chlo0opek komentáře u knih
Nějak jsem se do téhle knihy nemohl tak správně "ponořit". Předchozí kniha, co jsem od této autorky četl (Dívka ve vlaku), se mi líbila mnohem víc, přestože i tato byla psaná stejným stylem. Ale narozdíl od Dívky zde bylo mnohem víc postav a já se stále nemohl přemluvit k tomu, abych si v nich udělal pořádek, protože mně kniha ze začátku nějak nepřirostla k srdci (a vlastně ani postavy a jejich osudy v ní). Taky mi zde nesedělo až přílišné a zdlouhavé vnoření do myšlení postav, které mne už pak nudilo (takový ženský styl psaní, řekl bych). Až asi tak od poslední čtvrtiny začla být kniha teprve zajímavá, jak bych si představoval a rozjela se v lepším tempu. Ve výsledku spíš jen takový průměr...
Občas zajímavé slohové obraty, ale jinak se jedná o průměrnou detektivku, která toho už názvem hodně prozrazuje. Teda vlastně skoro všechno. Nebýt toho hloupého názvu, mohlo být hodnocení lepší o ten moment překvapení, i když spíše ani tak ne, protože mě už ani během vyšetřování vlastně ani příliš nezajímalo, o které z dam se to zrovna mluví, spíš jsem si už přál, ať už to nějak skončí. Ještěže byla ta kniha tak krátká. Slabší 3*.
Tuto knihu jsem četl v novějším podání, z roku 2001, která mimochodem měla tvrdý obal, ideální tloušťku, byla potažená igelitem, pěkný celkový design a moc dobře padla do ruky. To jen tak na okraj, jaký jsem měl pocit z knihy jako takové, ale od toho se jistě trochu odvíjí i hodnocení;). Kniha má zajímavou minulost a musím říct, že se mi četla velmi dobře. Připomíná styl Verna , jsou místa, kde mi přišel příběh Běhounka dokonce lepší, čtivější, "uvěřitelnější". Knihu jsem začal číst, pak jsem ji na dovolenou nevzal, a začal zase číst až po návratu z dovolené. A ponořil jsem se do příběhu tak, že jsem ji za několik dní měl přečtenou celou. Jen teda nevím, jestli by čtenáři vě věku 10 let (což je doporučený minimální věk čtenářů) pochopili některé vědecké pasáže. Pro starší čtenáře si však myslím, že jsou to zrovna pasáže, které se sem vyloženě hodí a správně okořeňují celou knihu.
Ve výsledku dávám 4* (lepší 4*), přičemž hodnocení trochu snížila závěrečná pasáž ve smolincových skalách, kde to už nebylo tak svižné a záživné.
Nějak jsem se při čtení této knihy stále nemohl zbavit dojmu, že tato kniha je čistě jen jako taková nastavovaná kaše, zkrátka že vznikla pouze jako prostředek k vytřískání dalších dolarů z tématu, který se stal mezi čtenáři tak oblíbený. Vždyť celá tahle kniha byla skoro stejná, jako ta původní, jen ten začátek se neodehrával v silech, jinak jsem si připadal, že se jedná stále o ten první díl. Abych jenom nehanil, pěkně se četla třeba ta část se Sólem a kočkou (a to nemám tuto zvířenu vůbec v oblibě), jinak však tentokrát musím napsat, že tohle už bylo jen průměrné dílo.
Dost mi tato kniha připomínala Lodivoda dunajského od Verneho, svým v podstatě jednoduchým dějem, který nebyl příliš zamotán nějakou větší nepříjemností, která by udělala hlavním představitelům nějaké vyloženě těžko řešitelné stiuace. Snad jen závěr s polapením posledního zločince se slušně rozjel, za ten dávám tu 0,5* navíc. Jinak však celkově 3,5*, přece jen na můj věk už toto zrovna není...
Z mé pozice tatínka je již hodnocení ovlivněno tím, že nejsem malý, jinak by to asi bylo víc:).
Ačkoliv se jedná o knihu od slavné Agathy, po přečtení musím uznat, že ani tohle nijak nezměnilo fakt, že kniha samotná příliš čtivá a zajímavá zkrátka nebyla. Když jsem knihu nečetl, nijak zvlášť jsem neměl nutkavou potřebu pokračovat ve čtení, příběh tak nějak nezajímavě plynul a nejvíc zklamal závěr - ať již rozhřešením samotným, tak i objasňováním skrze "natvrdlou" paní Oliverovou (to bylo také tak trochu laciné...) Naštěstí byla tato kniha krátká, takže nakonec se to vydržet přece jen dalo...
Když o tom tak přemýšlím, možná s touto autorkou nebudem naladěni na stejnou notu. Vždyť i kniha, kterou jsem od ní četl minule, mě nijak nenadchla. A to se jednalo o Deset malých černoušků, kteří zde přitom figurují na předních příčkách žebříčku těch nej knih...
Ačkoliv je kniha (dle informací v ní) určena pro děti od 9 let, a navíc i jako četba pro školy, dost pochybuju, že by si četbu tak mladí čtenáři náležitě užili. I já jsem se ke čtení odhodlal až nyní v probíhajícím čtvrtém desetiletí mého věku. A čtení jsem si také užil. Postupem času jsem již se zaujetím studoval i mapy s trasami záchranářských týmů, prožíval plynoucí dny ve zmrzlém prostředí a dovídal se i různé zajímavosti z oblasti polárního putování a života. A v neposlední řadě jsem díky této knize i poznal, jakou že to povahu ti Italové vlastně mají - a asi to nebyla náhoda, že mi zrovna k srdci nepřirostli, což se potvrdilo i historicky o několik let později za 2. světové války... Holt jejich politika ve spojení s jistou jejich sobeckostí a nabubřelostí k sympatiím zrovna nepřispěli. A to, že se neschopní Italové spoléhali hlavně na jiné národnosti, přestože šlo o záchranu jejich občanů, a sami, když měli přiložit ruce k dílu, se slabošsky a zbaběle vykurcovali, také lecos vypovídá o jejich mentalitě, která se hlavně v krizových situacích projeví naplno. A taktéž jsem se trochu seznámil i s tím, jak to vlastně bylo se vztahem Amundsen - Nobile,... no, vskutku poučná a zároveň také dobře napsaná to kniha...
Mimochodem, v dnešní době by z toho už asi kniha nebyla - nejspíš by ještě téhož dne přiletěl vrtulník a bylo by po akci:).
(Hodnocení dávám nakonec to nejvyšší, i když je to ve skutečnosti lehce slabších 5*).
No tak po přečtení této knihy se rozhodně nemohu ztotožnit s názorem, že tato kniha by měla patřit k nějaké té světové klasice. Jediné světlé stránky této knihy jsou docela propracovaná psychologie hlavní postavy a občas ne úplně hluchý děj. Bohužel jen občas. Závěr knihy byla v tomto směru vyloženě utrpením: nějaký dobrý děj zde již skoro žádný nebyl a to je pak dost zádrhel, když hlavní hrdina je naprosto nesympatický flákač, zcela neužitečný pro společnost a kniha se kolem něj neustále točí a děj, který by pak mohl pomoct čtenáře přes tuto skutečnost přenést, zrovna navíc ještě úplně chybí. Ani vedlejší postavy mi nějak zvlášť nepřirostly k srdci, zkrátka pokud hledáte nějaký příběh s živým dějem, alespoň trochu kladné hrdiny, rozhodně uděláte lépe, když šáhněte po jiné knize.
Slabší 2*.
Pokud jste neviděli film, máte možnost si přečíst o čem byl v této zkrácené verzi. Ideální pro děti těśně před spaním...
Zajímavý příběh ze starořeckých časů. Přečetl jsem ji během návštěvy knihovny, takže to lecos vypovídá i o její délce - opravdu jedna taková čtenářská jednohubka:). Ale k seznámení se s tímto příběhem to rozhodně stačí.
Po přečtení jedné knihy na stejné téma jsem dostal chuť se o tomto pozoruhodném doktorovi dozvědět víc, tak jsem sáhl po dalším titulu, tentokrát od jiného autora. Bohužel přímo autor se s Dr. Schweitzerem stýkal vždy na omezenou dobu, takže tahle kniha nedosahovala takové zajímavé akčnosti a bezprostřednosti o životě pana doktora a o dění v nemocnici, jako ta předchozí. A jelikož právě tohle byl ten pravý motor, který mě držel u tohoto tématu, a místo toho jsem dostal (hlavně v závěru) jen výtažky přímo z doktorovic děl, která sice byla filozoficky zajímavá, ale o to hůř se četla, nemohu tentokrát dát tak dobré hodnocení. No, dám nakonec 3*, ale nutno říci, že teda slabší...
Původně jsem se divil, proč tuto autobiografickou knihu nenapsal sám autor, ale postupem času jsem to začal chápat. Jako bych jej slyšel: jednak na to neměl čas (a tady je to myšleno doopravdy, ne jak je to v dnešní době používáno čistě jen jako výmluva) a jednak by to jistě dle slov tohoto doktora nemělo žádný význam. Vždyť by jej to pouze zdržovalo od jeho skutečné práce - a že jí teda tenhle v mnoha směrech nadaný člověk měl dost a dost! Těžko si představit někoho více zaneprázdněného prací než Alberta Schweitzera.
I když v jednom směru měl přece jen slabinu - a sice rodina. Nechtěl (a nebo spíš nechtěla;) bych být jeho dcera či jeho vnouče. Tito lidé si jej vskutku moc neužili...
Nicméně za osobnost jeho formátu nemohu stejně hodnotit knihu jinak než plným počtem hvězdiček.
...a ještě vlastně jeden postřeh k této knize: v mládí jsem ji měl rozečtenou, ale tehdy jsem ji nedočetl, přece jen, do takovéhle knihy musí asi člověk trochu dorůst, aby jej zaujala...
Možná místy trochu až dost odvážná kniha na toto téma, ale určitě je to alespoň něco, co Vám velmi dobře pomůže s tímto ožehavým tématem předstoupit před Vaše malé děti. Hlavně si ji prvně přečtěte Vy sami, jak ostatně doporučují i samotní autoři;-). Lepší 4*.
Pohodová kniha s hezkým příběhem (i když místy byla možná trochu víc naivní, než by se slušelo) odehrávající se v poutavé indické přírodě společně s obrovským slonem v jedné z hlavních rolí... co víc si může mladé srdce čtenáře přát? Ale věřím, že i dospělejší si v této knize najdou něco, co uspokojí jejich touhy po slušném literárním zážitku. Takový klasický styl Julese Verna...
Slabčí 4*.
Objevil jsem v domácí knihovničce tuto knihu a, co si budem povídat, pověst slavného zuřivého reportéra mě zlákala k přečtení nějakého jeho díla. A jelikož jinou knihu jsem k dispozici neměl, logicky padl výběr právě na tuhle. Očekával jsem od ní např. vytříbenou formu jazyka a v této oblasti se dá říct, že jsem do jisté míry dostal, co jsem očekával. Slovní obraty v této knize jsou svým způsobem neotřelé, v ostatních knihách nepoužívané. To se mi líbilo. A ještě pár kapitol, které byly záživné. Ale to je asi tak vše. Jinak to bylo dost nudné (i když uznávám, že to byla politická literatura, tak sem asi patřili i ony hodně nudné pasáže...) a nebylo zde nic moc záživného. Zkrátka ve výsledku jsem byl dost zklamán. 2* za ty zmiňované pěkné slohové obraty a za těch pár zajímavých kapitol. A také musím přihlédnout k tomu, že je to svým zaměřením politická literatura, ale jak už jsem psal, víc než ty 2* rozhodně nedám.
Možná by mě tato kniha zaujala trochu víc, kdybych ji četl v trochu nižším věku. Takhle mi tam totiž scházelo něco navíc, přišlo mi to takové trochu vlažné, trochu přímočaré, všechno tak nějak šlo "jako po drátkách" (a to i navzdory dost vážným "nepříjemnostem", které hlavního hrdiny potkaly). Nevím, zkrátka něco tomu chybělo...
Ačkoliv zápletka nebyla špatná, přišla mi kniha taková rozvláčnělá a to i přes to, že je relativně krátká. Naštěstí v okamžiku, kdy už jsem se u ní začínal nudit, se příběh rozjel do dobrých otáček, ale ani tak netrpím nějakou utkvělou touhou po dalších dílech.
Střídali se zde básně k zamyšlení, až skoro fylozofické a na druhou stranu zas dost dětské, až to zavánělo tak trochu infantilností. Ve výsledku takový básnický průměr, přiznám se, že jsem čekal víc...
No, tentokrát po přečtení knihy nepřišlo nějaké to vau, to bylo překvapivé, promyšlené či tak něco, ale spíše: to jsem nějak nepobral... Nevím, zda to bylo zapříčiněno množstvím postav s podobnými přijmeními nebo tím, že jsem četl knihu nějak moc přerušovaně, ale ani to spíš ne... ale jelikož byla tahle kniha relativně krátká, rozhodl jsem si to znovu ověřit a přelouskat ji znovu. Tentokrát již byly detaily i osoby jasnější, ale ani tak jsem z toho vyloženě na větvi nebyl. Přišlo mi, že komisaři k odhalení zločinu pomahla z velké části intuice či náhoda, a že to nebylo způsobeno vyloženě důsledným vyšetřováním... Zkrátka to vypadá, že při dalším pokračování z této série se nejspíš bude muset komisař obejít už bez mé přítomnosti...