dadako
komentáře u knih
Rozvaliny Gorlanu
John Flanagan
Sice je to psáno pro mladší generaci, ale přesto mě čtení uchvátilo.
Císař Nihon-džinu
John Flanagan
Jelikož mě předchozí díl vůbec nenadchl, tak tento byl příjemnou změnou a návratem ke standardu dřívějších dílů.
Halt v nebezpečí
John Flanagan
Tento díl mě zklamal. Polovinu knihy se zde řeší něco co je očividné a několik dní trvá než hlavní hrdiny napadne řešení, které se od počátku nabízí. Tato pasáž mě vůbec nebavila a přišla mi nejslabší z celé dosavadní série.
Vypravěčka
Jodi Picoult
O holokaustu toho bylo napsáno mnoho. Sám jsem toho o něm dost přečetl. Přesto když čtu každou další knihu, je pro mě neuvěřitelné, že se něco takového mohlo dít před pouhými 75ti lety.
Jen mám pocit, že kniha obsahuje jeden velký rozpor. Je zde zmíněno, že každý jednotlivec je zodpovědný za to co se děje, jelikož pokud by jen jeden jedinec odmítl svěřený úkol vykonat, systém by se zastavil. Jenže sama hlavní postava došla k závěru, že každý je nahraditelný. Pokud by tak někdo odmítl vykonat něco, co se mu příčí, bude prostě nahrazen někým, kdo má menší problémy se svědomím. Jedinec, který odmítl, tak bude potrestán režimem, který genocidu způsobil, nebo pokud neodmítne režimem, který genocidu potlačil. Trestu tedy neunikne tak jako tak a soukolí nezastaví. Z pudu sebezáchovy se snaží vyhnout trestu, který je reálný a bezprostřední, kdežto případný trest za napomáhání přijde někdy později, pokud vůbec.
Celou dobu co jsem četl, jsem myslel, že dám 5*. Konec mě přesvědčil o opaku. Celou dobu bylo vyprávění bravurně napsané, napínavé. Konec mi naopak přišel laciný a předvídatelný. Nikdy jsem načetl červenou knihovnu, ale nějak takto si ji představuji. Od Josefovi hospitalizace, bylo jasné jak to dopadne a o koho se jedná. Sage ty informace měla k dispozici také, ale to že si je nedokázala spojit se mi zdá jen těžko uvěřitelné.
Král básník Václav II.
Vlastimil Vondruška
Myslím, že kdybych poslední díl četl samostatně dal bych možná i pět hvězd. Tím, že jsem četl celou epopej v kuse, v tomto posledním díle se mi styl pana Vondrušky už trochu přejedl a do cíle jsem se dostal již jen silou vůle. Z počátku mi postava Václava II. nebyla moc sympatická, ale v druhé polovině si mě získal. Kdo ví jak by vše vypadalo, kdyby mu bylo dáno ještě alespoň deset let.
Myslel jsem, že se vrhnu obratem i na Husitskou epopej, ale myslím že si dám pár týdnů oraz, přečtu jiné knihy a k panu Vodruškovi se pak vrátím.
Král rytíř Přemysl Otakar II.
Vlastimil Vondruška
Opět výborné čtení. Přemysl Otakar II. mi ale není tolik sympatický jako jeho otec a děd.
Jednooký král Václav I.
Vlastimil Vondruška
O naší historii se čte jinak. A pokud se to spojí se stylem, kterým píše pan Vondruška, pak se to čte samo. Dějepis jsem dříve moc nemusel a moc si toho ze školy nepamatuji. Proto jsem rád, že si touto epopejí mohu své vědomosti doplnit.
Tak hurá na další díl.
Velký král Přemysl Otakar I.
Vlastimil Vondruška
Že to bude čtení pěkné jsem čekal, ale že mě to bude bavit až tolik...? Bavil jsem se u toho jako u Písně ledu a ohně. Jenže toto je založené na skutečných historických událostech a popisuje to období, kdy české království bylo jedno z nejmocnějších evropských. O to je to poutavější a v každém to musí rozehrát patriotickou strunku.
Výborné je zasazení do souvislostí. Vše je tak mnohem uvěřitelnější, protože čtenář ví proč se kdo jak dohodl a proč se co stalo zrovna takto. Nejen nás ovlivňovali evropské dějiny, ale i české země nemalou měrou ovlivňovali dění v Evropě.
Přemysl to měl s cestou vzhůru velmi těžké a proto jsem mu neskutečně fandil.
Už se těším na další díly. A to i přesto že vím jak to s Přemyslovci dopadne. Mám rád šťastné konce a tak jak se budu blížit konci epopeje, bude to pro mě asi dost těžké. Ale to o několik knih předbíhám.
Dva proti Říši
Jiří Šulc
O druhé světové válce čtu rád a hodně. I když jsem se nejprve bál, že je psána jako román, nakonec snad i díky tomu byla kniha napínavá a čtivá. Kolem místa, kde byl atentát spáchán, jsem mnoho let denně jezdil. I když za něj nakonec bylo nutné zaplatit velmi vysokou cenu, nemělo by se na takové události nikdy zapomínat.
Utekl jsem z Osvětimi
Rudolf Vrba
Nestává se často, aby někdo kdo něco takového prožil, dokázal i své zážitky poutavě popsat. Spolu se Smrt je mým řemeslem, tato knížka patří k mým top 2, věnujícím se tomuto tématu.
Kořeny
Alex Haley
Kdysi jsem viděl seriál. Moc se mi líbil, ale většinu jsem už zapomněl. A jsem za to rád, protože jsem si knihu o to více užíval. I když některé části byli malinko nudnější, celkově mě kniha moc bavila. V poslední kapitole jsem pak prožíval takové návaly emocí, že jsem musel několikrát přestat na desítky sekund číst, abych byl schopen pokračovat.
Emil Boček - Strach jsem si nepřipouštěl
Jiří Plachý
Za mlada jsem vše co se týkalo našich letců v RAF hltal. Když jsem si volil letos vydanou knihu do výzvy, padla jasná volba na tuto. Bylo to zajímavé, ale čekal jsem od toho trošku více...
Obsluhoval jsem anglického krále
Bohumil Hrabal
Po shlédnutí filmu se mi moc do knihy nechtělo. Dlouho jsem si zvykal na dlouhé odstavce a souvětí. Ale jsem rád, že jsem si počkal a dočkal se. Nakonec jsem si zvykl a stálo to za to.
Karlík a továrna na čokoládu
Roald Dahl
Kouzelný a krásně napsaný příběh. Ze začátku mě moc bavil, ale po polovině jsem dočítal už spíše setrvačností.
Čachtická paní
Jožo Nižnánsky
Kniha je psána trochu v romantickém stylu, z čehož už jsem vyrostl. Přesto je neuvěřitelně čtivá a nedokázal jsem se od ní odtrhnout.
Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
Kniho o dlouho zamlčované části poválečné historie a vině, která často bývá (bohužel) uvalována kolektivně. Na jednu stranu poválečné chování Čechů chápu, ale na druhou stranu, v čem pak byli lepší? Na to je těžko odpovědět. Ani jedno (protektorát ani poválečná léta) jsem si neprožil a jak tedy mohu lidi tehdy žijící soudit? Na obou stranách byli svině a oběti...
