Clarice komentáře u knih
Jedna z mála knih, jež čtenáře nutí k hlasitému smíchu.
Nejedná se o stupidní romantiku o blbce a vévodovi, naopak hl. hrdinka je dost kritická, ironická, sarkastická příznivkině alkoholických nápojů, které se tak trochu lepí smůla na paty a jelikož je lehce zmatená, ocitá se v naprosto absurdně reálných situacích.
Myslím že je přesně ten typ žen, které ostatní ženy nemají rády...Takže fajn.
Žádná přeslazená romantika (aby nebyla mýlka). Úžasný román, kde se prolínají střídavě časové roviny, tragický, dechberoucí, úžasný. Nebudete se moct odtrhnout. Doporučuji!
Famózní, ponurý, překvapivý, emotivní, prostě tradičně Zafonovský - kdo četl Stín větru a byl nadšen, nemůže se zklamat. Sic se s předchozí knihou podobají jistými motivy (mladík - tajemství - Barcelona - knihy), je to zcela jedinečný příběh. Prostě jednou Zafon, navždy Zafon.
Poutavý (propracovaný) náhled do uzavřeného světa hledačů lanýžů a sebevědomé francouzské mentality, pomocí nevtíravé románové formy.
Příběh krátký navenek, hluboký obsahem. Ihned po přečtení jsem jej začala číst znovu, během čehož mi docházely jednotlivé nuance a významy gest a frází. Opravdu výjimečné dílo, trochu mi připomínající tvorbu Zafona, Murakamiho a film Secret od Jaye Chou.
Komu se No a Já líbila, radím přečíst i Muriel Barbery - S elegancí ježka (o čemž se ostatně zmiňuje i doslov knihy). Jako by se v nich popisovaná prostředí prolínala...
Kniha pro mne byla opravdu velkým zklamáním a rozčarováním. Téma je v zásadě velmi zajímavé, ale zpracované způsobem ...jako by knihu vůbec nepsal Fulghum - oním kouzelným jazykem, plným náznaků a hlubších filosofických podtextů - ale spíše začínající spisovatel snažící se marně fulghuma napodobit.
Některé fráze mi přišly tak neuvěřitelně natvrdlé, že jsem měla chuť knihu odhodit.
Podle mě ji prostě Fulghum nepsal! A pokud ano, pak se děsím, co přijde příště.....