DarthSoren komentáře u knih

5* je moc, 4* málo... heh. Předchozí svazky mě bavili o něco víc. Nicméně i zde bylo hodně skvělých věcí, vysvětleno křížení ghoulů a lidí, "legenda o pásce, která vytřela podlahu s holubicí", rozvíjení Kanekiho vztahu s Toukou i s Hinami. Labužníka Tsukiyamu jsem v téhle etapě nesnášel i v seriálu a oblíbil jsem si ho snad až v :re - možná i proto ubírám jednu hvězdu. TG 4 ovšem není žádné velké zklamání.

1 16.06.2020

Opět nemám žádné výhrady. Scéna infiltrace ÚPG byla skvělá, kresba velice povedená, příběh se hezky rozvíjí. Zatím jsem velice spokojen, takže není důvod ubírat *.

2 15.06.2020

Druhý díl Death Note za tím prvním v ničem nezaostává. Ba co víc, přišel mi možná o malinko lepší. Nápad se mi velice líbí, zvraty a uvažování hlavních postav je také něco co bych rozhodně vypíchnul. Kira a L, o těch raději pomlčet - jejich osobnosti a vzájemné napětí je něco co v umění vidíte jednou za dekádu. Něco jako Bůh vs. Satan nebo pizza s ananásem vs. italové... chápete co myslím :) Jediná vec, která mě nakrkla jak v manze tak i v seriálu byl osud Naomi.

1 14.06.2020

Noc nestvůr jsem dostal jako dárek. I když Batmana znám, tak nejsem zrovna velký fanda DC universe, právě proto mi jména jako Spoiler nebo Gotham Girl vůbec nic neříkají. Takže komiks hodnotím jako ne-fanda a totální neználek. Celý sešit je jedna velká akce, kresba mi nepřišla nějak moc exceletní i závěr byl dost uspěchaný. Batman mi přišel neuvěřitelně upozaděný. Na druhou stranu byl světlým bodem Nightwing, kterého jsem snad jako jedinou postavu kromě Batmana, Strange a Alfreda v tomhle sešitu znal. Dávám 2*, jako nováčka by mně ale tenhle crossover k DC universu vůbec nepřilákal.

2 12.06.2020

5 hvězdiček bych zfleku dal už jenom za obálku, Touka je na ní nádherná. Ale i příběh se hezky rozvíjí, kresba je opět jako u prvního dílu velice pěkná. Jediný menší problém jsem měl s Amonem, který se v anime asi povedl víc. Určitě si koupím i další díly.

3 31.05.2020

Tokyo Ghoul je moje druhá manga a také to byl druhý anime seriál, jenž jsem viděl. Již anime jsem si hodně užil a manga mě vůbec nezklamala, právě naopak - je snad ještě lepší než seriálová inkarnace. Příběh už samozřejmě znám, takže jsem se soustředil na kresbu a možné rozdíly. A panečku! Kresba je fakt nádherná. Touka, která je opravdu kočka i v anime, je zde absolutně nádherná. Vyvedla se mimořádně. Byl jsem překvapen i Kanekim, protože v seriálu vypadal... no jako pablb, co dlouhodobě připisuju jeho anime outfitům a pořádný upgrade dostal až jako Sasaki. Ne žeby to zde byla rapidní změna, ale už to, že nenosí takovej idiotskej svetřík jako v seriálu, z něj děla více sympatického protagonistu. Dávám 5*, jsem přece pořád začátečník, co se mangy a anime týče, takže si to můžu dovolit :)

3 30.05.2020

Death Note je mojí první mangou. Nejdřív jsem ovšem viděl anime inkarnaci, kterou jsem si zamiloval (hlavně první polovinu seriálu). Už mám za sebou i několik dalších anime seriálů, takže jsem byl samozřejmě zvědav, jaké je to mangu číst a jak se příběh liší od seriálové verze. A musím říct, že jsem velice příjemně překvapen. Četlo se mi to výborně a ani to obrácené čtení mi nedělalo žádné větší potíže. Je mi líto, že jsem původně celej ten manga/anime boom tak nějak přespal, protože jsem se na tohle vždycky díval spíše opovržlivě a teď se za to stydím. Ono je to asi osud, protože k Death Note jsem se dostal prostřednictvím mého filosofického výskumu pro katedru. Takže myslím, že můžu hrdě prohlásit, že jsem se stal fanouškem mangy/anime a u prvního dílu to rozhodně nezůstane.

2 27.05.2020

Není to špatné čtení, i když si nedovolím se Schopenhauerem vždycky souhlasit. Je zjevné proč se jím Nietzsche inspiroval, ale rovněž také proč ho pak zavrh a podrobil kritice.

08.05.2020

Fay považuje dualistický spôsob myslenia v rámci multikulturalizmu za nesprávny, ba až škodlivý, pretože dichotómie uvedené v knihe nie je možné pokladať vždy za nutne antagonistické. Je potrebné pripomenúť, že v tejto knihe nejde len o politický "multikulti". Dialektický prístup, ktorý Fay vyzdvihuje, ruší absolútnu protikladnosť týchto pojmov a buď nachádza „zlatú strednú cestu“ alebo dokazuje, že uvedené dualizmy môžu fungovať jednotne a vzájomne sa dopĺňať. Dôležité je neponímať tieto pôvodne konfrontačné alternatívy ako podstatné mená – veci, ale ako slovesá – procesy. Som toho názoru, že sa Fayovi celý čas darilo držať sa tejto mantry a v každej z kapitol, resp. načrtnutých problematík hľadal strednú cestu alebo poukazoval na to, že použité dualizmy nie sú v nutnom protiklade. Príkladne tak využíval dialektickú metódu. Či s ním vždy súhlasím... to už je iná vec. Dávam dobrých 60% - neurazilo, nenadchlo, o sociálnych vedách sú pravdepodobne aj lepšie tituly.

29.04.2020

Skvelá kniha. V poslednom období sa čoraz viac zaujímam o knihy a filmy z gangsterského, resp. mafiánskeho prostredia. Celú túto lavínu u mňa spustil film Scarface s Al Pacinom. A potom to už išlo - Krstný otec, Krycie meno Donnie Brasco, Neúplatní, Príbeh z Bronxu, Al Capone a následne film od Netflixu: Ír. Už film bol geniálny a vedel som, že kniha (ktorá je filmu predlohou) bude ešte lepšia. Okrem života Franka Sheerana sa pozeráme naozaj hlboko do štruktúr americko-talianskej mafie, dozvieme sa ako dopadli členovia mafie, jej kápovia a bossovia, kto stál za zmiznutím prezidenta Teamsters Jimmyho Hoffu a kto pravdepodobne stál za vraždou JFK v Dallase. Skvelé, skvelé čítanie.

3 30.03.2020

Knihu som "zdedil" po mojom ocinovi. Vraj kedysi mal viacero takýchto publikácií od Maleca, ale žiadu ďalšiu dodnes nenašiel, takže ich zrejme predal =D Ja mám hokej rád, takže som si ju s radosťou prečítal, aj keď ide o majstrák starý viac než 40 rokov.

1 21.03.2020

Jsem velice rád, že se i v našem regionu najdou autoři věnující se myšlence věčného návratu téhož. Aleš Novák je jedním z nejznámějších a jeho Epifanie věčného návratu téhož je důkazem, že se v uvedené problematice vyzná. I když osobně právě s fenomenologickou metodou rozboru Nietzscheho díla nejsem uplně ztotožněn - spíš se kloním k autorům jako je třeba Loeb - protože mi vždycky evokuje interpretace Heideggera, který si Nietzscheho přestavěl na svůj obraz. I přesto, že pro mně Aleš Novák asi není schůdnou cestou, stejně dávám publikaci 5* protože se zde nachází množství zajímavých a důležitých myšlenek, a i přes tuhle metodu interpretace nelze knize i autorovi upřít profesionalitu a hloubku.

14.03.2020

Je vidět, že se jedná o první Lovecraftovi povídky. I když některé byly opravdu vydařené, překypující temnotou, strachem a děsem z neznámého, nachází se zde i spousta docela průměrných - takových, které nedosahují kvalit pozdějších příspěvků jako třeba Volání Cthulhu nebo Případ Charlese Dextera Warda. Já jsem byl ale spokojen, podle komentářů jsem čekal něco mnohem nudnějšího a horšího.

5 07.03.2020

Množstvo textov antických filozofov sa nám zachovalo len vo forme zlomkov. Medzi tieto prípady patria aj stoici, tuto konkrétne Zenon z Kitia a jeho žiaci, z ktorých najviac vyčnieval Chrysippos. Zlomky v tejto zbierke určite disponujú filozofickou hĺbkou, často sa zachádza aj do oblasti prírodných vied. Isté myšlienky už dnes vyznievajú neaktuálne, ale mnoho z nich môžeme radiť medzi nadčasové. Dovolím si dokonca tvrdiť, že niekoľko z nich predbehlo svoju dobu.

"Keby som nasledoval príklad mnohých iných a držal sa ich mienky, nebol by som sa stal filozofom."

3 24.02.2020

Nietzscheho myšlenky mají sílu. Není to jenom prachprosté blekání, téměř ve všech jeho myšlenkách je ukryto zásadní a často velké poselství. Jenom to chce číst s porozuměním a snažit se nahlédnout "za oponu".

"Typus mých učedníků. Těm lidem, po nichž mi něco je, přeji utrpení, opuštěnost, nemoc, špatné nakládání, znehodnocení, přeji si, aby jim nebylo neznámo hluboké pohrdání sám sebou, muka nedůvěry k sobě, bída přemoženého, nemám s nimi soucitu, neboť jim přeji to jediné, co může dnes dokázat, má-li někdo cenu či ne - aby vydržel."

4 07.02.2020

Na rozdíl od předešlých komentářů jsem přečetl celou knihu. To však nemění nic na tom, že v podstatě s komentáři níže souhlasím. Základní myšlenky pana Houdeka byly opravdu zajímavé, bohužel celkový příběh povídek nebyl dotažen do konce. Postavy mnohokrát postrádají hloubku, nevyvíjí se, někdy jsem měl problém představit si aktuální situaci a její prostředí. Dialogy také nebyly silnou stránkou.
Co bych ale vypíchnul, byly určitě pomrknutí k filozofii. Témata nejsou jenom vědecké - mají co do činění s filozofickými myšlenkami. Kosmologie, návštěvy skrz časoprostor, budoucnost lidské civilizace, možnost ovládnutí světa umělou inteligencí. Jak už jsem psal, myšlenky zajímavé a hodné zamyšlení.
Líbilo se mi i promíchání, dalo by se říct univerzitní, reality se sci-fi. Sci-fi příhody zasazeny do skutečných reálií. Ze třech povídek jsem si asi nejvíce užil Hokus s velice nečekaným závěrem. Nejhorší, resp. nejmíň mě bavila právě titulní Bohové nepřicházejí z hvězd.

1 01.02.2020

Už z prvej stránky je jasný účel tejto publikácie a aj preto ju beriem len ako doplnenie a jeden z mnohých pohľadov na postmodernu a súčasný svet. Nenapíšem nič tajné, keď uvediem, že ide o misijnú brožúru, avšak z môjho pohľadu ide bohužiaľ o príručku pripomínajúcu temné obdobie stredoveku. Isté zaujímavé pohľady sa jej nedajú uprieť, ale niektoré názory autorov hraničia s prepáčením - s kresťanským fanatizmom. Na Nietzscheho si každý samozrejme môže urobiť svoj názor, pre teológov a nadšených veriacich to platí tiež, avšak troma vetami a pomerne "detskými, a uplakanými argumentami", kontrovať voči jeho filozofickým myšlienkam je zrejme pekné zrkadlo kresťanskej náuky. Navyše ako človeka, ktorý má rád metalovú a rockovú muziku, ma neuveriteľne vytáča (a som triggered) ak si takýto ľudia začnú brať rockovú hudbu do úst. Keby len cirkvení hodnostári vedeli, koľko je veriacich metlákov aj rockových muzikantov... A títo páni hádžu všetkých do jedného vreca, len očierňujú a kydajú - toto nie je v rozpore s učením Ježiša Krista?
Jednu hviezdičku dávam len za to, že voči postmoderne mám výhrady aj ja, ako filozofický smer, aj ako pohľad na spoločnosť stojí docela za figu, ale toto bolo prehnané, až násilne kresťanské a ak by mne na dvere zaklopal misionár s takýmto posolstvom a s týmito slovami, poslal by som ho kade ľahšie.

22.01.2020

Veľmi podarená zbierka poviedok. Pán Kučera mi ukázal, že na Slovensku sú aj autori, ktorým nerobí problém napísať kvalitné hororové/thrillerové poviedky. Čo musím v tejto zbierke vyzdvihnúť, je atmosféra. Autor s ňou dokáže pracovať veľmi pekne a nerobí mu problém navodiť ťaživú a priam až klaustrofobickú atmosféru plnú strachu. Aj keď postava policajta Enzechštejna priamo vystupuje asi len v dvoch poviedkach (a v tretej k nej bolo referované ak ma pamäť neklame) je to persona, ktorá má výnimočný šmrnc. Snáď budem mať niekedy možnosť čítať aj iné knihy, v ktorých sa údajne nachádza. Veľmi sympatický protagonista. Samozrejme sa v zbierke nachádzajú aj slabšie poviedky - až tak sa mi nepozdávalo Prasa, či Ovoniavač, zato Niekto tu je, Padla Hmla a Kamionista považujem za najlepšie z tejto zbierky. Ostatné poviedky považujem za príjemný, stále kvalitný materiál. Ivan Kučera prekvapil. V dobrom. 4*

3 18.01.2020

Musím říct, že zprvu se mi autorův přístup docela zamlouval. Badiou má velice přehledný a srozumitelný styl psaní jenž mi sednul a tak jsem v podstatě až do předposlední kapitoly, kterou je "Návrat (Obrat ve) filosofie(i) jako takové" s několika výhrady postoje autora chápal a občas i s uznáním a potvrzením přikývnul - třeba u zmínek o tom, že filozofie je dnes paralyzována vztahem ke svým dějinám. Jak se ale Badiou u zmíněné kapitoly rozepsal o Pravdě, nutnosti matématu (a zde si myslím, že si Badiou krásně protiřečil) a rozeznávaní filozofů od sofistů, i já jsem začal zvedat obočí a nechápavě (nebo spíš rozhořčeně kroutit hlavou). V té chvíli jsem jěště byl rozhodnut udělit knize stejně 5 hvězd za styl a zajímavý přístup, se kterým by jistě bylo zajímavé setkat se ve dlouhé filosofické polemice. Ale moment, když Badiou označil Nietzscheho za sofistu, nikoli za filozofa, byl posledním hřebíčkem do rakve a já úplně poslední kapitolku ani nečetl, protože se mi Badiou znechutil. Dávám souhrnně velice slabé 4 hvězdy: 5 za docela vydařené strany 7 - 104, za uvedenou předposlední kapitolu bych dal "Odpad".

15.01.2020

Začnem asi tým, že kniha ako taká hneď zo začiatku "trpí" celkom zavádzajúcim názvom, ktorý na prvý pohľad môže prilákať množstvo "metafyzických začiatočníkov" avšak by som nedivil, ak by títo ľudia po pár prečítaných stranách knihu zatvorili a odložili, alebo dokonca predali. Hlavnou témou Carrovej knihy nie je úvod do metafyziky ako taký, ale skôr kategoriálna analýza pojmov, čo je len čiastková problematika v rámci širokého okruhu metafyziky. V tomto prípade nejde o žiadne historické, resp. historicko-filozofické zosumarizovanie základných metafyzických myšlienok - množstvo slávnych metafyzikov v tejto publikácii absolútne chýba. To, čo kniha rieši je kategoriálny opis, problém, ktorý začal Aristotelom a trvá v podstate dodnes. To ale nie je celá metafyzika a vôbec nie typický úvod do nej. Carr navyše píše štýlom typickým pre anglosaskú filozofiu 20. storočia, ktorá sa v mnohom líši od nám bližšiej, kontinentálnej. Na druhú stranu ma však veľmi zaujali kapitoly o priestore a čase, a metafyzickej pravde. 3*

08.01.2020