i nahlas. Za mě rozhodně 15+.
Moje první kniha od Kasie. Oddechovka, dobrá přesně pro tuhle dobu. Chtělo by to ale lepší konec. Přes to u mě nejede vlak.
Tenhle díl se mi zdál oproti předchozím dvěma nejlepší. Tyler už nebyl takový idiot a Eden mi v rámci možností taky přišla lepší. A líbí se mi, jak se autorka vyžívá v popisu prostředí. Za mě od minulých dílu pokrok.
Příjemné počtení na 20 minutek s velmi výstižnými situacemi :)
Tak tahle kniha byla dokonalá. Sakra, už aby tady byl další díl! :D
Delší úvod mně vůbec nevadil, naopak jsem za něj ráda, jelikož mě uvedl do toho systému, jak to tam vše funguje. Díky němu jsem pak měla ten pravý požitek z knihy, a lidi, přísahám Vám, že budete mít i Vy, když překousnete delší úvod. Pochopíte, jak se to tam vlastně všechno má a pak narazíte na takovou tu pochutinu, na kterou všichni čekáte. A poslední, co bych chtěla říct... Bylo to čtivé, jak... :D
Autor psal knihu neobvyklým stylem a to, že to bylo napsané z pohledu "my". A to se mi líbilo. Ale se zpracováním mám problém jiný.
Nejdříve mi vadilo, že to nebylo napsané v kapitolách. Někomu, kdo je perfekcionista, by to mohlo vadit. Ale později už jsem to tak nějak nevnímala a soustředila jsem se na děj. Moje poprvé s LGBT tématikou odstartovala kniha Muffin a čaj, která mě neskutečně bavila. Hlavní postavy a jejich linky:
Cooper:
I když někteří píší, že by tam linka o Cooperovi vůbec nemusela být, já měla opačný pocit. Dobře, jeho linka nebyla dvakrát zábavná ani pozitivní, ale pořád měla něco do sebe.
Harry a Craig:
Jelikož je tahle kniha postavena na jejich lince, bylo by asi blbé, kdyby to bylo špatné a nikomu se to nelíbilo. Mně se tahle linka neskutečně líbila. Fandila jsem jim. (jak v tom, aby překonali ten rekord, ale hlavně, aby se k sobě vrátili :(). Prostě zamilovanost :3 Miláčci moji.
Avery a Ryan:
Nevím co jiného napsat, že se mi to líbilo. Prostě modrovlasý a růžovovlasý kluk. :3
Tariq:
Jelikož tam toho nebylo z Tariqovy linky moc, tak bohužel nemohu posoudit :/ Ale jinak mi Tariq přijde jako sympatický kluk.
Neil a Peter:
ÁÁÁCH... Shipuju Neila s Peterem :3