BobanHo
komentáře u knih

Příběh měl pomalý rozjezd, od poloviny už je to lepší a závěrečné rozuzlení mě skutečně překvapilo. Čekal jsem více pasáží z 50. let, ale nakonec ta současná linie příběhu vůbec neubírala na atraktivitě.
Je dobře, že se násilné kolektivizaci Jiří Hájíček věnuje - toto téma na literární reflexi z druhého (rozumějme ne budovatelského) břehu teprve čeká.


Jako se rozpadá jedna narozeninová oslava, rozpadla se i celá rodina. Všichni se snaží, ale marně...
Čtivá, místy humorná, místy smutná, ale pro mě bohužel jednorázová kniha.


První odstavec této útlé knihy je jedním z nejhezčích textů, jaké jsem kdy četl.

Skvělá publikace, věnující se nejenom holocaustu židovskému, ale především romskému. Zároveň upozorňuje, že s koncem války problémy soužití Židů, Romů, Němců a Poláků, nebo chceme-li židů a křesťanů, zdaleka neskončily. Autorka nás od války vede až do dnešních dnů a ukazuje, že KT Auschwitz-Birkenau žilo a žije svým životem nadále.
Tématicky tento text přesahuje český název knihy, který byl bohužel nevkusně upraven pro potřeby lepšího prodeje. O Mengeleho v této knize totiž v podstatě nejde. Původní polský název je Barwy wodne, což je pro českou kotlinu asi příliš obecné a málo šokující. My si ty Hitlery a Mengely prostě musíme dodat sami...
