bublina84 komentáře u knih
Tuto knihu jsem četla jako školačka o prázdninách spolu s babičkou. Bohumilem Říhou krásně převyprávěný příběh o malé Heidi má výsadní místo v knihovně děvčat mladšího školního věku. Podařilo se mi sehnat i starší český překlad Fringilly ale ještě jsem neměla čas jej přečíst.
Četla jsem jako dospělá v době nachlazení, kdy jsem hledala jednodušší četbu. Přečetla jsem ji za jeden den. Kniha byla svižná, děj zajímavý a napínavý. Nevím jestli autorka ještě něco napíše, protože tohle bude těžko překonávat.
(SPOILER) Kniha na mé oblíbené téma - dva kluci jeden žijící v roce 2014 a druhý v roce 1914 si pomocí magických poštovních schránek začnou vyměňovat dopisy. Jedná se o jednoduší četbu určenou mládeži, tak by si čtenář neměl lámat hlavu nad tím, že k odhalení časového rozdílu dochází tak pozdě, také záchrana skoro všech oblíbených postav byla až moc naivní. Zajímavě zde byla popsaná první světová válka a její dopad na venkovské civilní obyvatelstvo. Škoda, že zde nebylo vysvětleno jestli byli oba chlapci v příbuzenském vztahu, jestli byl Hadrien příbuzný Adriena.
Kniha se četla lehce, po nutných a nudnějších úvodních kapitolách dostává spád a pak už se čte se zájmem až do konce.
Dobrá kniha pro začínající čtenáře. Příběhy krátké a zakončené vtipnou pointou. Oba žabáci jsou rozumově na úrovni malých dětí, proto se v nich děti najdou. Jedná se o překlad z angličtiny, tak se kniha může chvílemi zdát strohá a taková "bez emocí" ale rozhodně je výchovná. Četla jsem ji jako dospělá, v dětství jsem ji neměla. V mé knihovně má své místo ale srdcovka to není.
Chvíli mi trvalo než jsem se začetla ale pak se děj rozběhl. Krásný románek o tajné lásce studentky a profesora, připomínající Neubauerovu Sextánku, romantický i humorný zároveň. Lepší zástupce žánru dívčí román.
(SPOILER) Dětsky naivní ale milé čtení, které čtenáře seznamuje s tématem nacistických čistek ve Francii během druhé světové války. Kniha pojednává o problémech Židů, Romů a psychicky nemocných osob. Hlavními postavami knihy jsou bratři Saša a Jacob, které jejich rodiče, kvůli židovskému původu, ukryjí v psychiatrické léčebně ve které pracuje jejich strýc. V léčebně potkávají dva Napoleony, Nefertiti, tygra, čajovou konvici atd. A také dvě romské děti - dvojčata. Kniha končí útěkem všech ohrožených do svobodné zóny.
Kniha ve které dědeček vypráví vnoučatům při černé hodince příhody z dětství své maminky Barunky a dává v protiklad tehdejší chudý život a nynější bohatství socialismu. Seznámíte se zde s vysvětlením pojmů vykořisťovatel, kapitalista, že na vánoce nenosí dárky Ježíšek protože, žádný není, ale děda Mráz, že dodržování náboženských tradic vycházelo jen z neznalosti tehdejších prostých lidí a dědění starých zvyklostí, které jsou v knize zastoupeny maloveskými babičkami. Děti v tom viděly záminku pro hry a zábavu. Hlavní postava Barunka, je popisována jako hodná nezávistivá holčička, která by se o všechno zdarma rozdělila (komunistka) protikladem je její bratr Pepík, vychytralý lhář, zloděj, ubližující Barunce, který si za všechno nechá platit (kapitalista). Zajímavý je na této knize popis života dětí z doby Barunčina dětství, hraní na pastvě, topení smrti, Velikonoce, Vánoce, sběr malin, hraní s polínky představujícími panenky, draní peří... Kniha končí tím, že se ze šestileté Barunky stává švadlenka aby pomáhala mamince vydělávat.
Tato kniha se četla hezky, je vtipná a mladistvá i když byla napsaná před mnoha lety. Srdcovka :)
Tak toto rozhodně nebyla kniha pro mě. Popis děje byl zajímavý, tak jsem ji koupila ale dějově z toho šlo vykřesat víc. Pro mě zbytečná kniha :( Posílám dál viz. bazar, škoda ji, zatím, házet do popelnice.
(SPOILER) Pohodová knížka. Při čtení jsem se i několikrát zasmála :) Nejdřív jsem fandila vztahu Mei s Travisem, pak jsem se "zaláskovala" do vztahu Mei a Liam :) Když jsem se nad příběhem zamyslela, tak se takové situace v životě určitě dějí. Jen mě udivuje, kolik toho ta holka sní, hlavně čokolády, a pak ty snídaňovečeře. To musí mít asi hodně rychlé spalování a dobré zuby, protože jinak by už vážila metrák a byla bezzubá :D
Je to taková útlá knížečka na předčítání dětem, které ještě neumí číst. Příběh je velmi jednoduchý. Slípka Pipka vysedí spolu s kuřaty i vejce od divoké kachny. Malý kačírek Kváček je nezbeda, který poznává život na dvorku. Na knize zaujmou povedené ilustrace, které přitáhnou dětskou pozornost a dítě podle obrázků vypráví, co si z poslechu zapamatovalo.
Knížku Deník Dory Grayové jsem přečetla jedním dechem, proto jsem se velmi těšila na volné pokračování. Knížka se četla dobře ale, jak už to u pokračování bývá, jednička je jednička.
(SPOILER) Knihu jsem koupila za 10Kč jako vyřazenou z knihovny. Protože má málo stran, tak jsem ji "přelouskala" rychle. Ve své doběse takové knihy vydávaly jak na běžícím páse. Tato kniha se primárně hodí pro 14 - 15 leté holky nebo holky z učňáku. Nejvíc mě zarazil technický "kiks", když rodiče Pepíčka alias Patrika listují v Esteřině občance. Protože koncem devadesátých let už nebyly občanky komunistické knížky ale plastové kartičky. A v patnácti nebo sednácti se titulovat něčí snoubenkou opravdu zavání osmdesátkami, kdy se holky v sedmnácti musely vdávat. Dora je opravdu nereálná postava, je ošklivá a přitom ji "povalí" nejhezčí kluk a ten pohádkový konec, kdy ji zase "povalí" budoucí právník a hned jí vyznává životní lásku, je opravdu mimo, ale počkat vždyť je z docela bohaté rodiny a dcera lékařky. Zlatá Ester, ta dopadla špatně ale realisticky.
Nó jó pohádky, kdo by je neznal a stokrát neslyšel. To jsem si ze začátku říkala. Pak jsem se začetla a tak mě to "chytlo", že jsem je všechny přečetla na jedno posezení. Pohádky jsou mile převyprávěny, takže v téhle podobě jsem je neznala, navíc doplněny moderni-zovanými ilustracemi více odpovídajícími době vydání knihy než stáří samotné pohádky např. Červená Karkule. V pohádkách jsou užity dnes již neužívané výrazy které na dnešního čtenáře mohou působit mírně komicky např. šněrovadlo = šněrovačka.
Hóóóódně stará kniha pro malé holčičky o panence Jarmilce, vypravěčce této knihy, a její malé velitelce Vlastičce Horské. Panenky se dřív holčičkám dávaly aby se naučili o ně pečovat jako o malé děti. Maminky velmi dbaly, aby je měly holčičky v dokonalém pořádku. Nesměly být někde pohozeny, holčičky na ně musely zhotovovat oblečení, vozit je v kočárku na procházky, starat se o ně když byly nemocné, prát jim oblečky, vařit jim...
Na konci knihy je i naznačení, že se plánoval i další díl, kde Jarmilka změní svou majitelku - velitelku, který už velmi pravděpodobně napsán nebyl.
Pan spisovatel Mamin-Sibirjak umí psát povídky - bajky. I když tyto povídky - bajky nekončí vždy šťastně, tak jsou "lidsky" krásné. K jeho povídkovým knihám se budu vždy ráda vracet :)
Kniha se mi líbila. Ze začátku byla odlehčená a humorná. Později se přidaly i hodně smutné epizody a nakonec i kriminální zápletka, při které jde o život.
Kniha určená pro děti předškolního věku o hadrové panence Ančce, kterou najde malá Marcella na půdě u své babičky a odnese ji domů do svého dětského pokoje, kde se stává vůdkyní skupiny hraček pro svou laskavost (časem dostane cukrové srdíčko s nápisem Miluji Tě) a moudrost (hlavně když jí v hlavě vymění starou vatu za čistou novou). Kdykoliv jsou panenky samy, ožívají a prožívají různá dobrodružství. V knize vystupují i mluvící zvířata.
Příběhy jsou lehce výchovné o lásce, kamarádství a odpouštění.
Knihu jsem sehnala v antikvariátu, má hezké obrázky, proto jsem jí dala přednost před novým vydáním:) a přečetla jsem ji za jeden den. Původně byla kniha prodávaná i s hadrovou panenkou, která je už asi navždy ztracená.
Kniha obsahuje krátké povídky, které se točí kolem tématu vyslyšené nabídky k sňatku. Povídky se četly lehce a nešetřily humorem. Dobrá kniha.
Tak tuto knihu jsem odložila po pár přečtených stranách. Některé knihy Mahlerové se mi líbily moc, některé vůbec. Tato patří do druhé kategorie.