Brutální_Nikita komentáře u knih
Ach jo, snad nejsem jediná, komu to připadalo strašně plytké, resp. čekala jsem víc? (Nechápu to všeobecné nadšení. A ano, věřím, že se člověk může tímto způsobem zamilovat, v tématu pro mne problém není, pouze v jeho zpracování.)
Jak už psala spousta lidí přede mnou, poslouchala jsem jako audioknihu (ČRo), kdybych to měla číst, nedala bych to (neustálé “o 3 minuty později”).
Emmi je pro mne otravná nudící se manipulátorka chovající se v duchu otřepaného “Ženská neví, co chce, a nedá pokoj, dokud to nedostane.” Leo ušel, byl vtipný.
Zas úplný propadák to nebyl, dala bych 2,5 hvězdičky, kdyby to šlo, asi i dík zpracování Českého rozhlasu.
Tak za mne ze 4 zatím vydaných knih série tato jednoznačně nejlepší, resp. jediná, se kterou jsem byla spokojená. Četla jsem jako e-knihu, která měla téměř 800 stran, a prvních několik set stran se pouze řeší vztahy, vyšetřování začne až pak, ale vůbec to není na škodu, naopak. Jako v jediné knize série tu chybí stálé otravné opakování toho, co už bylo jednou řečeno (nebo je aspoň minimalizováno).
Rozuzlení - kdo, s kým a proč nebylo nijak překvapivé, ale konečné vysvětlení promyšlených detailů jednotlivých kroků zločinců, jejich zajištění alibi atd. bylo na mne řekněme už moc za vlasy přitažené.
Tak za mne naopak 3. díl série nejlepší, nejvíce detektivní, méně popisů krajiny (tím se ovšem trochu vytratila teskná a temná atmosféra), příběh také nejobyčejnější, avšak obsahující dost zvratů, dobře vymyšlených.
Vzpomíná tentokrát opět Fin, na jinou etapu života než v 1. dílu.
Co bylo pro mě už přes čáru: a) kde se vzal, tu se vzal, nový nejlepší kamarád (o kterém v předchozích dvou dílech nepadlo jediné slovo); b) chudák Donald; c) Epilog.
Tak za mne 2. díl lepší než “Skála” (taky kratší, svižnější). Fin (po 9 měsících od ukončení 1. dílu) dal vale policii, rozvedl se a vrátil se na ostrov, kde má v úmyslu opravit domek po rodičích.
Tím, jehož minulost se postupně odkrývá (ať už ve vzpomínkách, nebo Finovým pátráním), je tentokrát Marsailin otec trpící Alzheimerovou chorobou.
Fin si u mě hodně napravil reputaci. Jen ten konec byl moc happy.
Ještě musím pochválit obálky celé série.
Čekala jsem detektivku; o vyšetřování zločinu, policejní práci tu však skoro vůbec nejde. Vražda na ostrově je jen záminkou k návratu hlavního hrdiny - policisty po dlouhé době do míst, kde prožil prvních 18 let svého života. Návrat v něm vyvolává vzpomínky, z nichž některé jsou tragické. A právě líčení dětství a dospívání na specifickém místě ve specifické komunitě jsou těžištěm knihy. Tyto kapitoly jsou prostřídány přítomností, kdy se hrdina snaží mluvit s někdejšími přáteli a známými, kteří na rozdíl od něj na ostrově zůstali a z nichž mnozí ho nevítají s radostí.
Jak se ovšem odkrývaly další a další vzpomínky, hrdina postupně ztrácel mé sympatie, protože v několika situacích se zachoval jako zbabělý hajzlík.
Nakonec se ukáže, jak moc je minulost provázána se současností, a že policista vlastně stojí v úplném centru případu. Konec dost dobrý, motiv zločinu pro mě překvapivý, i když po tak dlouhé době ne úplně uvěřitelný.
Za mne moc mnohomluvné, květnaté, zdlouhavé, moc popisné, zkrátit na polovinu a bude to skoro OK.
Nesympatický hlavní hrdina (psáno v ich-formě), i když samozřejmě jeho problémy byly z velké části způsobené traumatem z dětství.
Často jsem bojovala s nutkáním knihu odložit (nebo se aspoň jen podívat na konec, jak vše dopadne), překonala jsem se a dočetla (a u toho zajímavějšího případu z minulosti se stejně řešení nedozvěděla).
Na autorku jsem četla jen chválu, pro mě bylo kladem, že dějištěm je Irsko, původně jsem plánovala přečíst celou sérii ve správném pořadí, ale po této zkušenosti si asi další díly odpustím.
Chtěla jsem dát dvě hvězdičky, nějak se mi to tu nezobrazuje.
SPOILER: Nejvíc mě iritovalo líčení vztahu mezi dvěma hlavními vyšetřovateli (tak extrémně důvěrné přátelství mezi stejně starým mužem a ženou bez postranních úmyslů - pro mě dosti nevěrohodné), nakonec to mezi nimi asi ani jinak dopadnout nemohlo. Vypravěč detailně popisuje každý jednotlivý pohled, který na něj Cassie kdy vrhla... většina lidí by si toho nevšimla, natož aby si to pamatovala.
U rozuzlení současného případu dávám plus za jeden pro mě zajímavý zvrat (týkající se věku). Pěkné vylíčení osobnosti psychopatů. Ovšem to, jak Ryan naletěl - pro mě od začátku nepochopitelné, ale asi jsou takoví chlapi...
Knížku jsem koupila na základě zdejších chválících komentářů; ze začátku jsem však očekávala něco trochu ... plastičtějšího. Původně jsem si říkala, že po dočtení se ke knize nevrátím, ale na konci jsem si uvědomila, že se nemůžu dočkat pokračování. A to kvůli hlavní postavě - Hynka Tase z Boru je nemožné si nezamilovat.
Popis doby byl pro mne značně věrohodný, myslím, že autor vystihl jednoduché myšlení tehdejších lidí a nepodsouvá jim nějaké motivace současnosti. Líčení historie bez příkras a bez kudrlinek se liší od ostatních historických románů, které jsem četla, dokonce ve mně vzbudilo zájem si o tehdejší době a osobnostech v knize zmíněných něco nastudovat (což se mi jinak nestává). Také jsem si uvědomila, jak krutá to byla doba a že bych v ní žít nechtěla. Za klad také považuji, že autor nerozvíjí nějaké romantické eskapády zakončené happy-endem, jak bývá obvyklé.
Začátek byl celkem nadějný, ale potom ... Střední pasáž mi připadala jako dílo grafomana. Díla A. Christie jinak miluju, ale tohle mi nesedlo.