dRobert
komentáře u knih

Naprosto zásadní kniha magického realizmu české kotliny. "Je to s těma jinýma ... jiný?"
V době reálného socialismu to byla pecka a kvůli místnímu podhodnocení si jí běžím přečíst znova. Ale nepochybuju, že zasáhne i po 36 letech


Odpoutaná od reality, plně pochopitelná pro děti. Nádherné ilustrace Miloše Nolla. V té době se surrealismus a opravdové výtvatrno stahovaly do knížek pro děti.Vítek Svítek je prvoplánovější, tohle poetičtější.


Jak je zde řečeno, tuhle knihu je nutné mít doma a užívat po lžičkách. Myslím, že Jamek vybral ze socialismu, pánbíčkářství a obecné hovadnosti všelidské to pravé jádro. Fascinující je, že to platí i dnes. "Kupte si kružítko, tichý provoz zaručen! ". Koupíte-li si (nebo ukradnete, ale já Vám to už podruhé nepůjčím) si tuto knihu - křeče smíchu zaručeny. "Pohlaví patří do falobalu!"


Knihu poslouchám (což je u těch vysvětlovacích pasáží dost handicap proti rychločtení) a snad jí doposlechnu. Heinlein neví nic o diktatuře, nic o policejním státu ale má velký iluze o sexu. Tahle pohádka pro starší dorost mě nebere

Spojení nespojitelných novel je sexy vyjádření smradlavých sedmdesátých let. Aby nakladatelé mohli cenzorovi předložit americkou (naivní ale skvěle napsanou) henleinovku, museli vyškrábnout z minulosti ruské jméno a hrdý titul o Rusech. Stačil ten titul a vlk se nažral. Berte tuhle dvojknihu jako ilustraci snahy ochcat komunistické prosovětské normalizátory. Protože sám Suchdolský byl romantik z doby cara. Copak si asi myslel o sovětech???


Ztratit se v divočině a drbat sametovou vydru. Sen, do kterého jen občas vkoukne drsná realita celníků, revolucí a mrtvého kamaráda. Po třiceti letech jsem si nejvíc užil ty úvodní pomalé pasáže, plné rachotu vln a ječení větru. Vydání s fotkami je fajn - leta jsem si užíval nádherné ilustrace Evy Haškové, ale vidět Midžbila a Edal "ve skutečnosti" ...

Do chvíle než lidstvo vybije samo sebe, budeme stále připravovat válku. Civilizace a kultura jsou jen tenounké slupky na uvažování dítěte. Vzdor, vztek a ničení. Třeba se HGW mýlí - vždyť dvě světové války proběhly a stále umíme číst knihy. Druhé přečtení mě zasáhlo vzpomínáním na svět 30 let po válce.


Simenon tvoří skutečnost - s bolestí, vůní, krásou, smradem a nadějí. Sedm křížků je bez Maigreta. Řadový šedý policejní úředník Lecoeur (pan Srdce) se stane geniálním vyšetřovatelem pro jednu noc a den. Čistá krása, postupná hrůza a závěrečný filmový sešup.

Pro mne je to milník na cestě k hledání víry. Krásně napsaná, prožitá kniha. Kdybych alespoň něco z ní přenesl do svého života, budu spokojen. Silné svědectví člověka, který našel něco jiného než hledal a stálo to za to.


Viděl jsem divadlo, hráli Ivana Hloužková a Vladimír Hauser. Až to vstřebám (dám si na čas) tak knihu určitě přečtu - po smrti táty jsem to procítíl do hloubky.


Pro mne krásný pohled na vztahy a lásku. Komunikace s lidmi závisí na plném soustředění, a to nám chybí. , Polidšťování zvířat mi nesedí, ale autor bere psy jako psy. Má je rád a psi mají rádi nás. Naštěstí nemohou mluvit, nejspíš bychom jim přestali naslouchat. Metoda očichávání mě začíná bavit (a nabíjet!) čím dál víc.

Kniha, která mne přivedla na medicínu, Medák mne posunul k exhibičnímu vzdělávání. Teď je Hovorka mým vzorem ve vlastním psaní. Ach Plejtváku, kam Tě osud zavál.


Opravdu veliká hromada faktů bez spojující myšlenky. Nudilo mne to, překvapující u Václava Smila ...


Slabé jak čaj. Poslouchal jsem audio se synem a nudilo nás to oba. Vymyslet zlouny nestačí, chtělo by to uvěřitelné další postavy. Bylo mi líto autorova syna, který dal hlas titulní roli. Hvězda za rozhovory manželů Rozkošných.


ten pocit bez dechu, když někdo řekne VŠECHNO, všechno co se říc nedá ...
Necituji Diviše, ten je mnohem lepší.


Jako beletrie celkem fajn western s osamělým pistolníkem, jako dokument o našem světě výborné. Nad ránem jsem přeskákal prostředek knihy, ale závěr byl filmový.


Takovouhle jízdu jsem zažil jen s Ostrovem Jakuba Horáka. Chutná výborně, užívat po lžičkách.
