Danka555 Danka555 komentáře u knih

Jak jsme stříleli pánubohu do oken (normální zápisky trochu šíleného pyrotechnika) Jak jsme stříleli pánubohu do oken (normální zápisky trochu šíleného pyrotechnika) Václav Michalski

Knížka mi zpříjemnila několik podzimních večerů, ráda jsem si spolu se Soptíkem zavzpomínala především na období svého mládí a divoké devadesátky, které kromě veselého rozkrádání státu bývalými estébáky byly zároveň obdobím největší svobody, jakou jsem v životě zažila. V první části knihy jsem se tak bavila nejvíce, historky ve zdejším kraji oblíbeného ohňostrůjce jsou vtipné a ze života a jako správný boomer si neláme hlavu s korektností. Teď ještě zbývá ho přemluvit, aby zachytil své vzpomínky učitelské, když už má na rozdíl ode mně tak fenomenální paměť.

27.10.2024 5 z 5


Hvězda nad arabským peklem Hvězda nad arabským peklem Monika Wurm

Céčková červená knihovna plná násilí, vykonstruovaný příběh naroubovaný na mediálně známé události, těžko uvěřitelné charaktery hlavních postav. Aniž bych rozporovala, že v této oblasti světa se dějí pro nás stěží představitelné hrůzy a společnost zde funguje na pro nás nepřijatelných principech, knihu považuji za "slátaninu". Půjčila jsem si ji v knihovničce na autobusové zastávce a vrátila ji tamtéž.

21.07.2021 1 z 5


Daleko od hlučícího davu Daleko od hlučícího davu Thomas Hardy

Kniha patří mezi mé oblíbené, v knihovně ji měli rodiče a já si ji později do své zařadila také. Mám ráda podobné pomalu plynoucí příběhy, atmosféru starých časů, které jsou dávno pryč. Poprvé jsem ji četla jako náctiletá a svéhlavá Batsheba mi byla velmi sympatická, dnes po mnoha letech ji vnímám jinak a její chování mně leckdy lehce irituje :-). Naproti tomu Gabriel Oak je sympaťák od prvního seznámení.

21.07.2021 5 z 5


Pýcha a předsudek Pýcha a předsudek Jane Austen

Romantická klasika, která je ale chytře a vtipně napsaná, knížka, kterou jsem v životě měla v ruce už mockrát, neboť sem tam asi každá žena dostane náladu na čtení tohoto typu. Mnohé recenze zmiňují filmová zpracování, na obálce je fotografie z filmu z roku 2005 (Keira Knightley + Matthew Macfadyen, krásná hudba Daria Marianelliho), pro mně je ale nepřekonatelná šestidílná britská série z roku 1995 (Jennifer Ehle + Colin Firth), která dle mého soudu naprosto dokonale vystihuje atmosféru knižní předlohy. Kdo neviděl, vřele doporučuji.

21.07.2021 5 z 5


Brána času Brána času Cecilia Randall

Nejsem cílová skupina, ale zaujala mně obálka a půjčila jsem si ji od neteří při pobytu na chalupě. Je to trošku červená knihovna, ale jako nenáročné čtení s troškou přeskakování na letní odpoledne fajn, a věřím, že v době, kdy mi bylo "náct", tak bych byla určitě nadšená. Proto dávám 4 hvězdičky a ne 3.

21.07.2021 4 z 5


Všechno, co dáme Všechno, co dáme Kerry Lonsdale

Nepříliš zábavné čtení, možná zaujme toho, kdo četl předchozí díly série, ty si ale s klidem nechám ujít, aniž bych měla pocit, že o něco přicházím. Příběh ani charaktery pro mně nebyly uvěřitelné.

21.07.2021 1 z 5


Nasterea Nasterea Petra Stehlíková

(SPOILER) Pod stromeček jsem dostala Naslouchače, ihned po dočtení objednala Faju a pak se těšila na Nastereu. Příběh mně vtáhl, zaujal, nedokonalosti jsem ráda odpustila, když chci vrcholné literární dílo, sáhnu v knihovně jinam, no a co? Některé příkré odsudky této série nechápu. Já si další dva díly ujít nenechám, snad se dočkáme.
Když porovnám třetí díl s prvními dvěma, něco z té původní atmosféry trochu postrádám. Vše je promyšlené a vykombinované, poklona fantazii autorky. Ale někdy snad až moc, občas si trochu připadám jako v nějaké počítačové hře, příběh se tím jakoby zplošťuje. Několikrát jsem si říkala, jaká je škoda, že je vše popisováno pouze z pohledu Ilan, co si myslí třeba Vargas (a neřekne nahlas v dialogu s Ilan) nebo některá z dalších důležitých postav, co se s nimi děje, když nejsou v jejím přímém dosahu, si můžeme jen domýšlet.
Jedna věc mi vysloveně vadila a to je „prasečí řiť“ na každé druhé stránce. Když už musí Ilan klít, tak si mohla vybrat něco zvukomalebnějšího. Oproti tomu zlaté „u všech amarijských věží“ (i když dlouhé a málo řízné). Naproti tomu vymizely „oříškové oči“. Ještě kdyby Ilan kromě toho, že jí něco „došlo“, také někdy „pochopila“ nebo „napadlo ji“, toho jsem si všimla už v minulých dílech.
Vývoj Ilan mi přijde ok, nějaká proměna se dala čekat, jen si ji neumím představit s těmi naběhlými žílami a strhanými nehty na konci a vlastně ještě jedna věc mi celkově unikla – jak vlastně Ilan vypadá. Z prvního dílu víme modré oči a dlouhé vlasy, ale ani po odkrytí voalu nikdy nikdo nereagoval na její fyzický vzhled. Nebo se mohla někde mrknout do zrcadla a popsat nám to sama, když by přemýšlela, jak by jí slušela rochie rudovlasé ženy. Dívky tohoto věku před zrcadlem tráví dost času.
Vztah Ilan a kapitána byl hodně potlačený, nijak se v podstatě nevyvíjel, což mě překvapilo. Kapitán samotný je sice na první pohled „alfa samec“, ale vzhledem ke své rozervané duši věčně buď zuří, zírá neschopen reakce, případně je dokonce „vyděšený“ (428), hormony s ním leckdy cloumají víc než s Ilan. To bych holčině fakt nepřála, takového mít doma :-) Situaci pak zachraňují vyrovnaní pobočníci, obávám se ale, že jestli bude někdo v budoucnu obětován, bude to minimálně jeden z těchto sympatických chlapíků s přirozenou autoritou.
Jedna nelogičnost – potrestání Ilan bylo ukončeno stržením voalu, ale když ji bičovali, měla na sobě mantii? Není to divné? I kapitán jí v prvním díle vyhrožoval, že jí nechá zmrskat na náměstí bez mantie, jako se to sklenařům dělá, pokud ho nebude poslouchat.

02.05.2021