Dannyck
komentáře u knih
Hoši od Bobří řeky
Jaroslav Foglar
Moc pěkná kniha. Tento značně idealizovaný příběh byl napsaný dětem hlavně jako příklad toho, že je možné zažít skutečné dobrodružství, a není třeba jen se bezcílně potulovat ulicemi nebo sedět doma. Ideál vzorných a odvážných chlapců a dívek je dle mého stále aktuální stejně jako tehdy, a tak tahle kniha může dobře sloužit i všem rodičům a těm, co s dětmi pracují. Jsou v ní sice nějaké formulace co dnes působí trochu nepatřičně, doba se přece jen změnila, ale to hlavní zůstává a zasluhuje si veškerou pozornost.
Africká zima: V Jižním Súdánu s Lékaři bez hranic
Tomáš Šebek
Těžko hodnotit. Pan Šebek, to je frajer o kterým se nám mnohým ani nesnilo, hltal jsem každou stránku, žasnul jsem, smál jsem se, mnohdy mě i mrazilo. Oproti Misi Afghánistán je zde objektivně méně rozstřílených jater a rozsekaných střev, zato mnohem víc abscesů, slepáků a porodnictví, a taky víc humoru, často jsem se upřímně zasmál. Takže obsahově - super!
Musím se vyjádřit ke stylu psaní, je super že je samotný text trochu učesanější, s méně vulgarismy atp., to mi sedlo. Ale dávat na začátek kapitoly odstavec z jejího prostředka, proboha, proč?! Čte se to hrozně, jak v knize, tak na blogu, a tak tentokrát jsou zápisky ještě chaotičtější než kdy jindy. Ke konci jsem rezignoval a přestal jsem se snažit následovat jakoukoliv časovou linku kapitoly, škoda.
Stříbrné město
Radek Sterakdary Starý (p)
Ohromně povedené. Líbil se mi velice dobře promyšlený a originální svět, zajímavé principy magie, přičemž vše nové je čtenáři odhalováno postupně během celé knihy a není zahlcen popisy. Charaktery postav jsou promyšlené, postupně se vyvíjí a každý má svou motivaci. Taky se mi líbilo, jak se nakonec vysvětlily veliké schopnosti Arily.
Začátek příběhu se mi zdál trochu krkolomný - úvodní kapitoly na mě působily spíš jako epizody, které sice samy o sobě mají spád, ale dohormady trochu skřípou, a to mi bránilo v začtení se. Naštěstí tohle je v druhých dvou třetinách knihy překonáno, ukáže se jasnější dějová linka, a nakonec čtenář odhalí, že i ty úvodní epizody mají své místo v příběhu a celé je to vlastně dobře promyšlené.
Během čtení jsem přemýšlel, pro koho je kniha vlastně určená. Námětem, ideály Arily a jednodušším stylem vypravování a dialogy, aspoň v prvních dvou třetinách, by se klidně mohlo jednat o nějaké první rozsáhlejší fantasy pro mladé čtenáře. Konec mi ale, jako staršímu, přišel tak dobrý, že si myslím, že v knize si najde každý něco pro sebe. Takže závěrem, čtení jsem si moc užil, vůbec bych se nebál Arilu postavit třeba na úroveň Eragona, a moc se těším na další díly!
O poklad Ciboly
James S. A. Corey
Z knihy jsem byl po dočtení lehcezklamán. Na začátku představila úžasnou a napínavou zápletku s mimozemskou planetou a kolonisty, přijde mi, že ale nebyl úplně využitý potenciál zajímaého prostředí, oproti jiným knihám. Na druhou stranu, děj je strhující a kniha se čte dobře. Mám z toho pocit, že se autoři museli dělat kompromisy , aby moc nezvyšovali počet stran. Taky mě občas trochu rozčiloval předklad, některé fráze byly přeložené docela kostrbatě. Jinak kniha jako další díl skvěle rozjeté série působí dobře a posouvá děj o míle daleko, a nezbývá než se vrhnout na další!
Kronika Hochů od Bobří řeky. II.díl, Tábory ve Sluneční zátoce a na Zelené říčce
Jaroslav Foglar
Aneb "Radosti a starosti táborového vedoucího". Bylo to příjemné čtení, často vtipné, někdy vážné a taky inspirativní. Pro dospělejšího čtenáře, který by si chtěl zavzpomínat na svou tábornickou "kariéru" a podívat se na ni očima vedoucího je to jako stvořené, stejně tak pro oddílového rádce nebo vedoucího, který hledá motivaci, inspiraci, a chtěl by se taky trochu dozvědět, jak se to dělalo dřív. Ostatní čtenáři ale asi sesbírané zápisky kronik tolik neocení.
Líbilo se mi, že Zet vybral zápisky tak, aby se věci opakovaly co nejméně, a tak bylo čtení pořád něčím zajímavé. A taky, mimoděk, se zde můžeme dozvědět něco o době jako takové - o éře meziválečné, druhoválečné, kdy bylo skautské táboření zakázané, a poválečné, kdy zase byla nouze a potravinové lístky.
Brisingr
Christopher Paolini
Celou sérii jsem četl už kdysi, ale na tuhle knížku vzpomínám jako na nejlepší díl moc povedené série.
Světová válka Z
Max Brooks
Velice chytré, do detailu promyšlené, a hlavně děsivě uvěřitelné. Kniha je psána stylem syrové, realistické dokumentární reportáže o právě proběhlé světové válce se zombie. Je to už nějaký ten rok, co jsem ji dočetl, ale pamatuji si, že tehdy po přečtení mě noc co noc, asi dva týdny, pronásledovaly noční můry ve kterých jsem byl ve světě postiženém světovou válkou Z. Předtím ani po tom mě už mě žádná kniha ani seriál natolik nepohltila.
Rakoncaj - Měl jsem kliku
Josef Rakoncaj
Kniha je krásně vizuálně zpracovaná. Dechberoucí fotky na vás opravdu přenesou něco z atmosféry velehor. Styl psaní je stručný, někdy skoro jako byste četli horolezeckého průvodce. Díky tomu se taky autorům povedlo obsáhnout tak velkou část Rakoncajova života. Neodpustím si ale srovnání, knihu jsem četl asi měsíc po tom, co jsem dočetl Tuláka ve větru Himaláje, a ten se mi četl mnohem lépe, je tam víc detailů, drobností, zkrátka tam je popsáno to, co se chlapům v nejtěžších momentech honí hlavou, a máte pocit jako byste tam ve větru a mrazu byli s nimi. To mi zde chybělo, proto 4*.
Poselství Garciovi
Elbert Hubbard
V roce 1899 světem hýbal nový ideologický směr - socialismus. Na to pan Hubbard reaguje svojí esejí, ve které místo dělníků pracujících v továrně za minimální mzdu oslavuje jako ukázku příkladného chování Andrewa Rowana, který pouze díky vlastní iniciativě splnil téměř nemožný úkol. Autor vyzdvihuje potřebu takto iniciativních lidí a nabádá každého, aby se zamyslel nad svým chováním a vzal si z činů Rowana příklad.
Přestože je esej již přes sto let stará, svoji pozornost si zaslouží. Poptávka po lidech jako je Rowan stále je, a bude, protože lidé schopní doručit poselství Garciovi posouvají společnost dále.
Stopy zvířat
Martin Lausser
Kniha popisuje jak poznat stopy nejběžnějších ptáků a savců v našich zemích, a to podle otisků, peří, doupat, vývržků a dalších věcí. Vše je doplněné ilustracemi a fotkami, takže podle mě je to opravdu praktická příručka která přímo vybízí k tomu vyrazit sám nebo s dětmi ven a stopovat. Co bych uvítal jsou detailnější popisy chování jednotlivých zvířat.
Malá Sibiř
Antti Tuomainen
No nevím, přišlo mi to jako ne moc dobře napsaný, pitomý příběh, a navíc s hlavním hrdinou co je mi, aspoň zpočátku, strašně nesympatický. Něco za půlkou nastal zvrat, který vše o trochu vylepšil, takže nakonec jsem knihu dočetl, a můžu říct, že úplně k zahození není. 2,5* - tohle asi nebude žánr úplně pro mě.
