Charion
komentáře u knih
Vzpomínka na Zemi
Liou Cch'-sin
Tohle je pecka. Na počátku po poměrně ukončeném druhém dílu jsem byl zmatený, o čem že to autor ještě chce psát, zvláště, že se děj vrací na počátek všech události a jen pomalu se jimi prokousává z jiných perspektiv, ale pak to do sebe zapadne a skvělé se to rozjede.
Temný les
Liou Cch'-sin
Je to skvělé vyvrcholení první knihy, a pro mně je strašně zajímavé, že to dobře funguje jako konec série. Třetí kniha je výborná, možná dokonce ještě lepší, ale pokud o ní nevíte a skončíte dvojkou, nebudete mít pocit, že něco chybí. Líbí se mi zakotvení do fyziky, i geniální způsob řešení, stejně jako neustále pohledy do temných zákoutí lidské duše :)
Pustina zvaná mír
Arkady Martine (p)
To je takové těžké.
+ Skvělé vymodelovaný a strašně zajímavý svět. Je vidět, že autorka čerpala inspiraci ve fungování Byzantské a pravděpodobně Aztécké (nebo podobné) říše. Zvláště bych zmínil roli a využití poezie.
+ Skvělá filosofická debata týkající se střetu kultur, kolonizace a konceptu první osoby, která se táhne oběma díly. Tohle mě bavilo.
+ Několik neotřelých nápadů, které jsem zatím moc jinde neviděl.
- infantilní vztahové rozhovory a pubertální chování hlavních postav. Chápu, že ten věk je asi cílovka, ale dělá to z výjimečné knížky prostě jen fajn knížku.
- nic nemám proti vztahům stejnopohlavních párů, proč ne.. ale proč v téhle knížce v zásadě každý vztah je stejnopohlavní a snad všichni, u kterých známe jejích preferenci jsou gay, to fakt nevím. Působí to.. nedůvěryhodně a ničí to imerzi.
- občas banální řešení problémů, které připomíná detektivní romány pro 12. leté děti. Prostě dostáváte cringe, protože víte, že tohle rozhodně, ale rozhodně nemůže fungovat. Občas jsem měl pocit, že autorka skvělé nastolí situaci, rozvine myšlenky, popíše svět, a pak neví, co s tím má udělat, tak tam hodí nějakou blbost. Škoda.
Vzpomínka zvaná říše
Arkady Martine (p)
To je takové těžké.
+ Skvělé vymodelovaný a strašně zajímavý svět. Je vidět, že autorka čerpala inspiraci ve fungování Byzantské a pravděpodobně Aztécké (nebo podobné) říše. Zvláště bych zmínil roli a využití poezie.
+ Skvělá filosofická debata týkající se střetu kultur, kolonizace a konceptu první osoby, která se táhne oběma díly. Tohle mě bavilo.
+ Několik neotřelých nápadů, které jsem zatím moc jinde neviděl.
- infantilní vztahové rozhovory a pubertální chování hlavních postav. Chápu, že ten věk je asi cílovka, ale dělá to z výjimečné knížky prostě jen fajn knížku.
- nic nemám proti vztahům stejnopohlavních párů, proč ne.. ale proč v téhle knížce v zásadě každý vztah je stejnopohlavní a snad všichni, u kterých známe jejích preferenci jsou gay, to fakt nevím. Působí to.. nedůvěryhodně a ničí to imerzi.
- občas banální řešení problémů, které připomíná detektivní romány pro 12. leté děti. Prostě dostáváte cringe, protože víte, že tohle rozhodně, ale rozhodně nemůže fungovat. Občas jsem měl pocit, že autorka skvělé nastolí situaci, rozvine myšlenky, popíše svět, a pak neví, co s tím má udělat, tak tam hodí nějakou blbost. Škoda.
