Delirium komentáře u knih

Proč mám být vždycky já ta výjimka, které se buď nenáviděné dílo líbí, nebo naopak milované hnusí?
Dobře, to je možná moc silné slovo.
Celé dílo jsem se nedokázala nijak vcítit do Holdena. Přišel mi prostě jen jako spratek. (A to pozor - je mi 17 let, takže to nejsou jen rodičovské/učitelské kecy.)
Deprimovala mě i chudá slovní zásoba, opakující se věty, jen jinak zformulované a hlášky jako "ostopéro, to mě umrtvilo, bez psiny...".
Má to být sice sepsané smýšlením 16-letého, ale tenhle styl se mi prostě nelíbí. Možná, že kdybych si to přečetla před 2-3 lety, líbilo by se mi to aspoň o trošku víc.

7 30.06.2018

Příjemně oddychové - neurazí. K tomuto nemůžu říct zrovna nenadchne, protože by to tak úplně nebyla pravda. Nevím, prostě mi ten příběh nesedí a nedokážu si vysvětlit proč. Možná je to až nereálně překreslený Gatsby. Citlivý a naivní, přesto ambiciózní a úspěšný.

1 22.06.2018

Kdykoliv čtu něco takového (čtěte jako psychologický román), vždy mě to naprosto dostane. Proto předem upozorňuji, že nehodnotím formu, ale obsah. Tady svůj skromný komentář radši ohraničím, kdo jen kouká po kladných/záporných komentářích dál nečtěte.
!SPOILER! : Vlastně jsem se tu chtěla rozepsat hlavně o jedné kapitole, kterou jsem četla pořád dokola a dokola, dokud mi nezačala dávat smysl. Proč? Byla jsem v absolutním šoku, nevěřila bych, že nějaký autor překoná znechucení, které se mě zmocňovalo při čtení antiutopistického románu 1984. (Což není myšleno zle, koneckonců čtu, protože to ve mně vyvolává nějaké pocity - ať už pozitivní či negativní.) Simonova smrt pro mě byla naprosto úděsný zážitek. Až do konce jsem se vžila do jeho role a o to to bylo horší. Tak mladý chlapec - jistě se musel tak moc bát - a chtěl jim jen říct, na co přišel - a oni ho nazvali obludou jako jakéhosi obětního beránka a zabili.

10 22.06.2018

S těžkým srdcem musím říct, že knihu odkládám, nějak se přes ni nemůžu překousat a to i přesto, jak jsem se na ni po druhém (ano, čtete správně) díle těšila.
Jediné, co můžu říct s určitou jistotou, je, že se k této knížce vrátím, protože Adamsův styl miluju.

Jsem naprosto šokovaná. (A výjimečně to není překladem názvu knihy - v originále Behind her eyes, což je oproti Ví o tobě víc než výstižné.)
Ale jsem ráda, že to neskončilo tak, jak by se dalo očekávat. Na posledních 2-3 stránkách zjistit něco, co absolutně převrátí příběh? Tak, abych to nečekala ani já? Wow, tleskám.

1 04.05.2018

Nevím, možná už je zbytečné k tomu něco říkat, když se tu v komentářích probralo už téměř všechno... no, nevadí.
Co se týče poměru kniha x seriál, volila bych seriál, ale to jen proto, protože jsem prostě seriál vídala už odmalička. Nemyslím si, že by byl seriál o něco lepší, jen je prostě papírová verze naprosto nezvyklá.
Nepřijde mi, že by se zde objevoval nějaký nadbytek vulgarismů, přece jen, jak už tu bylo řečeno, se přece třetí technik (ani jiný technik) nebude vyjadřovat přísnou spisovnou mluvou.
Upřímně mám ráda ten suchý britský humor, takže dávám 5/5.

5 15.04.2018

Jen vás, co jste nic od Adamse nečetli upozorňuji, že to prostě není spisovatel pro každého. Prostě není a tečka. (Ale jen dodávám, že podle mého je naprosto skvělý.:D)
Tak!
Přišel čas na komentář od někoho, kdo je matlák a netušil, že čte druhý díl a že Dirk Gently má vlastní sérii. Nojo, holt ne každý ví o tomto detektivovi, co žije ve stínu Stopařova průvodce.
Kniha se mi (jako zatím všechna počinění od Adamse, která jsem měla tu čest držet v ruce) velice líbila, hlavně kvůli absolutní absurdnosti všech náhod a spojitostí. Co na to říct, v nepravděpodobnostech se Adams prostě vyžívá a já s ním.
Skvělý byl charakter postavy zmiňovaného detektiva, jakož i ostatních postav. A nápad zatáhnout do reality mýtické bohy? Naprosto úžasné.
Všechno má své meze, chvílemi jsem, a to uznávám, byla z knihy absolutně zmatená a netušila jsem, co se to děje. Což byl sice pravděpodobně záměr, ale pořád je tu z toho ten nepříjemný pocit, jako když umíte matematiku, ale nedokážete pochopit proč.:D

3 04.04.2018

Bohužel nedočteno, opravdu je to určeno mladším čtenářům. Je to sice zajímavé, ale ne dostatečně pro mě, ačkoliv... Třeba se k tomu někdy vrátím, kdoví.

Jako většina jsem tuto knihu četla jako malá a dnes jsem na ní znovu narazila. Vskutku úžasné dílo. Po dlouhé době můžu dokonce i říct že ilustrace jsou překrásné.

2 10.03.2018

Kniha je velice poučná, ale ne přespříliš, myslím, že ji může číst jak naprostý laik, tak studentík chemie/toxikologie. Pokud vás toto téma zajímá, tak doporučuji všemi deseti. Často jsem se u toho i nasmála, což se mi u odborné literatury nestává (tam spíš pláču nad tím, že téměř vše nechápu).
Jen jsem čekala trošku víc i k účinkům jednotlivých látek, ale to musím uznat, že je moje chyba, autor sám odkazuje na svá ostatní díla, kde je vše rozvinuté.
Za mě tedy naprostá pecka.

Jak to tady sleduji, nejspíš jsem výjimka potvrzující pravidlo. Kniha se mi četla špatně, za což mohla pro mě příliš dlouhá a rozvinutá souvětí.
Na druhou stranu - pohled do prostého života buřičské Maryšky se mi líbil.

12.02.2018

Hledáte akci, stejně jako v sérii Kronika královraha? Čekáte dynamický příběh o Auri, která dozajista každý den prožívá nějaká poutavá dobrodružství?
Pokud jste odpověděli 2x ano, knihu radši ani nečtěte. Pokud jste ale opravdu tak tvrdohlaví, že i přes to se rozhodnete číst, tak si všímejte krásných drobností, které popisuje P. Rothfuss ze života Auri.
Kniha je velice krásná, překladatel samozřejmě udělal pěkný kus práce... ovšem, až na překlad toho názvu (porovnejme The Slow Regard of Silent Things vs. Hudba ticha).

5 11.01.2018

"Čím to, že já Manon tak šťastná jsem?"
Překrásné a tuze smutné dílo... Jistě je to velice naivní a jednání rytíře Des Grieux a občas i samotné Manon je místy nelogické a vedoucí k šílenství, ale takto mě už dlouho žádná tragédie nedojala.

3 10.01.2018

Tak já nevím. Asi nejsem hodna toho číst knihy od někoho tak inteligentního a působivého jako je pan Čapek. U tohoto díla to platí obzvláště - první část se mi líbila, měla rychlý spád. Pak však přišla druhá část, to už takový sešup nebyl. Označila bych ji jako spoustu informací v krátkém úseku, který se však nedal vůbec překlenout. Zde bylo vidět, jak sám autor v předmluvě uváděl, že se ke psaní musel nutit. Nu, a poslední část, abych to zúplnila... nu... závěrečná válka byla vymyšlena opravdu dobře, to musím uznat.

1 28.12.2017

Bez upejpání vám řeknu, že tuto povídku jsem četla až po zhlédnutí jejího filmového zpracování. U spousta děl to uškodí, zde však ne. Když jsem tuhle tenoučkou knihu vzala do ruky, říkala jsem si že to bude jednoduše moc krátké a nerozepsané. (Vzhledem k délce filmu.) Tehdy jsem se mýlila - nepřidala bych tam ani písmenko navíc. Velice krásná vánoční pohádka.

4 28.12.2017

Je škoda využít tak pěkný příběh jen na krátkou povídku/pohádku. Z fleku by se z toho dal udělat rozsáhlý román, pokud by byla zápletka složitější.

1 23.12.2017

Tedy... nic extra, za mne. Možná jsem očekávala moc- četla jsem toto dílo aniž bych si četla recenze, protože když čtete knihu od někoho jako je pan K. Čapek, zřídka kdy to potřebujete. Ale hleďme- nejvíc se mi tam líbily ty zmatené scény, kdy měl Prokop halucinace. Četlo se to opravdu těžce a pomalu.

3 17.12.2017

Jak jen to říct... tohle je druhý autor, u kterého jsem si po dočtení (vlastně možná i rovnou při čtení) řekla "Co to sakra čtu...", ale přesto se mi jeho výtvor velice líbil.
A kdo, že byl ten první autor? Terry Pratchett s jeho Úžasnou Zeměplochou.:) Pokud se vám líbila Zeměplocha, tak si na 99% zamilujete i Stopařův průvodce Galaxií.

3 26.11.2017

Upřímně jsem čekala víc, soudě hlavně podle komentářů zde. Čekala jsem hlavně jiný výběr básní, přijde mi, že většina jeho básnických "pokladů" tu není uvedena.
Mnozí se mnou nebudou souhlasit, uděluji však této sbírce 3/5 - tedy 2 body dolů právě kvůli tomu výběru.

19.10.2017

Po přečtení jsem se upřímně dost divila, že Schiller není známější. Nápaditá témata, nechybí mi tam vůbec nic - zrada, láska, trest a dokonce i špetka ironie. Doporučuji!

05.10.2017