Cortegos komentáře u knih
Skvělá, čtivá, zajímavá. Super základní přehled o 19. století. Jiří Rak vždy přijde s nějakou z zajímavou informací. Vřele doporučuji.
Skvělá kniha. Celistvě popisuje, co deklaruje název. Určitě se před začátkem čtení hodí alespoň strohý přehled Velké války. Ačkoli se nejedná o úplně popularizační dílo, milovníka historie neodradí.
Kniha se čte hezky. Řekl bych, že autor plně splnil cíl své práce. Čtenář se dozví mnoho zajímavých informací. Větší rozsah není na překážku. Kniha mohla by být sice kratší, ale milovník dobových textů by se mnou nesouhlasil.
Kniha možná zaujme většího znalce české kultury 19. století, ale mne vzhledem k rozsahu příliš neobohatila. Určitě tuto knihu do ruky neberte, jestliže o tomto tématu příliš nevíte. Pokud chce čtenář tuto knihu „vytěžit“, měl by si na ni najít dostatek času a trpělivosti. Jsem však přesvědčen, že existují další knihy popisující stejné téma zajímavěji. Největší nevýhodu spatřuji v nepřehlednosti kapitol. Možná to má důvod, já ho však nevidím. Výhodou je komplexní pohled.
Natradiční způsob zpracování tématu mi vyhovoval. Kniha výstižné popisuje základní procesy a termíny 19. století s časovými přesahy na obě strany. Nezapře se autorovo zaměření na církevní dějiny.
I přes mou obecnou skepsi při čtení podobných filosofických knih, bylo toto dílo příjemným zážitkem. Nikdy jsem si nemyslel, že podobná kniha bude dokonce čtivá. Myslím, že i překlad, který je u takových knih vždy obtížnější, se povedl skvěle. Určitě bych četbu doporučil spíše pro pokročilejší studium nacionalismu.
Ze čtenářského hlediska je kniha solidní i zajímavá. Hlavně bych vyzvihl srozumitelnost, dobrou strukturu a zbytečné neteorizování. Doporučuji každému, kdo se o formování moderních národů více zajímá.
Skvěle se četla - básně převážně dobře srozumitelné. Zajímavé obrazy a úvahy.
(SPOILER) Četla se celkem dobře. Děj je zasazen do zajímavého a neotřepaného prostředí. I když Nikola byl vypravěčem představován jako velký hrdina, občas jsem měl s jeho počínáním problém. Přesto byla jeho smrt popsána s takovou samozřejmostí a tak nenadále (i když k ní autor dlouho připravoval atmosféru), že mě zaskočila a bylo mi velkého loupežníka ve finále líto.
Skvělé. Řekl bych, že Povídky z druhé kapsy jsou lepší než z té první, ve kterých se často opakoval tentýž motiv. Příjemné je zastřešení povídek konverzujícími přáteli a i sami povídky jsou bohatější, barevnější a samostatnější. Opět se v povídkách střídá humor, ironie, cynismus, morbidnost i prosté úvahy o životě.
Jeden z nejlepších studijních materiálů, jaký jsem kdy četl. Jasně, stručně a zároveň dostatečně se věnuje hlavně dialektologii, ale částečně i ostatním útvarům českého jazyka. Musím se přiznat, že mne dlouhý a poněkud nezvyklý název mírně vyděsil, ale četlo se to krásně. Obsahově i strukturou je výtečná. Nějak takto si představuji ideální „učebnici“. Doporučuji každému, kdo má alespoň malý zájem se o dialektologii dovědět něco více.
Příliš mě povídky nezaujaly. Kvalitní jistě jsou. Míšení absurdity, tragiky a něžnosti jistým způsobem funguje. Dílo není úplně jednotné. Možná se můj pohled na něj časem změní.
Po mírně depresivní knize o židovském úředníkovi za druhé světové války jsem si chtěl oddechnout u nějakého hezkého historického románu. Ale vybral jsem špatně. Co se literární kvality týče, dílo je na té nejvyšší úrovni. Velice dobře se čte. Samotný obsah je ale hrůzostrašný - nejde však o žádný žánr hororu. Nejhorší je skutečnost, že je to napsané tak realisticky, že čtenáře ani nenapadne přemýšlet o příběhu jen jako o tradiční fikci. Autor mě přesvědčil, že se to skutečně odehrálo. A to je to nejděsivější. Budoucí čtenáře bych chtěl varovat, aby se před čtením psychicky obrnil a připravil se na nejhorší.
Krása a síla. Jedna z nejhezčích knih, kterou jsem kdy četl. Zdařile vykreslené postavy, prostředí i zápletka. Čtenář s hlavní postavou zažívá radost i lítost, ale největší lítost přichází, když knihu dočte.
Řekl bych nejlepší Havlíčkovo literární dílo. Čte se relativně dobře a Ladovy ilustrace jsou skvělé. I když se zabývá soudobými tématy, může dnešního čtenáře oslovit.
Typický KHB. Bohužel si myslím, že čtenář se při čtení neobejde bez znalostí hrubé kostry Havlíčkova života s důrazem na jeho Brixenský pobyt. Řekl bych, že z hlediska literární kvality jsou Král Lávra i Křest Svatého Vladimíra lepší.
Hezky a vtipně zpracované téma. Dílo, které nepotřebuje hlubší literární znalosti. Proto je příhodným dílem k maturitní zkoušce.
Přestože Havlíčka velice obdivuji, myslím si, že je lepším novinářem a politickým aktivistou než spisovatelem. Dílo Obrazy z Rus je hezká procházka po tehdejším velkém Rusku, ale na dnešního čtenáře dojem neudělá. Jazyk i témata odpovídají době. Přesto nemohou chybět typicky Havlíčkovy sarkastické momenty, u kterých koutky úst vylétnou k uším.
Velice tížívá, depresivní, ale dobře napsaná - čte se velice dobře. Člověk, který je zvyklý na díla o holocaustu, knihu ocení možná více. Pro mě byl Život s hvězdou vlastně čtenářskou prvotinou o postavení židovského obyvatelstva za války. Čtení nebylo příjemným zážitkem, což nutně vyplývá z obsahu. Měl jsem pocit, že příběh, který se vypráví, je absolutně vymyšlený, neuskutečnitelný, což možná je zapříčiněno tím, že dnešní člověk si nedokáže představit tu zrůdnost války.
Příběh je hezký, citlivý, smutný i veselý a maximálně bych mu vytkl jistou jednotvárnost. Celý projekt si však zaslouží velké uznání. Ty lidi, co se na tom podílí jsou borci. Po přečtení jsem měl chuť si pořídit nějakého toho psíka.