dominika8192 komentáře u knih

(SPOILER) Tato kniha je prostě taková nic moc. Hlavně příběh není moc uvěřitelný a hned anotace na obálce je zavádějící. Autor v ní zmiňuje příběhy dvou postav - vdovy Marcely a Roberta - a uvádí, že ona "se mu snaží důvěřovat a pomoci mu, ale aniž to tuší, její váhavost spojená s opatrností hraje ve vztahu mezi nimi roli". V první řadě se ptám, v jakém vztahu, proboha? Oba protagonisté se za celou knihu spolu vidí doslova jen jednou jedinkrát (!), a to na kafi v restauraci, kde bezďák Robert horečně počítá, za kolik peněz si Marcela objedná, aby to měl jak zaplatit. Vedou spolu celkem bezduchou konverzaci plnou klišé sraček (viz "Když je člověk sám, není nic. Jen osamělá figurka na šachovnici!"), na jejímž konci se nepochopitelně přímočarý a "odvážný" Robert přizná ke své životní prohře, díky níž skončil na ulici ... pochopitelně ne svou vinou, ale řízením neblahého osudu. I hovno. Vyhodili ho sice z práce, jasně, je to blbé, ale to, že má všechny prachy prohrát gemblením v kasinu, k tomu už ho nikdo nenutil, no ne?!! Na konci hodinového rozhovoru, který nikam nevedl, se rozloučili a šli si svou cestou. Tečka. Tady veškerý "vztah" končí, protože se až do konce knihy už nesejdou. Jeho skolí zápal plic a ona doma vzdychá a "vidí Roberta neustále před očima, nemůže ho dostat z hlavy". Na to, že je to šedesátiletá vdova, co má mít už rozum, se "zblbla" setsakra rychle. Jo, zapomněla jsem uvést Robertovu nemoc, prolínající se celým příběhem, která není ani tak soucit vyvolávající jako otravná. Jo, zápal plic a trochu náběh na anginu pectoris. Výsledek? Úmrtí na konci sfouknuté na třech řádcích. "Jé, ahoj Robine, jak je?" "Jdu si lehnout, je mi blbě!" O několik hodin později: "Ty vole, on umřel!" Jakože, pardon? A to kde je nějaká gradace nebo předesílání nebo aspoň naznačení, že se to má vyvíjet tímhle směrem? Nebo to byl momentální nápad autora zkusit ze čtenáře vyždímat slzičky? Nestalo se. Suma sumárum nuda, sem tam docela dobrý dialog. Ale soucit s Robertem ani trochu - fakt nemůžu cítit lítost k někomu, kdo všechny prachy prohraje jako gembler, a pak ještě rozprodá majetek a to, co za to shrábne, jde zase protočit na automatech. Omlouvám se, ale ne ....

02.08.2020

(SPOILER) Nic světoborného. Takhle se dá sfouknout i trochu nataženější povídka, na kterou člověk narazí na nějakém literárním blogu. Upřímně úplně nevím, čím si zrovna tato knížka zasloužila "papírové vydání", ale budiž. Je to celé takové nemastné, neslané - není to ani typická romantika, ani erotický román, ani drama, ... upřímně? Není to skoro nic. Jedná se o vysoce naivní blábol, kde se obyčejná, určitě nijak extra krásná a hlavně nešikovná (myšleno tak, že do všeho vrazí, namáčí si rukáv v čaji, rozpatlá si rtěnku na zuby, ...) holka zabouchne do tajemného, krásného, snědého, vysokého, uhrančivého, dokonalého, skvělého .... a tak dále ... a světe div se! On jí ty city opětuje a zamiluje se do ní na oplátku. Jakože pffff (hrdelní odfrknutí), větší naivní blbost už autorka splácat nemohla, že?! A když už konečně přijde ten dlouho očekávaný plot twist v podobě jeho nemoci, tak to autorka skončí na následujících pěti stránkách ... prostě ... ona zdrhne ... on se jí snaží vnutit zpátky ... ona se dozví o jeho nemoci ... vrací se k němu ... jsou spolu chvíli ... on umře ... pohřeb ... konec. Jakože ... nic moc ani jako oddechovka.

07.07.2020

Od klasiky tohoto kalibru jsem čekala více. Mám takový mlhavý dojem, že Winterovo dílo je v povinné školní četbě, netuším už jak, ale když jsem ještě chodila do školy, povedlo se mi tomuto dílu úplně vyhnout. To jsem nyní napravila, ale nebyla to taková smršť, jakou jsem očekávala. Ten příběh byl takový podivně plochý, Rozina si nejdřív hrála na největší tvrďačku, co dospělé a namakané chlapy do jednoho rektí, polejvá je studenou vodou, když jsou ožralí a jakmile se některý z nich rozhořčí, ještě je málem (i doslova) jebne klackem po hlavě. Jakmile se ale okolo ní mihne sklářský floutek Nikola, je z ní jako mávnutím kouzelného proutku naivní kravka, co si s ním u hrobu slibuje nehynoucí lásku, zatímco očividně zmatený borec kříží při "slibu" prsty za zády. Jakmile se jí nevrátí (čemuž ona skálopevně věří, naivka), zcvokne se, nejdřív chce skočit do vody, pak utopit neznámýho kluka a nakonec se vdává za starýho papriku, prý pod záminkou klidného domova a jistoty, ale čiší z toho hmatatelná touha pomstít se světu (a Nikolovi, škoda, že on to z té dálky nevidí, R.I.P. kámoško). Tragický konec je sice nevyhnutelný, ale zas takový trochu za vlasy přitažený. Suma sumárum, knihu jsem dočetla, ale s obtížemi.

15.06.2020

Dočteno jen stěží. Příliš dlouhé a rozvleklé, navíc některé pasáže byly přímo směšné - jako skákání přes zeď se zlomenou klíční kostí ... od tohoto autora dlouho nic číst nebudu.

18.05.2020

Začátek luxusní, četlo se to opravdu skoro samo. Jen ten konec už poněkud drhnul, neustále samá bitva a v ní tolik účastníků, že jsem se poněkud ztrácela. Posledních 100 stran bylo utrpení, alespoň pro mě. Ale sérii tak jako tak dočtu.

08.01.2020