Delphín komentáře u knih
Když jsem četl úvodní sešit, měl jsem dost blbé pocity. Začátek byl nudný, nezáživný a nelogický. Když ale překonáte slabší úvod, dostanete docela povedené dílo! Moc se mi líbilo psaní života Petera mimo pavoučí kostým, leč některé dialogy provázející nás tímto komiksem byly takové křečovité. Chameleon i onen únosce jsou ale psáni naprosto dokonale. U obou zápletek s těmito záporáky je ale škoda zbytečně uspěchaného konce.
Komiks nemá moc pohlednou kresbu, ale je to dobré dílo, byť si neodpustím poznámku, že z toho mohl autor vykřesat ještě více.
Rozhodně nejlepší Usagi, ze čtyř "úvodních" knih. Zde jsme se dočkali jednoho velkého příběhu, kde se nám rozvíjí osudy Usagiho a dalších důležitých postav, které jsme zatím za tu dobu měli tu čest poznat. A když se cesty těchto postav spojí, vznikne geniální chemie. Celý příběh se fajn čte, je propracovaný plný zápletek a neskutečně zajímavých dialogů, kdy se od komiksu prostě neodtrhnete.
Koupeno čistě ze sběratelského hlediska. I když je zde jasně dána cílovka na mladší čtenáře, po obsahové stránce to není kdo ví jakej shit. Samozřejmě nic geniálního, ale číst se to dalo.
Nejlepší ze všech těch příběhů byl jednoznačně ten první ,,Zemětřesení na Springfieldské základce" ale i tam to dost drhlo. Napřed se nám představí záhadný agresor, který dokázal zpacifikovat samotného postracha celé ZŠ, Nelsona. Dál se ale s touto slibnou zápletkou nijak nepracuje, takže je v příběhu bohužel úplně zbytečná. Chování postav jako třeba Barta mi též přišlo dost matoucí. Jako sorry, ale pokud by se Seymour Skinner chtěl nabourat do dorosteneckého gangu, Bart a Milhouse by byli sakra ti poslední, na které by se snad obrátil ne? Pokud máte třeba mladšího sourozence, tohle mu klidně kupte, jinak bych se do toho ale nehrnul...
Dlouho jsem zvažoval, co si o tomhle komiksu vlastně mám myslet. Kresba mi oproti minulým dílům dost neseděla, a příběh se taky odvíjel ze začátku dosti zvláštně a pomalu. Jakmile se ale na scéně objevuje Poolova dcera, příběh se rapidně zlepší a geniálně vyvrchlolý na samotném závěru. Za břicho se nebudete popadat, jako v minulých dílech, ale za přečtení to rozhodně stojí!
Dobrá oddechovka, kde je Christie opět ve svém živlu.
Jelikož sám několik let florbal hraju, obálka mě hodně zaujala. Ze začátku jsem se bál že to bude teen zamilovaná romanťárna s klišé příběhem ale nakonec se z toho vyklubalo fajn čtení. Mnoho lidem asi nesedne ale mě to neuvěřitelně bavilo.
Není to špatné. Příběhy krátké, pěkné a čtivé s poměrně lehkou angličtinou. Nebavilo mě to asi tolik jako Expres do Plymouthu ale špatné čtení to rozhodně nebylo.